Běžných Evropanů se prý ACTA nedotkne. Je velmi vágní, varují odpůrci
Mezinárodní smlouva ACTA na ochranu duševního vlastnictví, jejímž cílem má být aktivní potírání organizovaného porušování autorských práv a padělatelství, vzbuzuje kontroverze. Česká republika ji včera podepsala spolu s dalšími státy Evropské unie i přesto, že podle odpůrců neproběhla dostatečná veřejná diskuze na dané téma. Dokument podle nich omezuje svobodu globální výměny informací a zavádí cenzuru.
Jedním z těch, kteří se na přípravě dohody podíleli, byl Ryan Heath z odboru komunikace Evropské komise. „V dennodenním životě běžných Evropanů se nezmění vůbec nic. Žádná jiná pravidla pro internet nebo hudbu nebudou. Největší změna ale nastane pro majitele autorských práv nebo průmyslově chráněných značek. Tito lidé budou mít možnost zamezit padělání svých výrobků,“ vysvětlil.
Ve smlouvě se píše, že ACTA nebude cenzurovat nebo zavírat weby, stránky s autorsky chráněným obsahem ovšem mají být znepřístupněny. Uzavřít weby, které umožňují masové a ilegální stahování, je ale možné podle platného evropského zákona už nyní, dodal Heath. ACTA prý mění jen to, že stejné standardy budou muset zavést i země mimo Evropskou unii.
Jednou z nejdiskutovanějších částí dokumentu je kontrola notebooků, ipodů a tabletů na hranicích, to ale Ryan Heath odmítá. Kdyby prý někoho na hranicích zastavili a zkontrolovali s odkazem na smlouvu ACTA, měl by poškozený okamžitě informovat Evropskou komisi.
„ACTA se staví pouze proti organizovanému a masovému porušování autorských práv. Vše, co je dnes v České republice legální, bude legální i po zavedení ACTA,“ dodal.
Velkou změnu bude smlouva představovat pro poskytovatele připojení, kteří budou muset sledovat co jejich zákazníci sdílejí. Heath ale popírá, že by poskytovatelé museli nově uživatele špehovat. Ve velmi vzácných případech podle něj sice je možné nařídit sledování určitého datového toku, vždy je ale potřeba povolení soudu.
ACTA nehájí zájmy autorů, ale korporací, říká Pirátská strana
S tvrzením, že smlouva ACTA nepoškodí běžné uživatele, ale jen osoby, které mají z porušování autorských práv zisk, ovšem nesouhlasí předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.
„Je to ta samá rétorika, kterou slyšíme od zastánců smlouvy, což jsou převážně korporace a podobně. To je velmi legrační, protože kdyby to platilo, tak by to vlastně implikovalo, že ta smlouva je dobré východisko pro umožnění legálního sdílení všech děl, což rozhodně není,“ říká.
Dodává, že v celém dokumentu ACTA se sice hovoří výhradně o komerčním sdílení, pojem je ale definován jen velmi vágně. Je proto přesvědčen, že dohoda bude mít maximální dopad i na život jednotlivců. Kontroverzní prohlídky na hranicích jsou prý smlouvou doporučovány.
Podle Bartoše se navíc kolem přistoupení 22 členských zemí Evropské unie ke smlouvě ACTA dělaly obrovské tajnosti, nemohla se vyjádřit odborná veřejnost a vše bylo netransparentní.
„Dokonce američtí podnikatelé právě v lobby nahrávacích společností a podobně měli přístup k samotnému znění dříve, než ho vůbec dostali do rukou evropští poslanci,“ tvrdí s tím, že korporace se snaží udržet pro ně výhodný stav.
Podle iniciátorů dohody se globální rozsah porušování práv duševního vlastnictví stává hrozbou pro trvalý a udržitelný rozvoj světové ekonomiky. Bartoš ale nemá pocit, že by smlouva ACTA přinášela signatářům ekonomické výhody.
ACTA brojí proti šíření nelegálních kopií a padělků
Číst článek
„V krátkodobém horizontu to pro majitele kopírovacích monopolů a práv bude přínosem, ale lidem kteří prosadili tuto smlouvu a lobují, těm je úplně jedno ekonomický vývoj jednotlivých zemí. Ti skutečně si chrání nějaký svůj obchodní model, který je v 21. stoleté neudržitelný,“ domnívá se.
ACTA prý navíc podle Bartoše nebrání zájmy autorů jako takových, ale pouze právnických osob.
Hackeři ze skupiny Anonymous
Podpis dokumentu ACTA popudil také hackery, kteří napadli a přetížili mimo jiných také internetové stránky Ochranného svazu autorů a s problémy se několik hodin potýkal i web české vlády. K útoku se přihlásila skupina Anonymous.
„Což je takové volné uskupení lidí na internetu, kteří právě nemají rádi různé omezování svobody, omezování přístupu k internetu a jsou pro volný prostor, pro síťovou neutralitu. To znamená, že jim nikdo neříká, co mají dělat, nikdo je neblokuje, a prostě mají volný internetový rozlet. Protestují nejčastěji právě tímto způsobem a nejčastěji právě proti podobným zákonům, smlouvám a podobně,“ vysvětluje šéfredaktor serveru Root.cz Petr Krčmář, který je odborníkem na bezpečnost internetové sítě.
Odborník na bezpečnost internetové sítě Petr Krčmář přibližuje fungování a cíle hackerské skupiny Anonymous
Nelze říct, jak je skupina rozsáhlá, kdo její činnost koordinuje a na jakých principech funguje, protože je velice spontánní a není uzavřená, dodává Krčmář. Součástí komunity se prý člověk stane tím, že hackerům z Anonymous pomůže v protestu a prohlásí, že souhlasí s jejich myšlenkou.
„Je to prostě veřejný otevřený internetový dav. Asi jako když se v roce 1989 protestovalo na Václavském náměstí, taky neexistovala žádná skupina Václavák, ale prostě to byli lidé, kteří se sešli, aby společně bojovali za nějakou myšlenku,“ říká Krčmář.
Po pachatelích útoků se podle něj pátrá, jde to ale velice obtížně. Dohledat se tak dají spíš jen lidé, kteří se k procesu později přidají.
Dohoda ACTA je prý velmi obecná
„Ono to funguje většinou tak, že se někde vyhlásí – útočíme, protože nesouhlasíme s touhle smlouvou, a proto si stáhněte tento program a pomůžete nám v útoku. Ono je to poměrně snadné pro ty uživatele. A koncové uživatele dohledat určitě možné je, ale takové to tvrdé jádro, které provádí hlavní organizaci a svolávání a vyhlašování, to se velmi dobře chrání před tím, aby bylo nalezeno,“ přibližuje Krčmář činnost skupiny.
Dohoda ACTA, proti které aktivisté i hackeři protestují, je podle něj skutečně značně kontroverzní, protože je velmi obecná.
ACTA rozzlobila hackery, krádežím prý ale dohoda stejně nezabrání
Číst článek
„Předává například povinnost sledovat uživatele přímo na poskytovatele internetu, takže je tedy tlak na poskytovatele, aby oni koukali na to, co vy na tom internetu děláte. Čili to jaksi porušuje tu takzvanou síťovou neutralitu, kdy vy po poskytovateli chcete, aby vám přivedl kabel a o víc se nestaral a aby to fungovalo,“ uvažuje Krčmář.
Vadí mu také často zmiňované prohledávání lidí na hranicích, při kterém údajně příslušné osoby mohou i zabavit osobní počítač, pokud je jeho obsah šifrovaný. Podobné zásahy do soukromí pak vedou lidi, aby se na internetu sdružovali do podobných skupin, jako je Anonymous, dodává Krčmář.
