Byl to drobný naschvál prezidenta, strany to nemají jednoduché, říká k financování kampaní Dienstbier

Maximálně 90 milionů korun a ani o jednu víc. Politické strany a hnutí se musí letos poprvé během předvolební kampaně vejít do zákonného limitu. „Pro malé chudé strany je to nedostižné, kampaně velkých stran to naopak sráží. Pravidla jsou přísná, ale pro všechny stejně,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz spoluautor nových regulí, senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD

Senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD | Foto: Anna Vavríková/ MAFRA | Zdroj: Profimedia

Je 90 milionů korun na kampaň do sněmovny dostatečná částka? Dá se za ni udělat kvalitní kampaň?
Zcela jistě. Z hlediska rozsahu kampaň do sněmovny není o tolik větší než třeba prezidentská kampaň. Vím to z vlastní zkušenosti, měl jsem celostátní kampaň asi za 17 milionů (Dienstbier kandidoval na prezidenta v roce 2013 – pozn. red.). Nebyla to nijak silná kampaň, konkurenti ji měli dvakrát dražší alespoň podle toho, co přiznávali. Pořád to ale nedosahovalo 90 milionů korun.

'Trošku jako hlávka zelí.' Zaorálek chce před volbami změnit podobu růže ČSSD

Číst článek

Jak jste na 90milionový limit přišli?
Vzešlo to z debaty na vládě. Opíralo se to o zkušenosti politických stran, kolik zhruba jejich kampaně mohou stát. Samozřejmě pro nějakou malou chudou stranu se to může zdát jako naprosto nedostižný limit, máme ale také zkušenosti s mnohem dražšími kampaněmi než jsou stanovené limity. Takže to spíše sráží výdaje velkých stran.

Kampaň na senátní volby je limitována ještě přísněji, povoleny jsou jen dva miliony korun. Přijde vám to na kampaň dostatečné?
Tím, že je to pro jeden volební obvod, tak ano. Já mám za sebou třeba dvoje senátní volby, žádné v senátním obvodu nestály zdaleka tolik. Ale je pravda, že strany mají zpravidla ještě centrální kampaň na podporu kandidátů. Do limitu se tak strana musí vejít dohromady i s výdaji jednotlivých kandidátů v daných obvodech.

Kdo zákon inicioval? Mluvilo se totiž o tom, že jde o reakci na bezedné zdroje Andreje Babiše (ANO).
To není pravda. My jsme v Senátu předkládali podobný návrh už v předchozím vládním období, kdy zdaleka nebylo jasné, že Andrej Babiš bude kandidovat a že se dostane do sněmovny s takovým výsledkem. Takže potřeba upravit výdaje jak na financování činnosti politických stran, tak i volebních kampaní tady byla dlouhodobě. Nakonec v minulosti byly ohledně financování politických stran různé skandály.

Limity výdajů na kampaň

Poslanecká sněmovna: 90 mil. Senát: 2 mil. (pro volební obvod) Evropský parlament: 50 mil. Zastupitelstva krajů: 7 mil. (pro kraj) Volba prezidenta: 40 mil. (+ 10 mil. na druhé kolo)

Dobře, ale neurychlila přítomnost Andreje Babiše v politice přijetí nových pravidel?
To je samozřejmě možné. Nebo možné... Je to ve vládním prohlášení a v koaliční smlouvě současné vlády, kde je i hnutí ANO. Takže spíše to ještě nebyla reakce na hnutí ANO, i když už byla zkušenost s jejich poměrně rozsáhlou první kampaní (hnutí ANO dalo za kampaň pro volby do sněmovny v 2013 zhruba 119 milionů korun – pozn. red.), ale dlouhodobější potřeba. Navíc myslím, že většina společnosti i politiků si uvědomovala, že nějaká pravidla jsou nutná. A byla tady i doporučení na mezinárodní úrovni.

Kde jste se ohledně nových regulí inspirovali? Nebo jste vycházeli pouze z vlastních zkušeností?
Měli jsme informace, jak je to upraveno různě ve světě. Nedá se to ale vždy úplně převzít, protože každý systém je jiný. Navíc jsme věděli, že hned napoprvé ta pravidla nenastavíme úplně dokonale, aby to nešlo obejít nebo to naopak nevytvářelo problémy. V Parlamentu jsem opakovaně mluvil o tom, že například ve Velké Británii mají desetiletou periodu, po kterou pravidla vyhodnocují, a přichází pak s novou právní úpravou, která reaguje na zkušenosti s předchozí aplikací. Je to i logické, protože se vyvíjejí způsoby komunikace a tím i způsoby vedení kampaně. Legislativa bude vždy trochu pozadu a bude muset reagovat na vývoj.

'Takový drobný naschvál prezidenta'

Nová pravidla pro financování kampaní platí od začátku května, kdy termín voleb vyšel ve Sbírce zákonů. Některé strany a hnutí měly přitom s jejich dodržováním problém.
Je to specifická situace. Prezident – a myslím, že to udělal naschvál - vyhlásil termín voleb velmi brzo. Strany tak nepočítaly s tím, že by volební kampaň podle zákona byla tak dlouhá. Myslím, že počítaly tak se třemi měsíci. Nebyly tak nachystány na to, že už teď budou muset všechny výdaje dávat do limitu na volby. Takže to byl takový drobný naschvál prezidenta republiky.

Mířila jsem spíš na to, že politici coby profesionálové, kteří zákon sami schválili, pravidla stoprocentně neznají a ne vždy je dodržují.
Samozřejmě Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí bude v té věci rozhodovat a nepochybně to bude vyvolávat spory. To je ale v podstatě u každého nového zákona. Když se schválil nový občanský zákoník, počítalo se s tím, že desetiletí bude trvat, než se ustálí judikatura ve věcech, které upravuje. To samozřejmě tady bude podobné.

Zákon má vždy nějakou míru obecnosti, nemůže detailně popisovat všechny případy. Z tohoto hlediska je samozřejmě dobře, že kontrolní úřad vydává stanoviska, výklady, metodiky, jak postupovat, aby co nejvíce zúžil prostor pro chyby při uplatňování zákona. I když ani to není neprůstřelné. Žádným výkladem nebo metodikou není vázán správní soud, který případně bude přezkoumávat rozhodnutí tohoto úřadu.

Sankce

10 000 až 100 000 Kč: není dostatečné označení politického plakátu či billboardu, účast ve volební kampani bez předchozí registrace nebo třetí osoba nezřídí volební účet
20 000 až 300 000 Kč: neevidování nákladů na kampaň na volebním účtu nebo nezveřejnění sponzorů kampaně
30 000 až 500 000 Kč: nezávislý kandidát či politická strana nezřídí volební účet, finanční prostředky na volebním účtu používá na jiné účely než je kampaň či si nevede účetnictví o kampani
10 000 až do výše jeden a půl násobku částky, o kterou byl překročen limit výdajů na volební kampaň

Pravidla financování kampaní jsou poměrně přísná.
Je to přísné, ale pro každého stejně.

Do nákladů na kampaň by se měly započítávat i výdaje spojené s mediálními poradci, práce dobrovolníků nebo podpůrné aktivity příznivců strany či kandidátů. Není to až příliš důsledné?
To je výklad úřadu a je možné, že se tím řídit strany nebudou a budou riskovat sankce s tím, že pak půjdou se žalobou proti rozhodnutí úřadu ke správnímu soudu.

S ohledem na tato přísná pravidla se ale zdá, že naopak sankce za jejich porušení jsou mírné. Když strana přesáhne limit na kampaň například o milion korun, zaplatí maximálně pokutu jeden a půl násobku této částky. Není to málo?
Pokud se někdo rozhodne, že obejde pravidla, a do nákladů si zakalkuluje i tu sankci, tak se s tím už moc dělat nedá. Pak ještě můžete pokuty zvyšovat. Na podstatě věci ale nic neměníte, jen přitvrzujete. Ale s touto úvahou ta strana i tak může pracovat, pak by to pro ni mělo mít i nějaké politické důsledky. Na druhou stranu, když to se sankcemi přešvihnete, můžete tu stranu zlikvidovat.

Co je třeba pro strany velmi těžké uhlídat, je aktivita vlastních kandidátů. V momentě, kdy máte limit, musíte svázat vlastní kandidáty velmi přísnými pravidly. Doteď nikdo neřešil, jestli si nějaký kandidát zaplatí vlastní kampaň pro preferenční hlasy. Teď vlastně nesmí, protože ta strana by pak nemusela ani vědět, že už přesáhla limit. Takže pro strany to opravdu není jednoduché.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme