Vysvětlete možný střet zájmů, vyzvala rada šéfa České televize. Radní přišla s policejní ochrankou
Rada České televize ve středu vyzvala generálního ředitele Petra Dvořáka, aby do pátku vysvětlil možný střet zájmů kvůli spoluvlastnictví počítačové školy Gopas. Dvořák má v Gopasu podle radní Hany Lipovské čtvrtinový podíl a Česká televize si u firmy objednávala školení. Dvořák se středečního jednání rady neúčastnil z rodinných důvodů. Později nařčení odmítl. Lipovská zároveň přišla do budovy televize v doprovodu dvou neuniformovaných policistů.
Radní po Dvořákovi mimo jiné chtějí informace o tom, proč radě neoznámil svůj podíl v Gopasu, proč jej nejprve držel přes firmy v daňových rájích a později se rozhodl jej vlastnit napřímo nebo proč nevyzval Českou televizi, aby s Gopasem neuzavírala žádné smlouvy.
Generální ředitel má také sdělit, zda vedle Gopasu vlastní podíly v dalších firmách spolu se šéfem a spoluvlastníkem skupiny PPF Ladislavem Bartoníčkem či dalšími lidmi. Vztahy mezi Českou televizí a Gopasem od roku 2011, kdy je Dvořák ve funkci, má do 21. dubna prošetřit také dozorčí komise.
Usnesení, že je Dvořák ve střetu zájmů, v Radě ČT neprošlo. Ředitel stojí v čele správní rady galerie
Číst článek
Radní Hana Lipovská během více než dvacetiminutového vystoupení uvedla, že podle jejích zjištění Dvořák svým angažmá v počítačové škole porušuje zákon o České televizi i kodex České televize.
Upozornila na to, že Bartoníček řídí investiční skupinu PPF, která je vlastníkem komerční televize Nova nebo O2 TV, což jsou konkurenti České televize. Dvořákem spoluvlastněný Gopas dostává podle ní zakázky od ministerstev vnitra a obrany nebo Národního úřadu pro komunikační a informační bezpečnost. Několik měsíců po svém nástupu do funkce generálního ředitele České televize Dvořák zároveň působil v řídicích orgánech školy, uvedla radní.
Závěry Lipovské poté předseda rady Pavel Matocha označil za závažné a „trošku vyrážející dech“, načež jednání rady přerušil a vyzval přítomné radní k neveřejné pořadě. Radní se po více než hodině vrátili do konferenčního sálu, spojili se s radními, kteří se jednání účastnili formou videopřenosu, a vyhlásili další interní poradu rady, pro kterou nechali vypnout veřejný audiozáznam. Po opětovném připojení nechala rada na návrh Lipovské hlasovat o výzvě Dvořákovi.
„Obvinění radní Lipovské považuji za manipulativní, a do velké míry zmatené,“ odmítl ředitel České televize Dvořák. Na webu pak zveřejnil obsáhlejší vysvětlení, včetně otázek a odpovědí spojených s vlastnictvím podílu ve firmě Gopas.
Odvolání ředitele?
Již na minulém zasedání rada řešila Dvořákovo angažmá v čele správní rady fotografické výstavní síně Leica Gallery. Nakonec pověřila dozorčí komisi, aby možný střet zájmů v souvislosti s Leica Gallery prověřila.
Rada také na poslední chvíli do výroční zprávy o činnosti České televize za loňský rok dostala dovětek o neadekvátním prostoru pro zástupce strany SPD ve zpravodajských a diskusních pořadech s ohledem na její zastoupení ve sněmovně.
Podle některých mediálních expertů mohou tyto kroky vést k odvolání generálního ředitele.
Dvořák na Kavčí hory přišel na podzim 2011 po sedmi letech v čele komerční Novy. Od října 2017 vykonává druhý šestiletý mandát. Jeho vztahy s Radou České televize se výrazně zhoršily po její loňské obměně, kdy do kontrolního orgánu zasedl novinář Pavel Matocha, který je nynějším předsedou rady, ekonomka a spolupracovnice Jany Bobošíkové Lipovská nebo moderátor Luboš Xaver Veselý.
Policie v budově televize
Radní Hana Lipovská dorazila na jednání rady v doprovodu dvou policistů v civilu, kteří bez povolení vstoupili do budovy České televize. Zpočátku nebylo jasné, proč ji doprovázejí. Na místo proto dorazila také uniformovaná hlídka, aby dvojici zkontrolovala.
Česká televize odvysílá kritizovaný díl Infiltrace s ‚minimálními úpravami‘. Zařadí po něm debatu odborníků
Číst článek
Policie později na twitteru uvedla, že dvojice v civilu působí jako ochranka:
„Policie ČR v budově České televize neprovádí úkony trestního řízení ani šetření jakkoli související s činností České televize. Policisté zde plní úkoly dle zákona, které souvisí s potenciálním ohrožením života a zdraví konkrétní fyzické osoby.“
To později potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
„Na základě rozhodnutí policejního orgánu poskytují krátkodobou ochranu členovi Rady ČT. Žádný jiný zásah policie v budově ČT neprobíhá,“ uvedl.
Zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský ale přítomnost policie v České televizi kritizoval: „Fyzickou ochranu policie poskytuje prakticky jen při využití institutu zvláštní ochrany. O něm musí rozhodnout ministr vnitra. Při institutu krátkodobé ochrany je fyzická přítomnost policistů spíše výjimkou, a rozhodně ne na místech, která jsou střežena tak jako ČT.“
Policie v budově České televize připomněla některým novinářům zásah zakuklenců vojenské policie se samopaly, od kterého uplynulo letos v březnu 10 let. V kanceláři reportéra Karla Rožánka, který se mnoho let věnoval armádě, tehdy hledali složku ke kauze exšéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Příkaz k prohlídce tehdy vydal Obvodní soud pro Prahu 6. Později ho ale Ústavní soud zrušil jako protiústavní.
