EPU je nová turistická aplikace, se kterou se lidé můžou podívat do méně turisticky navštěvovaných oblastí. „Musíme něco udělat, aby se problém overturismu reguloval,“ říká autor aplikace.
U dalších 16 lidí je podezření kvůli příznakům, jako je horečka, únava, zvracení s příměsí krve nebo krvavý průjem. Virus pochází ze stejné čeledi jako virus způsobující onemocnění ebola.
„Kvůli chybě některých zaměstnanců došlo k hrubé dezinterpretaci a budou vyvozeny personální důsledky,“ reagoval v pátek večer mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Přečtěte si rozhovor s Hanou Bendíkovou, ředitelky odboru epidemiologie Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, o trasování a aktuálních vládních nařízeních.
Ostatním přijde SMS, aby vyplnili sebetrasovací formulář. Důvodem je očekávaný velký počet nakažených v sílící vlně epidemie způsobené variantou omikron.
Ředitelé Krajských hygienických stanic pro server iROZHLAS.cz popisují, že je vlna e-mailů ochromila, a že situaci řeší netradičně: odesíláním webových odkazů.
Dobrovolníci z řad pracovníků Úřadu vlády pomáhali s trasováním rizikových kontaktů už minulý rok v září, kdy se do projektu v rámci Prahy a Středočeského kraje zapojilo 60 lidí.
Téměř všechna externí call centra neplní dohodnuté objednávky. Proto je nutné zapojit státní správu. Nedávno téměř 140 pracovníků poskytlo ministerstvo financí.
„Když by se rozhodlo o obnovení, tak se obnovit zase dá. Na druhou stranu, když to jednou končí a zase začíná, tak je otázka, jak zdárný by byl restart té aplikace,“ popisuje šéf NAKIT.
Trasování rizikových kontaktů lidí, kteří se nakazili covidem, je přísnější. Hygienici všechny případy vyhodnocují jako nakažlivější variantu delta. Reagovali tak na to, že v Česku postupně převládla.
„Mapujeme hodně případů importu ze zahraničí. Bohužel pokud se ti lidé stýkají, tak to roznesou,“ říká hlavní hygienička. Za minulý měsíc podle ní pocházelo 800 nákaz ze zahraničí.
Pardubický kraj podle šéfa Chytré karantény Petra Šnajdárka nestíhá kvůli nedostatku zdravotnického personálu současné tempo vakcinace, a získal tak z vládní strategie výjimku. Má to ovšem háček.
„Tím, že koronavirus znají víceméně jen z médií, se toho bojí, ale zároveň jsou hrdí na to, že se propuknutí větší vlny epidemie dokázali až do nedávné doby bránit,“ říká v rozhovoru český architekt.
Zatímco na konci loňského jara se Chytrá karanténa soustředila hlavně na tvorbu vzpomínkových map nakažených, teď řeší i jiné úkoly. Třeba i kapacity testovacích míst nebo registraci k očkování.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to z údajů vypadá, jako by víc než polovina lidí v Česku žila sama, nevycházela z bytu a nikoho nepotkávala.
Lidé hlásí méně kontaktů než dříve. Za poslední měsíc byl průměrně jeden na jednoho nakaženého, v posledním týdnů už méně než 0,8. Názory na to, proč jsou počty hlášených kontaktů tak nízké, se různí.
Ve veřejné zakázce ministerstva zdravotnictví uspělo osm společností. Ty nyní pomáhají zajišťovat trasování nakažených covidem-19. Už ne ale bezplatně, za 50 milionů korun měsíčně.
Praha ve čtvrtek zaznamenala největší nárůst nakažených od začátku epidemie. Hygienici se stále častěji setkávají s negativní odezvou, lidé nejsou ochotní sdělovat blízké kontakty.
„To, že jsme si mysleli, že nějaký kontakt do 15 minut by neměl být příliš rizikový, to už zdaleka také neplatí," řekl exministr zdravotnictví Roman Prymula.
„Nadúmrtí je vážný problém, který bude muset být analyzován. Zpětné vyhodnocení je ale poměrně obtížná a časově náročná práce,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik Ladislav Dušek.
Lidé totiž neberou cizí telefonní čísla. Když se ale studentka Jana Cajzová trasovaným již dovolá, jsou obvykle ochotni spolupracovat a pomoci najít další potenciálně nakažené.
I v té poslední německé špeluňce čekali hosté disciplinovaně na uvedení ke stolu a nahlašovali svá jména i čísla telefonů, jakkoli se to příčí ochraně osobních údajů.
„Kvůli tomu, že jsem v televizi řekl svůj názor, jsem dostal důtku a údajně jsem nemohl být oceněn tak jako ostatní krajští kolegové,“ říká o své rezignaci šéf plzeňských epidemiologů Petr Pazdiora.