Nevhodné poznámky na vzhled řeší děti návykovými látkami či sebepoškozováním, zjistili výzkumníci
Jsi tlustá, ty zase moc hubený, máš velký nos, chlupaté nohy nebo špatnou pleť - urážlivé komentáře na svůj vzhled někdy na internetu dostalo každé třetí dítě v Česku. V reálném světě se to pak děje ještě častěji, s posměšky kvůli vzhledu se musí vyrovnávat polovina dospívajících. Upozornil na to výzkum Univerzity Palackého v Olomouci a společnosti O2, kterého se ho zúčastnilo téměř deset tisíc dětí od jedenácti do sedmnácti let.
„Dokonce jsem se dozvěděla, že musím buď hubnout, nebo přibrat, protože to, jak vypadám teď, nikoho nezajímá, protože to je někde mezi. To mi přijde jako úplný nesmysl říkat dítěti ve čtrnácti letech, aby se změnilo v někoho jiného, aby udělalo kariéru,“ vypráví herečka Eva Hacurová zážitky z přijímaček na konzervatoř.
Nevhodnou poznámku o svém vzhledu si někdy vyslechla polovina českých dětí. Poslechněte si, jak může takzvaný body shaming ovlivnit psychiku dětí
Podobným poznámkám - tedy takzvanému body shamingu - teď lidé čelí jak v reálném světě, tak od neznámých lidí na internetu. To pak vede k tomu, že se svým vzhledem je podle průzkumu Univerzity Palackého spokojená jen polovina dětí. Přitom právě dospívání je velmi citlivý věk.
„Když je dítě v pubertě, tak si velmi bere různé posměšky. Má to na něj doopravdy vliv, je to něco, co se ho dotýká, co ho doopravdy bolí,“ připomíná jeden z výzkumníků z Pedagogické fakulty Kamil Kopecký.
Sebepoškozování či drogy jako řešení
I drobná narážka tak může mít následky. U dospívajících trpí hlavně sebedůvěra. Každé páté dítě má kvůli takovým poznámkám depresivní tendence a každé desáté prožívá úzkosti. „Pět procent dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Velmi alarmující je, že jsme zjistili, že deset procent dětí přiznává určité sebepoškozující tendence. Sedm a půl procenta dětí by raději nebylo,“ vyjmenovává další z olomouckých výzkumnic Jana Kvintová.
Kyberšikana dětí na internetu roste. Predátoři u zpráv nekončí a rodiče často netuší, jak se bránit
Číst článek
Asi šest procent dospívajících pak problémy řeší návykovými látkami. Průzkum ale odhalil i pozitivní vlivy - například víc dětí začalo zdravěji jíst a sportovat. I tady se ale těžko určuje zdravá míra. „Děti nám nesdělují, jestli překročily hranici a už je to v té posedlosti, takže z toho nedokážeme závažnost vyčíst,“ vysvětluje Kvintová.
Poznámky okolí přitom nemíří jen na vzhled. Děti jsou terčem za to, že mají třeba neznačkové oblečení nebo zastaralý mobilní telefon, který je pomalejší, upozorňuje Kopecký.
K tomu, aby se děti uměly s nevhodnou kritikou vyrovnat, můžou přispět rodiče i škola. Měli by posilovat sebevědomí dětí tím, že budou vyzdvihovat jejich dobré stránky a úspěchy. Dospívající by se taky měli podle výzkumníků naučit rozlišovat realitu od upravených fotek na sociálních sítích
