Čísla Chytré karantény: krajské hygieny nestíhají, situaci komplikují i rozdílné systémy
Celkem 2525 nedořešených pozitivní případů nákazy koronavirem za posledních 14 dní. I taková čísla hlásí první souhrnný přehled vydaný k Chytré karanténě. Z něho vyplývá, že hygienické stanice po celé republice nestíhají. Čísla ze začátku týdne ukazují, že za jeden den přibylo v celé republice nedořešených pozitivních případů 451. V předchozích dnech přitom nárůst nebyl tak markantní.
„Jde o případy, kdy byl někdo indikován po výsledku testů na covid-19 jako pozitivní, ale ještě u něj nebylo provedené epidemiologické šetření,“ vysvětluje pojem nedořešeného pozitivního případu ředitelka tiskového odboru ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Prudkých nárůst vysvětluje propojením systémů hygienických stanic a laboratoří. „V tomto termínu došlo k propojení systémů ISIN a Daktela. Díky tomu se najednou ukázaly případy, které nebyly zanesené v jednotném systému. My jsme sice o nich věděli, ale nebylo možné je ještě přesně kvantifikovat. Nyní máme kompletní přehled o všech podobných případech,“ popisuje Štěpanyová.
Nedostatek pracovníků
Z odpovědí kontaktovaných hygienických stanic vyplývá, že za prudkým nárůstem nedořešených pozitivních případů může vedle slučování systémů i nedostatek pracovníků na hygienických stanicích. „Jsme za hranou svých kapacit,“ okomentovala situaci ve Středočeském kraji tisková mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová. Podobně je na tom i Praha, u které jsou čísla nejvyšší.
Meziuniverzitní hry a diskotéky u Máchova jezera. Vysokoškoláci rozvezli koronavirus po republice
Číst článek
Podle mluvčího pražské hygieny Zbyňka Boublíka jsou údaje z hlavního města vyústěním neustále se zhoršující situace. „Nejedná se o jednorázový nárůst, ale o číslo z delšího časového intervalu, které odráží dlouhodobý nepříznivý trend vývoje epidemiologické situace v Praze,“ komentoval nevyřízených 127 kontaktů za den.
„Vzestup počtu nových případů v hlavním městě Praze je nyní takový, že po více než padesátiprocentní redukci zaměstnanců hygienických stanic v letech 2006 až 2012 není aktuálně možné v přijatelných časových lhůtách nárůsty nových případů zvládat,“ podotkl.
Pomoc by stanicím mělo rozhodnutí vlády o personálním posílení hygienických stanic, ve hře je i armáda. Doteď vypomáhali stávající zaměstnanci. Na příchod externích spolupracovníků už ale hygieny spoléhají. Problém je ale v jejich zaučení a nakládaní s citlivými údaji.
A co Plzeňský kraj?
Zajímavá čísla vykazuje Plzeňský kraj, u kterého drtivá většina údajů chybí. Kromě nedořešených případů a rizikových kontaktů za posledních 14 dní nejsou žádné jiné informace z přehledu Chytré karantény dostupné. Na vině je technická stránka projektu.
„Máme jiný systém a bohužel data z našeho systému se nepřenášejí,“ reagoval ředitel protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje Petr Pazdiora. Postupně ale na systém Daktela, který zajišťuje sběr dat pro Chytrou karanténu, přecházejí.
Čísla uvedená v přehledu tak podle něj jsou daleko od reality. „Neodpovídá to skutečnosti, protože stačíme odbavovat všechny pozitivní do druhého dne. Bohužel tyto údaje tam visí a je to technický problém. Realita je úplně jiná. V Plzni máme minimální zpoždění v obvolávání pozitivních osob,“ upřesňuje situaci v Plzeňském kraji Pazdiora.
Podobná situace je i v Libereckém kraji. Hygienická stanice pracuje dominantně v jiném systému, na ten, který odesílá data do Chytré karantény, postupně přecházejí. Uvádějí, že případy mají stejně jako na Plzeňsku vyřešené.
Za zhoršením situace tak stojí personální nedostatky na jednotlivých stanicích, které nezvládají neustále se zvyšující nápor nakažených a potenciálně nakažených, a dolaďování technické stránky projektu. Čísla, které ministerstvo zveřejnilo, jsou tak podle hygien mnohdy zkreslená. Celkem už ale bylo podle přehledu k 21. září vyřešeno 3869 případů.
