Týká se ten více než tříčtvrteční pokles úrody oproti minulým letům všech druhů ovoce, nebo jsou mezi jednotlivými druhy výraznější rozdíly?
Má to v podstatě několik specifik. Byli jsme zvyklí, že když přišly jarní mrazy, tak většinou poškodily ty citlivější druhy, jako jsou právě meruňky, broskve, švestky a třešně.

A letos je to trošku specifické v tom, že vlastně ten mírnější pokles je třeba u meruněk nebo u broskvoní, a to právě proto, že to jsou ovocné druhy velmi rajonizované do oblastí právě jižní Moravy, která utrpěla škody mrazem nejmenší.

A tím druhým specifikem, které nepamatujeme ani v literatuře, je, že se mrazy dramaticky podepsaly na úrodě jabloní. Skutečně očekáváme pouze asi pětinovou úrodu z jabloní. V Čechách se dá říct, že je 90 procent produkce je zničeno.

Bude to všechno znamenat výrazný růst cen českého ovoce?
Českého ovoce ano. Nevím, jestli výrazný růst cen, ale to ovoce hlavně nebude. My už teď vidíme situaci, která byla třeba u třešní. A to, co bude následovat dál, především u jablek, které mají velmi dlouhou prodejní dobu od podzimu až do léta následujícího roku, tak tam se dá říct, že ta produkce ani nebude. Co to udělá s cenami jako takovými na trhu, tak to je spíš otázka pro obchodníky.

Nejkritičtější období

V pondělí jste varoval, že nejkritičtější období začne ovocnářům od ledna, kdy budou chybět tržby právě za jablka tak, jak jste o tom teď mluvil. Zároveň bude potřeba připravovat sady na další sezonu. Jak velká část tuzemských ovocnářských firem se může dostat do existenčních potíží?
Musíme si uvědomit, že jablka v České republice tvoří 80 procent tržeb ovocnářů. Proto je dopad letošních mrazů tak dramatický. Ovocnáři jsou zvyklí, že jim tu a tam něco zmrzne, to jsou právě třeba meruňky, třešně nebo letní druhy.

Ale většina z nich to právě stabilizuje u struktury svých podniků tím, že pěstují jablka, která jsou tomto ohledu stabilní plodinou. A v tom letošním roce to zkrátka selhalo, takže tam budou tržby chybět.

Jablka se sklízí v září, říjnu a následně se prodávají dalších tři až devět měsíců. Takže nejkritičtějším obdobím bude právě to období prvního pololetí příštího roku. A více než 80 procent ovocnářů v České republice je závislých na tržbách jablek.

To znamená, že všichni ti se mohou dostat do existenčních problémů?
Dá se to tak říct, protože fatálně postiženo mrazem byla významná část našeho území – kompletní Čechy, částečně některé oblasti Moravy.

Takže si dovolím tvrdit, jestliže u nás je zhruba 800 podniků, které se zabývají pěstováním jablek, notabene dvě třetiny z toho jsou malé rodinné farmy, které nejsou specializované na nějaké ještě jiné plodiny, tak ty se mohou skutečně dostat do existenčních potíží.

Jednali jste s ministerstvem zemědělství o kompenzacích. Jak jsou ta jednání daleko? Máte představu, kolik by ovocnáři na kompenzacích mohli získat?
Požádali jsme už bezprostředně po těch mrazech ministerstvo zemědělství o to, aby otevřelo program pro řešení rizik a krizí zemědělství, který má Česká republika od roku 2016 notifikovaný Evropskou unií.

Je to standardní nástroj Evropské unie, který využívá celá řada okolních států za této situace, zejména u nepojistitelných rizik. A právě k většině druhů to riziko mrazu patří.

Tento program se připravuje. Mám poslední zprávu, že by měl v nejbližších dnech a týdnech jít o vnější vypořádací řízení, kdy se k němu dostaneme i my jako zástupci ovocnářů a budeme ho moci nějakým způsobem připomínkovat.

Nicméně do této chvíle nevíme, jaký objem finančních prostředků tam půjde. Pokud vím, tak se čeká na jednání Rady ministrů, která bude na úrovni Evropské unie někdy v polovině července. Ta by měla rozhodnout o rezervách, která má Evropská unie pro tyto záležitosti, o jejichž uvolnění také Česká republika Evropskou unii požádala.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít