Kauza Bečvářova statku: soud poslal dva úředníky na sedm a šest let do vězení, třetí dostal podmínku
Soud zatím nepravomocně rozhodl v případu restituce takzvaného Bečvářova statku. Bývalého referenta pražského pozemkového úřadu Jana Horáka a jeho nadřízenou Evu Benešovou potrestal sedmi a šesti roky vězení. Třetímu obžalovanému, Petru Chmelíkovi, uložil roční podmínku s dvouletým odkladem.
Obžaloba trojici viní z toho, že nezákonně přiřkla Emilii Bednářové náhradní pozemky za nemovitosti, které původně vlastnil Jan Maria Bečvář.
Podle státního zastupitelství způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Obžalovaní vinu odmítají. Čtvrteční rozhodnutí není pravomocné.
Padla obžaloba za restituci Bečvářova statku. Škoda na státu přesahuje miliardu korun
Číst článek
Podle verdiktu mají Horák s Benešovou navíc každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 000 korun.
Horák podle předsedkyně trestního senátu Jany Miklové zcela rezignoval na to, aby zjistil veškeré relevantní skutečnosti pro rozhodnutí. Jeho nadřízení pak podle ní slepě důvěřovali konceptům, které připravil.
Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty a o oprávněnosti restituce neměli pochyb.
Kauza Bečvářův statek
Státní zástupce viní úředníky z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012, která ve výsledku znamenala vydání několika pozemků v Praze v rámci restituce Emílii Bednářové, za nemovitosti, které původně patřily rodině Bečvářových. Jenže se ukázalo, že restituční nárok Bednářové není platný, protože získala pozemky po Janu Mariu Bečvářovi, na které neměla dědický nárok.
Židovská obec Brno nedostane zpět dům v Brně na Kolišti, rozhodl Ústavní soud
Číst článek
Referent pozemkového úřadu Jan Horák ji označil za jeho neteř, ve skutečnosti ale měla nárok jenom na dědictví po bratrovi Jana Marii Bečváře Josefa. Emílii Bednářové a dalším restituentům, kteří zase měli dědit jen po dalším členovi rodiny, tak úřad přiřkl pozemky za skoro jeden a půl miliardy.
Pozemkový úřad určil Bednářovou jako vlastnici sporných pozemků v roce 2012. Když se její nárok ukázal jako sporný, pokusil se úřad svá rozhodnutí zvrátit tím, že je prohlásil za nicotná. Bednářová se obrátila na pražský městský soud, jenž jí dal letos v březnu za pravdu, rozhodnutí úřadu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řešení.
Senát tehdy dospěl k závěru, že postup úřadu byl účelovým obcházením zákona, zároveň ale také uvedl, že Bednářová „s pravděpodobností hraničící s jistotou“ nebyla podle zákona o půdě oprávněna k získání pozemků. Nejvyšší správní soud ale ve středu rozhodnutí zrušil, městský soud se tak bude žalobou zabývat znovu.
Doklady nestudoval
Všichni tři odsouzení vinu odmítají, Horák u soudu už dřív řekl, že se to stalo nedopatřením. Obhájci úředníků zase tvrdí, že vycházeli z čestných prohlášení restituentů.
Nelze obcházet restituční zákony, vzkázal Ústavní soud Lichtenštejnům
Číst článek
Soud to ale odmítl, protože podle něj získat podklady, které tuto skutečnost prokazují, nebyl žádný problém, Horák měl prý navíc dlouhodobou praxi a zkušenosti s restitucemi a na svoje povinnosti v tomto případě rezignoval. Podle soudu to i sám Horák uznal, když vypověděl, že podklady, jako rodné listy, výpisy z katastru a tak dále, vůbec nestudoval.
Další dva odsouzení jsou Horákova nadřízená Eva Benešová, a bývalý ředitel pozemkového úřadu Praha Petr Chmelík. Ti měli povinnost Horákovu práci ověřovat a kontrolovat, oba ale rozhodnutí podepsali, a tím pádem vydali.
Soud tak udělil Horákovi trest sedm let za zneužití pravomoci úřední osoby a veřejného činitele, Benešové šest let za zneužití pravomoci a Chmelík dostal podmínku za maření úkonu z nedbalosti.
Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud čtvrteční rozhodnutí nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vlastnictví pozemků usilovat ještě další cestou – povolením obnovy řízení podle správního řádu.
