Důchod 12 900, nové zálohy na elektřinu 19 tisíc. ‚Při vyúčtování jsem skoro měla mrtvičku,‘ říká penzistka
Penzistce Evě Šmídové přišlo vyúčtování a zálohy za elektřinu. Doplatek činí 32 tisíc korun a měsíční zálohy 19 tisíc korun. Bývalá účetní z Karlových Varů má důchod necelých 13 tisíc korun, a tak nejdříve vypnula elektrický kotel, poté prodala veškeré železo, co měla za domkem na dvoře, a za utržené peníze koupila kamna na dřevo. V kuchyni netopí, koupelnu a obývací pokoj ale vyhřeje. A tak chce přečkat zimu.
Malý přízemní domek stojí v zastrčené ulici u výpadovky na Prahu. Dveře vedou do úzké tmavé chodby. Vpravo je kuchyně, kde je téměř stejně chladno jako venku, a tak není ani potřeba zapínat lednici. Vlevo otvírá Eva Šmídová dveře do vyhřáté místnosti, kde žhnou zbrusu nová kamna.
3:01
‚Už nemůžu jít ani nakoupit.‘ Chudoba trápí tisíce seniorů. Někteří si můžou stěží dovolit oběd
Číst článek
„Domek jsem koupila před 22 lety, tehdy se topilo v kamnech. Teď jsem si koupila nová za osm tisíc korun a elektrický kotel vypnula,“ ukazuje penzistka na zeď. „Myslela jsem si, že to nějak ustojím. Když ale přišlo vyúčtování a zálohy, málem jsem dostala podruhé mrtvičku,“ říká seniorka.
„Prosila jsem je, ať mi sníží zálohu, já se uskromním. Dříve jsem platila zálohu čtyři tisíce, ale tohle je moc. Penzi mám 12 900 korun,“ vypočítává.
Jen co bývalá účetní Eva Šmídová vypnula kotel, začala si zapisovat spotřebu. Od 30. října si vede podrobné zápisy. Za jeden z listopadových dnů například spotřebovala sedm kilowatthodin.
„Jenom svítím, koukám na televizi a občas zapnu počítač. Ten ale žere málo. Sedím u něj jen hodinu denně, abych si nekazila zrak,“ popisuje důchodkyně. Při ceně šest korun za jednu kilowatthodinu elektřiny spotřebuje při velmi skromném odběru zhruba kolem dvou tisíc korun měsíčně.
Pomoc od sousedů i známých
Činorodá penzistka přechází po světnici, hledá různé dokumenty a nosí je na stůl. „Tady to je za šrot. Dostala jsem dvanáct tisíc korun za kovy a za to koupila kamna. Pomohl mi s tím přítel a dřevo jsem dostala od souseda Ukrajince.“
„Dělá si novou podlahu, a tak tu starou vytrhal, dokonce mi to i nařezal a odvezl na dvůr. Sama jsem si to pokládala,“ ukazuje v kůlně na přepravky, ve kterých má narovnané dřevo. Zatím neví, jestli jí to vystačí, ale je skromná, tak si věří.
Eva má dva syny. Jeden zmizel před několika lety v Německu a vůbec netuší, jestli ještě žije. Druhý je nemocný a žije v ústavní péči. „Je postižený schizofrenií, já se o něj nemůžu starat, to bych zemřela,“ vysvětluje.
Například se štípáním dřeva pomáhají penzistce známí, ale při jednání s úřady je její pravou rukou terénní pracovnice Člověka v tísni Barbora Trčková. „Pomohla jsem jí podat žádost o dávku padesát tisíc korun mimořádné okamžité pomoci na Úřadu práce. Taky jsme požádali u dodavatele elektřiny o snížení zálohy na původní částku čtyři tisíce korun,“ objasňuje Trčková. Na terénní pracovnici dostala Eva Šmídová kontakt na karlovarském magistrátu.
Vyrovnání se s krizí
Aktivní ženu sice energetická krize zaskočila, dokázala se s ní do jisté míry vyrovnat. „Nevím, jestli jsem se vypořádala, co bude příští rok?“ přemýšlí už nad dalším rokem Šmídová. Mezitím čeká na odpověď z úřadu práce a od dodavatele elektřiny.
„Je smutné, že paní Eva celý život pracovala, vydělala si na vlastní malý domek a má důchod, který nepokryje náklady a dostane se do fáze, kdy musí žádat o dávky hmotné nouze,“ dodává Barbora Trčková s tím, že kromě žádosti o mimořádnou sociální pomoc mohou lidé v nouzi žádat o příspěvek na bydlení.
„Ať lidé vyhledají sociální pracovníky. Nemusí se bát, jsme tu od toho a není to žádná ostuda,“ uzavírá pracovnice Člověka v tísni.
