ČEZ hlásí rekordní zisk, z dividendy stát může letos získat až 42 miliard korun. Elektřina napřesrok zdraží
Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku stoupl na 52,3 miliardy korun z 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem. Za celý letošní rok firma očekává zisk 65 až 75 miliard korun. Dividenda společnosti z letošního zisku bude podle současných odhadů rekordní, stát z ní může dostat rekordních 36 až 42 miliard korun.
Elektrárenská skupina ČEZ odhaduje nárůst čistého zisku za celý letošní rok na 65 až 75 miliard korun. Oproti svým odhadům z pololetí tak zvýšila své očekávání o 5 až 10 miliard korun.
Zdražování elektřiny příští rok
Společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu.
Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun.
Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou.
Platby za plyn zůstanou stejné, protože klienti se smlouvou na dobu neurčitou platí zastropované ceny už nyní
Firma to oznámila ve čtvrtek v rámci svých výsledků za třetí čtvrtletí. Do konce září vydělala skupina 52,3 miliardy korun oproti 6,7 miliardy korun ve stejném období před rokem.
Čistý zisk za celý rok znamená osminásobek toho, co ČEZ vydělal loni. To by se mělo promítnout hlavně do dividendy, kterou bude příští rok z nynějšího zisku firma vyplácet svým akcionářům. Šéf ČEZ Daniel Beneš odhaduje, že dividenda bude rekordní.
Největší majitel se 70 procenty akcií je stát prostřednictvím ministerstva financí, zbylých 30 procent je v rukou soukromých investorů.
„V případě stanovení dividendy na horní hranici intervalu platné dividendové politiky by mezi akcionáře bylo rozděleno 52 až 60 miliard korun. Pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 36 až 42 miliard korun, které může využít na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií,“ uvedl Beneš.
ČEZ za první tři čtvrtletí téměř zosminásobil čistý zisk. Přesáhl 52 miliard korun
Číst článek
Rekordní dividenda
Konkrétně by tak dividenda mohla dosáhnout v přepočtu 97 až 112 korun na akcii. Pro srovnání, letos majitelé akcií dostali na akcii 48 korun.
O konkrétní výši dividendy nicméně rozhoduje valná hromada, kde má stát rozhodující slovo. Ten by mohl rozhodnout o výplatě celého zisku formou dividend. Nyní dividendová politika umožňuje vyplácet 60 až 80 procent celkového zisku.
„Pokud bychom se přidali k tomu, co říkají politici, že budou tlačit na maximální výplatu, tak by to mohlo znamenat celkovou dividend až kolem 55 miliard korun,” uvedl analytik Komerční banky Bohumil Trampota. Na akcii by tak připadlo až 140 korun.
Kromě dividendy získá v příštím roce stát od ČEZ ještě další peníze. Desítky miliard korun má poslat do státní kasy formou záloh na daň z mimořádných zisků, takzvanou windfall tax. Už od letošního prosince pak začnou platit stropy na příjmy z výroby elektřiny, které schválila ve středu vláda.
Ministerstvo navrhlo stropy příjmů pro výrobce elektřiny. Nejníž ho mají jaderné elektrárny ČEZ
Číst článek
V minulém měsíci se na možnosti odčerpat nadměrné tržby výrobcům elektřiny dohodla Evropská unie s tím, že hranice pro odvod je 180 eur za vyrobenou megawatthodinu. Státy si ale mohly hranice určit podle svých podmínek.
V tuzemsku tak bude nejvíc platit právě ČEZ, který je majitelem jaderných elektráren. Strop pro přiměřený zisk u nich stát stanovil nejníže, a to na 70 eur za megawatthodinu. Výše jsou pak stropy pro elektřinu z obnovitelných zdrojů a uhlí. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
150 miliard státu
Podle informací Radiožurnálu tak celkově pošle jenom ČEZ státu na těchto odvodech spolu s mimořádnou daní kolem sto miliard korun. Spolu s dividendou tedy přiteče státu příští rok od této firmy navíc 140 až 150 miliard korun. Další desítky miliard korun pak připadnou na ostatní energetické firmy.
Tyto peníze chce ministerstvo finance vynaložit na pokrytí nákladů spojené s energtickou krizí, tedy obrovským růstem cen elektřiny a plynu pro spotřebitele. Právě zdražování přitom stojí za rekordními zisky ČEZ.
Vysoké ceny vyvolala hlavně ruská agrese na Ukrajině, která začala letos v únoru. Na trzích v Evropě panovala nejistota kolem dodávek ruské ropy a hlavně plynu, jehož dodávky do Evropy začalo Rusko omezovat. Už na konci loňského roku se navíc ukázalo, že ruská státní firma Gazprom neplnila zásobníky plynu na nadcházející zimu hlavně v Německu a vyvolala tak na trzích nervozitu.
Ministr Síkela: Česko zimu zvládne. Zásobníky plynu jsou naplněné z 99 procent
Číst článek
Například letos v srpnu se na energtické burze vyšplhala cena elektřiny až na tisíc eur za megawatthodinu, zatímco o rok dříve stála 80 eur. Nyní stojí elektřina na příští rok kolem 400 eur za megawatthodinu, tedy kolem 10 000 korun.
Aby stát dopady na lidi zmírnil, na příští rok zastropoval cenu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce na 6000 korun za megawatthodinu u elektřiny a 3000 korun za megawatthodinu včetně DPH u plynu.
Rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou chce dodavatelům pak kompenzovat právě z peněz, co vybere od energetiků na odvodech nadměrných příjmů a na mimořádné dani. Tu mají platit i petrolejáři a banky. Stát chce takto získat celkem 100 milliard korun. Jak se nyní ukazuje, díky ČEZu možná vybere i víc.
Zisk mohl být ještě větší
Růst zisku ČEZ ve třetím čtvrtletí zřejmě mohl být ještě vyšší, podle firmy ho ale snížila oblast prodeje, na kterou růst cen komodit dopadá negativně. Hrubý zisk před odpisy, daněmi a dalšími odvody (EBITDA) dceřiné společnosti ČEZ Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům v ČR, totiž meziročně klesl o půl miliardy korun.
Klienti bývalé Bohemia Energy se dostali do výhody. U nových dodavatelů mají lepší ceny díky fixacím
Číst článek
„Důvodem je extrémní nárůst pořizovacích cen plynu a elektřiny v roce 2022, který byl částečně kompenzován dočasnými sezonními vlivy,“ uvádí společnost. Provozní výnosy skupiny ČEZ za první tři letošní kvartály dosáhly 211,1 miliardy korun. Meziročně byly vyšší o 35 procent.
Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách skupiny ČEZ vzrostla za prvních devět měsíců meziročně o tři procenta na 22,6 terawatthodiny. Produkce v uhelných elektrárnách stoupla o pět procent na 11,6 terawatthodiny. Naopak výroba z obnovitelných zdrojů klesla od začátku roku do konce září o 15 procent kvůli podprůměrným hydrometeorologickým podmínkám a z důvodu odstávky elektrárny v Trutnově-Poříčí, která částečně spaluje biomasu.
Ještě výraznější pokles postihl plynové zdroje skupiny ČEZ. Vyrobily 1,8 terawatthodiny proudu, meziročně o 28 procent méně. Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta.
Při zohlednění kalendářních a klimatických vlivů byl pokles o jeden procentní bod nižší. Spotřeba velkých podniků klesla o dvě procenta. Spotřeba domácností byla o deset procent nižší, především v důsledku teplého začátku roku a také proto, že letos pracovali lidé méně z domova než loni. Z příjmů nad stanovený cenový strop mají výrobci odvádět státu 90 procent.
