„U balíčku 21 žádostí před podpisem dohody, které jsme dříve pozastavili, teď dochází k jejich ukončování,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz nový ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý.

Dalších sedm žádostí bylo pozastaveno po podpisu dohody před vyplacením. „Tam žadatelé dostávají oznámení o výši dotace, kdy se jim přiděluje nulová dotace,“ podotkl Dlouhý, který ve funkci nahradil Martina Šebestyána.

Dohromady jde o projekty za více než půl miliardy korun, které měla Evropská unie podpořit asi 200 miliony korun, zbytek měl jít ze státního rozpočtu. Poté, co Brusel loni na jaře poslal do Česka oficiální závěr auditu k Babišově střetu zájmů v oblasti zemědělských dotací a vystavil pokutu, je jasné, že peníze Komise neproplatí.

Státní zemědělský intervenční fond, který v Česku národní i unijní dotace do zemědělství rozděluje, buď mohl vzít pochybení „na svá bedra“, nebo přislíbenou finanční podporu zemědělským podnikům z koncernu Agrofert, který spadá do Babišových svěřenských fondů, odebrat. Rozhodl se jít druhou cestou.

Článek pokračuje pod tabulkou:

Přezkumy a soudy

Dceřinky Agrofertu se budou moci ve všech případech rozhodnutí bránit. Tam, kde ještě neměli jejich zástupci podepsané s fondem smlouvy, se budou mít možnost odvolat. „U nich bude mít žadatel možnost obrátit se s podnětem na přezkumnou komisi. A to naše ukončení může být přímo žalovatelné před příslušným soudem,“ popsal Dlouhý.

U sedmi žádostí, které byly pozastavené až po podpisu, bude postup trochu jiný a do hry by mohlo vstoupit ministerstvo zemědělství. „Zde je možnost využít sporného řízení v rámci správního řádu, kde by v dané věci rozhodoval řídící orgán programu rozvoje venkova, tedy ministerstvo zemědělství,“ vysvětlil. I tato rozhodnutí by případně mohl Agrofert napadnout u soudu. 

To nevyloučil mluvčí koncernu Pavel Heřmanský, ačkoliv se jinak k případům nechtěl jinak vyjadřovat. „Probíhající řízení nekomentujeme. Můžeme pouze potvrdit, že jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a dotačními pravidly a jsme připraveni hájit svá práva,“ uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Vymáhaná dotace

Výše zmíněných 28 žádostí o dotace fond tehdy vedený dnes již bývalým ředitelem Martinem Šebestyánem preventivě pozastavil. Díky tomu do období, kdy byl podle Evropské komise bývalý premiér Babiš ve střetu zájmů, nakonec spadá jen jediná proplacená dotace. Jde o zhruba 1,6 milionu korun pro drůbeží farmu Schrom Farms. 

Tu už loni na začátku září začal fond po zemědělském podniku vymáhat zpět. Zaslal mu rozhodnutí o vrácení, vedení společnosti s tímto krokem ale nesouhlasí a na konci listopadu se s odvoláním obrátilo na ministerstvo zemědělství, jak už dříve popsal iROZHLAS.cz.

„Jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu s dotačními pravidly a podle zákona,“ uvedl k tomu tehdy pro iROZHLAS.cz mluvčí Heřmanský. Úředníci lidoveckého ministra zemědělství Zdeňka Nekuly v případu ještě nerozhodli. 

Dceřinka koncernu použila peníze na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku. Farma, která produkuje až šest milionů násadových vajec ročně, investovala do moderní technologie více než 7,7 milionu korun. O dotaci poté požádala Státní zemědělský fond, šlo o bezmála 1,6 milionu korun. Zhruba polovinu (31 tisíc eur) měl tvořit příspěvek z Bruselu.

Audit ke střetu zájmů proběhl na českých úřadech na začátku roku 2019. Unijní auditoři se zaměřili na dotace pro Agrofert, které koncern čerpal v době Babišova vládního angažmá. Kontroloři došli k závěru, že tehdejší premiér byl v době, kdy seděl ve vládě, ve střetu, a koncern tak neměl na řadu dotací nárok.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít