Jsem přesvědčen, že článek Hitler je gentleman skutečně existoval, říká advokát Miloše Zemana
Výrok Miloše Zemana, podle něhož novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka napsal, že Hitler je gentleman, se dosud nepodařilo potvrdit. Vnučka Ferdinanda Peroutky neuspěla s žalobou na stát kvůli zmíněnému výroku. Měla by nést náklady soudního řízení, jak žádá prezidentův právník? A mohou si od teď prezidenti říkat ve své funkci co chtějí, tedy i nepravdy?
Hostem 20 minut Radiožurnálu byl a otázkám moderátorky Marie Bastlové čelil advokát Marek Nespala, který Miloše Zemana zastupuje.
„Ten soud trvá už dlouho a my ho považujeme v podstatě jako spor pro spor, protože já už jsem na jeho začátku říkal, že takto se žalovat nemá. Je uměle protahován a z toho důvodu jsme s klientem dospěli k závěru, že už by měl mít ten výsledek taky nějaký výchovný efekt,“ vysvětluje prezidentův advokát.
Jsem přesvědčen, že článek Hitler je gentleman skutečně existoval, říká advokát Miloše Zemana
Podle něj nebylo v celé záležitosti postupováno správně. „Já jsem od samého počátku tvrdil, že takto podat žalobu nelze. Paní Kaslová si byla vědoma, že nemůže žalovat prezidenta republiky, tak poměrně nelogicky zažalovala prezidentskou kancelář, která být žalována nemůže už vůbec.“
„Lež je vědomě uvedená nepravda a prezident republiky trvá na tom, že tento článek svého času četl. “
Marek Nespala
Celý obsah časopisu Přítomnost je digitalizován a dostupný v archivech. Po sporném článku pátralo mnoho badatelů a historiků, ale marně. „Několikrát jsem o tom s prezidentem hovořil a nemám jediný důvod mu nevěřit. Už jenom kvůli tomu, že další články byly mnohem a mnohem horší. Prezident republiky vyslovil své politování nad tím, že na této konferenci (u příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, pozn. red.) nehovořil o nich,“ říká Marek Nespala.
Vraťme se ještě ke článku Hitler je gentleman, který není v digitálním archivu časopisu Přítomnost, řada badatelů po tom článku pátrala, ostatně prezident Miloš Zeman vypsal odměnu, tuším 100 tisíc korun, a marně. Není načase přiznat, že ten článek prostě neexistuje?
Pátrali jsme rovněž a teď už bych odkrýval karty před potenciálním budoucím důkazním řízením. Ona ta situace za druhé republiky nebyla tak jednoduchá. Tento článek měl vyjít 28. 10. 1938, kdy si lze jen těžko představit, že by to místo, o němž hovoří prezident republiky, v takto významný den na úvodní stránce bylo vyplněno nějakou reklamou na francovku nebo něco takového. Tehdy existovala cenzura. A víc už neřeknu, protože se musím připravit na eventuální dokazování, které jak potřetí zdůrazňuji, nebylo ještě zahájeno.
Jinými slovy, vy tvrdíte nebo naznačujete, že máte důkaz o tom, že ten článek existoval?
K tomu se nadále nebudu vyjadřovat, protože by to bylo neetické ve vztahu k budoucímu posuzování této skutkové věci soudem, který se tím může nadále zabývat, a vzkazovat tyto věci jinou než procesní formou by opravdu nebylo na místě.
Je podle vás vývoj celého sporu hoden role a pozice prezidenta Miloše Zemana? A teď hovoříme o tom, že ten výrok byl pronesen před pěti lety, neobjevil se žádný důkaz o tom, že ten článek skutečně existoval přesně v té tvrzené podobě podepsaný Ferdinandem Peroutkou. Pět let se podle všeho zdá, že prezident minimálně říkal nepravdu, pokud tedy vezmu, že to bylo nevědomé tvrzení. To celé končí tím, že vy řeknete, že potřebujete ještě proškolit vnučku Ferdinanda Peroutky, paní Kaslovou, že se vůbec tedy domáhala u soudu omluvy nebo ochrany cti svého dědečka. Je to podle vás důstojný příběh pro hlavu státu?
Myslím si, že je navýsost důstojný. Už jenom kvůli tomu, jaká i právní, politická, společenská debata se ohledně postavení prezidenta rozvinula a jak aplikační praxe může nalézat jeho právní postavení. To není otázka jenom Miloše Zemana, to je otázka do budoucna vůbec pojetí, postavení prezidenta republiky v ústavním a právním řádu republiky. A co se týká té původní myšlenky, je potřeba se skutečně vrátit na začátek, co bylo tím sdělením. To nebyl zdaleka jenom Ferdinand Peroutka, on hovořil stejným způsobem o Winstonu Churchillovi, o Knutu Hamsunovi, to znamená, tam nebyl zlý úmysl v žádném případě. Naopak zdůraznil, že si Ferdinanda Peroutky váží.
Zeptám se ještě jinak. Není tento váš postup, kdy tedy žádáte po paní Kaslové vyšší náhradu nákladů, než která byla přiznána v tuto chvíli prvoinstančním rozhodnutím soudu, není tento váš postup ukázkou arogance?
Vůbec ne. Protože my jsme třeba nezahrnuli do tohoto výpočtu náklady na exekuci. To jsme skutečně pojali jako pomýlení. Nemohu vyloučit, ten spor není pravomocně skončený, že k tomu ještě přistoupíme, ale když jsme udělali nějaký součet, jako co všechno po nás paní Kaslová, která tvrdí, že žádné peníze nechtěla, chtěla, měla je nepravomocně i přiznány, tak jsme si řekli, proč i v zájmu – to není zájem prezidenta republiky, ale zájem státního rozpočtu – proč v tuto chvíli oproti takto vedenému soudnímu sporu postupovat defétisticky a říct, no tak paní Kaslová se zviditelňuje a my to budeme hrát dál. Ne. Uplatníme, stejně tak jako to dělá ona, všechny možnosti právního postupu v procesním právu.
Omlouvám se, ještě jednou. Je to skutečně důstojné pro prezidenta republiky, když se bavíme o podstatě případu, kdy prezident Miloš Zeman minimálně neříkal pravdu? Vy jste zkrátka nepředložili ten dotčený článek, o kterém hovoříme.
Není to otázka důstojnosti, je to otázka důslednosti. Prostě prezident republiky se musí hájit jak jako osoba fyzická, tak jako zástupce svého nejvyššího úřadu v zemi a skutečně nejde si z prezidenta, jak to máme v jiných kauzách, dělat, řekněme, trhací kalendář. On k tomuto kroku...
Možná by si prezident neměl činit trhací kalendář z faktů, která používá při svých projevech.
Vraťme se k podstatě sporu. Tam jsou čtyři výroky. Tři z nich byly důvodné. Zůstává pouze tento, který je předmětem sporu.
Celý rozhovor si poslechněte v přiloženém audiu.
