‚Dřív to byli převážně osmdesátníci.‘ V nemocnicích přibývá mladších covidových pacientů
„Běžně sledujeme čtyřicátníky, ventilované pacienty s nejtěžšími průběhy. Virus se chová jinak a zasahuje mladší populaci,“ prohlásil na úterní tiskové konferenci koordinátor intenzivní péče v Královéhradeckém kraji Pavel Dostál. Změnu situace v tuzemských nemocnicích ukazují i data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podíl hospitalizovaných covidových pacientů mladších 65 let roste, ubývá naopak těch nad 85 let.
Na začátku prosince minulého roku tvořilo skupinu hospitalizovaných covidových pacientů mladších 65 let 21,5 procenta. Více než polovina hospitalizovaných - 52,5 procenta - pak byla starší 75 let. To se ale mění.
Data z 23. února ukazují, že 32,2 procenta covidových pacientů, kteří vyžadují nemocniční péči, je mladších 65 let. Naopak nejstarší věková skupina lůžka opouští: pětasedmdesátníků a starších je v nemocnicích 39,2 procenta. Více v grafu.
K vysvětlení věkového posunu zatím podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy není dostatek dat. Situace na covidových odděleních se navíc napříč Českem vyvíjí různě.
„V Praze poměr věků mezi hospitalizovanými příliš nemění, v Jihočeském kraji (podobně také Vysočina, Jihomoravský, Zlínský nebo Moravskoslezský kraj) počet hospitalizovaných ve věku 65+ spíše klesá, tím roste podíl osob do 65 let,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz.
„Naopak ale třeba v kraji Plzeňském nebo Karlovarském jsou podíly zastoupení osob do 65 let a nad 65 let přibližně stabilní, je to ale dáno tím, že počet hospitalizovaných v obou věkových skupinách roste a vývoj v těchto krajích je značně nepříznivý,“ dodala.
Čtyřicátníci a padesátníci
Server iROZHLAS.cz oslovil v otázce věku pacientů české nemocnice. Potvrdila se slova demografky: situace se různí.
Covidoví pacienti v péči společnosti Krajská zdravotní, sdružující pět největších nemocnic v Ústeckém kraji, prokazatelně mládnou.
První pacientka v Česku dostala lék bamlanivimab. ‚Průlom v léčbě,’ říká ředitel Thomayerovy nemocnice
Číst článek
„Dochází k poklesu věku hospitalizovaných, jsou to mladší ročníky. Nejmladšímu pacientovi je 18 let,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí Jana Mrákotová.
S koronavirem leží v nemocnicích v Děčíně, Ústí nad Labem, Mostu, Chomutově a v Teplicích více lidí než při podzimní vlně, zároveň je pouze šest procent pacientů na JIP starších 80 let. „Dřív to byli převážně osmdesátníci, dnes u nás nezřídka s covidem leží čtyřicátníci a padesátníci,“ řekla Mrákotová.
Tomáš Vymazal, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v pražském Motole, pro ČTK potvrdil, že i v největším tuzemském zdravotnickém zařízení přibývá mladších pacientů s covidem. „Věk nemocných se snížil,“ uvedl.
Počet mladších hospitalizovaných pacientů roste i v Thomayerově nebo Ústřední vojenské nemocnici.
Aktuální data
K páteční osmé hodině ranní bylo v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví 137 698 nakažených covidem, z toho 7 176 lidí hospitalizovaných. Ve čtvrtek 25. února bylo v České republice odhaleno 14 457 nových případů nákazy.
Naproti tomu ve Fakultní nemocnici Bulovka zásadní změnu ve věku pacientů nepozorují. „U nás se skokový nárůst mladších covidových pacientů nekoná,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz Hana Roháčová, primářka tamní Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí.
„Máme i ročníky mladší, padesátníky nebo šedesátníky, ale těch je určitě o poznání méně než starších.“
Věk hospitalizovaných se mění i na jihu Moravy, jak potvrzuje Petr Husa, přednosta Kliniky infekčních chorob tamní Fakultní nemocnice Brno. „V každém případě narůstá počet mladších. Na jaře jsme měli jenom pacienty nad 75 let, na podzim už se to měnilo, teď je drtivá většina ve skupině 50 let a víc,“ popsal.
„Dominují pořád lidé staršího věku, ale rozhodně je tu teď víc lidí narozených po roce 1970, 1980 i 1990.“
Očkovaní senioři a mutace
Prezident České lékařské komory Milan Kubek o nižším věku pacientu na covidových odděleních ví. Na věk covidových pacientů má podle něj vliv proočkovanost a promořenost klientů domovů pro seniory.
„Epidemie na podzim prolétla domovy důchodců, kde byla velká vlna úmrtí. Od té doby je značná část klientů domovů očkována, což hraje určitě roli,“ vysvětlil. Senioři v domácím prostředí se podle lékaře izolují a část z nich také dostala svoje dávky vakcíny.
Podle demografky Hulíkové Tesárkové příčiny ještě nejsou známy. „Pokud by pokles počtu nejstarších mezi hospitalizovanými klesal dlouhodobě, pak by se mohlo jednat o příznivý efekt očkování seniorů, ale na toto konstatování zatím nemáme dostatečnou oporu v datech, proočkovanost je navíc stále relativně nízká,“ vyjádřila se.
Příští dva týdny budou denní přírůstky zhruba 20 tisíc nakažených, myslí si ministr zdravotnictví Blatný
Číst článek
Dalším určujícím faktorem je podle Kubka šíření britské mutace covidu. „Je nakažlivější, takže poměrně rychle převáží v populaci, v některých regionech už převažuje. Valila se ve dvou proudech: z Karlovarského kraje, přes Plzeňsko na Prahu a z Královehradeckého a Libereckého na Prahu. Ve Středočeském kraji se proudy spojily a teď se mutace přelévá na Moravu,“ popsal.
„Tato mutace je nejen nakažlivější, ale chová se jinak, patrně má také závažnější průběh u mladších ročníků,“ vyjádřil se prezident České lékařské komory.
„Navíc: to, co vidíme, je obraz stavu epidemie přinejlepším týden starý. O tom, co se bude dít v příštím týdnu, už prostě bylo rozhodnuto,“ připomněl Kubek.
Vláda v pátek večer přistoupila k zavedení nových protiepidemických opatření. Lidé nebudou moct, až na výjimky, cestovat mezi okresy. A uzavřou se také všechny školy a školky.
