České nevládní organizace pomohly od roku 1989 šesti desítkám zemí

České nevládní a neziskové organizace, které poskytují rozvojovou a humanitární pomoc, dnes bilancují uplynulých dvacet let. Za tuto dobu pomohly více než 6 desítkám chudých zemí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ADRA v Gruzii

ADRA v Gruzii | Foto: ADRA

Před dvaceti lety jsme potřebovali pomoc my, dnes ji potřebují jiní. To je heslo kampaně "20 let české pomoci", kterou pořádají české neziskové a nevládní organizace zabývající se rozvojovou pomocí chudým zemím.

"Celkem je to 62 zemí, ve kterých české nevládní organizace pomohly. A my si myslíme, že to je něco, na co můžou být Češi hrdí a v čem by se mělo dále pokračovat," řekla Radiožurnálu Michaela Klečková ze společnosti Člověk v tísni.

Přehrát

00:00 / 00:00

České nevládní organizace pomohly v uplynulých dvaceti letech více než 6 desítkám chudých zemí. Téma pro ředitele humanitární organizace ADRA Jana Bártu na Rádiu Česko.

Jak řekl Rádiu Česko ředitel humanitární organizace ADRA Jan Bárta, pomoc českých organizací se dělí na humanitární a rozvojovou. "Všechny organizace začínaly s humanitární pomocí. To se týkalo především různých katastrof. Rozvojová pomoc je věc pozvolnější. Je to snaha vyrovnat oblasti trochu více s našim životním stylem," řekl Bárta.

Nejvíce podle něj pomáhaly české organizace v 90 letech při balkánském konfliktu. "Potom jsou to povodně v České republice, dále při tsunami - tam směřovala obrovská pomoc za podpory našich občanů. Vloni to byla například Barma nebo Gruzie," přiblížil Bárta.

Srovnání podpory českých nevládních a neziskových organizací s ostatními evropskými zeměmi je podle něj velmi těžké. "Například v Holandsku či Norsku je to součást životního stylu. Nicméně výsledky posledního výzkumu u nás jsou velmi pozitivní. Asi 80 procent lidí odpovědělo na dotaz, jestli je potřeba podporovat třetí zemí, kladně. Ukazuje se, že český člověk dokáže ve chvíli, kdy jde o humanitární katastrofu, otevřít peněženku a darovat peníze," uvedl.

Trochu větší problém podle něj nastává u vysvětlení rozvojové pomoci. "Kde pomáháme ne ve chvíli, kdy se někdo topí, ale ve chvíli, kdy chceme těm lidem pomoci se zbavit dalších nebezpečí, které lidstvu hrozí - hlad, nemoci, katastrof týkajících se neúrody," přiblížil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se v uplynulých 20 letech proměnila činnost nevládních organizací, které poskytují rozvojovou pomoc? V Poledních ozvěnách Radiožurnálu odpovídal ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

I v této oblasti se ale situace v poslední době lepší. Jak v Poledních ozvěnách Radiožurnálu uvedl ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, mezi postkomunistickými zeměmi je Česká republika jakýmsi premiantem v pomáhání.

"Lidé v České republice byli vždycky ochotni se solidarizovat ve chvílích krizí. A to zůstává. V Česku se vybírá jak relativně, tak absolutně víc peněz na řadu katastrof po světě než třeba v okolních nových členských státech Evropské unie," uvedl.

Podle něj navíc v posledních letech přibývá počet důležitých dárců. "To jsou dárci, kteří darují prostředky pravidelně většinou na podporu rozvojových projektů jako je školství, zdravotnictví a podobně," dodal Pánek.

Tomáš Pavlíček, Jana Vondráčková, Katarína Brezovská, Kateřina Rózsová-Horálková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme