Životní úroveň Čechů se od roku 1989 zdvojnásobila, vyplývá z analýzy. Roste i zájem o podnikání
Životní úroveň se v České republice od sametové revoluce zdvojnásobila. Výdělky zaměstnanců jsou nyní proti roku 1989 v průměru čtrnáctkrát vyšší, zatímco ceny stouply sedminásobně. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale dosud nedosáhla úrovně Německa, vyplývá z analýzy Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii.
„Ekonomika se z prvotního transformačního propadu rychle vzpamatovala. HDP vykázal růst již v roce 1993 a jeho přírůstky se začaly zvětšovat až do měnové krize v roce 1997,“ uvedla komora.
Lidé si po celém Česku připomněli Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Číst článek
Klíčovou změnou v české ekonomice byla podle analýzy liberalizace cen. Ceny před rokem 1989 byly regulované a uměle udržované na nízké úrovni, proto také byl nedostatek některých druhů zboží.
Zatímco v roce 1989 byla průměrná mzda 3170 Kčs, v roce 2023 by se podle predikce měla přiblížit částce 43 600 Kč. Z analýzy vyplynulo, že průměrné výdělky zaměstnanců po odečtení inflace vzrostly. „Mzdy jsou po 34 letech čtrnáctkrát vyšší, proti tomu ceny jsou proti roku 1989 sedminásobné,“ uvedla komora.
Cena elektřiny za jednu kWh v roce 1989 podle analýzy odpovídala 0,48 Kčs. Člověk pobírající průměrnou mzdu 3170 Kčs si mohl hypoteticky nakoupit 6604 kWh elektřiny. Průměrná cena silové elektřiny v roce 2023 činí 4,61 Kč za kWh. Zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu si tak dnes může nakoupit asi o polovinu víc elektřiny než před 34 roky, přesně 9458 kWh silové elektřiny.
Komora nicméně údaje o cenách energií označila jen jako doplňkové srovnání. Růst životní úrovně podle ní není vhodné poměřovat množstvím elektřiny, které lze nakoupit, a ani ceny elektřiny z roku 1989 a ty současné nelze srovnávat zcela přesně, protože data o ceně z letošního roku se na rozdíl od roku 1989 vztahují výhradně k silové elektřině.
Dohánění Západu
,Demokracie je proces. Vyžaduje angažovanost nás všech.‘ Čaputová v Praze uctila památku 17. listopadu
Číst článek
Zájem o podnikání v Česku neustále roste. Zatímco v roce 1990 na území Československa působilo necelých 180 000 ekonomických subjektů, v roce 1991 jich bylo již přes 950 000, z toho skoro 900 000 tvořily osoby samostatně výdělečně činné.
V roce 2022 celkový počet zapsaných ekonomických subjektů dosáhl téměř tří milionů, z toho jsou dva miliony osob samostatně výdělečně činných a přes 500 000 obchodních společností.
Změny směrem k tržnímu hospodářství umožnily Česku nastartovat proces dohánění západních států, který se projevuje také v ekonomických ukazatelích. Například v HDP připadajícím na osobu se podle dat Světové banky Česká republika mezi roky 1989 a 2022 přiblížila Německu o 13,5 procentního bodu.
Hospodářská komora ale v této souvislosti odkázala na svou srpnovou analýzu, podle níž převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie nastala před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v Česku hospodářsky plně projevila globální finanční krize. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.
„Česká republika se tak nyní nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů,“ uzavřela komora.
