Předpokládám, že o zastavení pomoci Ukrajině ze strany USA se bude jednat i ve čtvrtek na evropském summitu v Bruselu. Bude tam Česko připravené nabídnout nějakou okamžitou pomoc? Je schopné v řádu tří nebo čtyř měsíců výrazně zvýšit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, pokud by to bylo potřeba?
V rámci muniční iniciativy ještě víme o řadě zdrojů munice, které jsou k dispozici. V tuhle chvíli je to o shánění dostatku donátorů pro to, abychom to byli schopni ufinancovat.

Zatím nám slíbily podporu tři nebo čtyři státy, jako je Kanada, Dánsko nebo Spolková republika Německo. A jedná se s dalšími zeměmi. Takže to je ta okamžitá pomoc, která by mohla nastat.

Dále jsme samozřejmě schopni posílit například výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky, protože stále máme řádně schválený mandát z obou komor Parlamentu na výcvik, který probíhá na území České republiky.

Pan premiér Petr Fiala (ODS) bude určitě na tomto summitu informovat i o tom, že bude do Vlády České republiky předložen návrh na to, aby se další rozpočty z hlediska obrany sestavovaly na vyšší koeficient HDP, abychom šli postupně ke třem procentům.

Od příštího roku by tedy rozpočet mohl být 2,2 procenta. O tom s panem premiérem v posledních dnech intenzivně jednáme a myslím si, že to je něco, o čem intenzivně jednají i jiní ministři obrany v rámci EU.

Určitě bude na summitu probíhat debata o tom, jestli se v rámci koalice ochotných najde dostatek zemí a hlavně lídrovská země, která by případně poskytla zázemí a – když to řeknu lidově – hlavu pro to, abychom se třeba účastnili – jako některé členské státy – mírové mise, která by nad příměřím, o kterém dneska hovořil pan prezident Zelenskyj, dohlížela, pokud samozřejmě příměří bude akceptovat Ruská federace.

Premiér Fiala už řekl, že vláda je připravena zveřejnit plán, jak zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP v průběhu několika let. Můžete už v tuto chvíli říct, kde chce česká vláda získat peníze, aby zhruba 80 miliard korun bylo ještě letos?
Souvisí to i se čtvrtečním summitem, kde se má změnit obecně celá řada parametrů pro všechny státy Evropské unie, což dnes představovala Ursula von der Leyenová. Například že výdaje na obranu se nebudou počítat do národních schodků. Tento krok byl očekáván a musíme si jako Česká republika říct, že to hodnotíme velmi pozitivně. A jedná se tady i o úpravu fiskálních pravidel EU, ke kterým dlouhodobě vyzýval právě pan premiér Fiala.

Stejně tak se bude vytvářet nový nástroj v podobě společné půjčky na obranu ve výši 150 miliard eur. To zaznělo na tiskové konferenci, stejně jako zaznělo, že tuto půjčku je možné čerpat třeba na společné nákupy prioritních obranných schopností, jako jsou prostředky PVO, což je protivzdušná obrana, munice, kybernetická obrana, investice do vojenské mobility.

Snažíme se zdroje hledat nejen v rámci České republiky, ale i v rámci Evropské unie. Určitě nám pomůže i rozvolnění pravidel využití kohezních fondů na obranu. Státy si budou moci v rámci toho současného víceletého finančního rámce v rozpočtu EU z těchto zdrojů samy rozhodovat, zda přesměrují finance z jejich národních takzvaných obálek na obranné projekty. To je také něco, co tomu může pomoct.

Zmínila jste, že část plánu, který připravuje Evropská komise, je možnost rozvolnění rozpočtových pravidel. Znamená to, že je i Česká republika připravena tímto směrem zvýšit schodek ještě v letošním roce?
Tohle je spíše otázka na ministerstvo financí než na mě. Samozřejmě jsme o tom v rámci vyjednávacích týmů o rozpočtu diskutovali i s panem ministrem financí (Zbyňkem Stanjurou z ODS), ale já si myslím, že tohle je jeho téma. A poprosila bych, aby to spíš komentoval on.

Já hovořím o rozvolnění pravidel v kohezních fondech v rámci EU, protože Česká republika patří v otázce čerpání kohezních fondů mezi nejúspěšnější státy. Je to pod gescí ministerstva pro místní rozvoj a podle našich informací už tam nejsou žádné volné prostředky, takže by nám to mohlo snad v nějakém důsledku také pomoci.

Mluvíme o tom, že má Evropská komise plán, a o tom, co se bude dít v případě, že ten plán bude schválen. Víme ale také, že EU není v té pomoci jednotná – výhrady mívá Maďarsko a Slovensko. Dá se vůbec předpokládat, že ten plán bude opravdu schválený rychle?
Dá se to předpokládat, protože tady se rozhodli jít cestou, která nevyžaduje potřebu jednomyslnosti. Pokud by to byl kontext té půjčky, jak o tom dnes hovořila Ursula von der Leyenová, tak je to možnost, jak nečekat na stanovisko a podporu zejména ze strany Maďarska. To si myslím, že je věc, která by mohla všechny ty další procesy urychlit. Já bych to zatím nepředjímala, počkejme v tomto ohledu na mimořádný čtvrteční summit. Pan premiér bude následně naše média informovat.

K tomu Slovensku. Odjíždíte na Slovensko, kde byste ve čtvrtek měla jednat s ministrem obrany Robertem Kaliňákem. Můžete naznačit, jestli se ta jednání budou týkat zbrojních zakázek nebo postoje Slovenska k pomoci Ukrajině?
Pan ministr Kaliňák navštívil Českou republiku, teď jsem přijala já na jeho pozvání. Je to v rámci našich vztahů, které máme s touto zemí dlouhodobě nadstandardní. Nic na tom nezměnilo ani to, že nejednáme na úrovni vlád, ale že jednáme na úrovni bilaterální.

Stejně jako tady nedávno byl ministr zahraničních věcí Slovenska, tak já budu na Slovensku jednat s panem ministrem o možné podpoře a spolupráci na některých projektech, které jsou pro naše země společné. Již v minulosti jsme taková jednání měli s jeho předchůdcem.

Tam jsme dokonce i uzavírali memorandum o společném postupu při nákupu těžké vojenské techniky, bojových vozidel pěchoty. V tuto chvíli střežíme Slovensku jeho vzdušný prostor našimi letouny Gripen, takže určitě těch témat bude celá řada.

Jaký je váš postoj k prozatímní zastavení pomoci ze strany Spojených států? Může to zvýšit tlak na uzavření míru?
Pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině považuji za velice nešťastné. Na druhou stranu už při volební kampani Donalda Trumpa takto silná slova zaznívala. Teď se stala skutkem. Myslím, že je to budíček pro Evropu, budíček pro nás pro všechny. Válečný konflikt v naší části světa máme pomáhat řešit hlavně my.

Samozřejmě, že ne veškerou vojenskou techniku, kterou disponují Spojené státy, máme k dispozici my. To bude určitý problém.

Ale myslím, že je velice dobře, že se ihned po tom pátečním nešťastném jednání mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem v Bílém domě odehrála ta nedělní schůzka v Londýně, že se v Evropě nachází lídři v podobě hlav států, jako je Velká Británie nebo Spolková republika Německo, Francie, kteří na to reagují a kteří se stávají hlavními hybateli dění v EU.

Nespoléháme se tedy pouze na summit, který bude a který některé věci jistě posune kupředu, ale že se snažíme jednat i mimo celou strukturu EU, protože mnoho času nám nezbývá.

A jak říkám, ty tři roky, kdy se Evropa spoléhala na pomoc Spojených států, byť pomáhala samozřejmě i Evropa, vojenského materiálu jsme tam posílali všichni hodně, tak to pořád nebylo dostatečné a dohání se, včetně některých kapacit na území evropských států, které bychom také měli urychleně doplnit.

Věra Štechrová, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít