ÚOOÚ vypracoval návod, jak informovat o platech úředníků
Státní instituce se mohou při informování o platech svých zaměstnanců řídit návodem Úřadu pro ochranu osobních údajů. Z něj vyplývá, že rozhodnutí o zveřejnění informací o platech poradců a náměstků na státních úřadech bude na jejich šéfech. Řídit se u nich mají třeba výší částek, o nichž rozhodují.
Podle metodického doporučení by úřady měly na vyžádání poskytnout informace o příjmech veřejných funkcionářů, jako jsou ministři, poslanci, členové vedení centrálních úřadů nebo starostové a radní.
V druhé kategorii jsou další vysoce postavení úředníci, kteří nakládají s veřejnými prostředky. V jejich případě je potřebné provádět „test veřejného zájmu“. Informace bude muset úřad vydat, pokud například takový člověk rozhoduje o finančních operacích nad 250.000 korun nebo se bezprostředně podílí na rozhodování při zadávání veřejných zakázek.
Naopak u níže postavených pracovníků státních institucí bude moci příslušný úřad podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce zveřejnit jen obecné informace.
„Ke kontrole veřejných procesů, na nichž se tyto úředníci podílejí, v zásadě postačí souhrnná informace. Jinými slovy stačí, když úřad poskytne tabulkové zařazení, a to je dáno platovými vymezeními,“ vysvětlil Němec.
Návod vypracoval Úřad pro ochranu osobních údajů s ministerstvem vnitra, kanceláří ombudsmana a sdružením Otevřená společnost. Reagoval tak na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého instituce musejí o výdělcích svých lidí na požádání veřejnost informovat. Metodický návod pro státní instituce není závazný, v případě sporu o zveřejnění platu úředníka bude mít i nadále rozhodující slovo soud.
Podle Oldřicha Kužílka z obecně prospěšné společnosti Otevřená společnost jde o vhodné vyvážení principu transparentnosti na jedné straně, a ochrany soukromí na straně druhé.
Jak to bude se zveřejňováním platů státních úředníků? V Ozvěnách dne o tom diskutovali předseda ÚOOÚ Igor Němec a Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti
„Já se domnívám, že je to tam popsáno poměrně jasně. Jako nástroj se používá zákon o střetu zájmů, kde jsou definovány jakési skupiny výše, středně a níže postavených činitelů. Já si myslím, že to tam je dobře nastaveno. Tam to používá pomocí paragrafu 2 odstavec 1 zákona o střetu zájmů, kde ta skupina je širší než jenom třeba ministr.“
„Je to skupina, do které by spadali samozřejmě i náměstci a další ‚výše postavení‘ a to v tom smyslu, že by u nich ani nebylo potřeba tak detailně zkoumat ten balanc, tedy test veřejného zájmu, protože už z toho postavení se dá odvodit, že tam veřejný zájem převažuje. Takže jenom bych se možná malinko lišil v tom, kde ta hranice je; cítím ji níže,“ poznamenal Kužílek v Ozvěnách dne.
Pokuta pro ministerstvo financí platí
Němcův úřad rovněž zamítl – z důvodu opožděného podání - žádost ministerstva financí o přehodnocení rozhodnutí, jímž resortu udělil pokutu za zveřejnění osobních údajů společníků a jednatelů firmy Promopro. Vyměřená pokuta ve výši 80 tisíc korun tak nabyla právní moci. A protože se informace jal zveřejňovat sám ministr Miroslav Kalousek, resortu 80 tisíc ze svého zaplatí.
V této souvislosti se nabízí otázka, zda má smysl udílet pokutu státnímu úřadu, když peníze, které jsou vyplaceny ze státního rozpočtu, opět zamíří do státního rozpočtu, a zda by nestačilo pouze popsání chyby bez finančního postihu.
Podle Igora Němce ale Úřad pro ochranu osobních údajů postupuje v těchto případech podle zákona, který jim jinou možnost nedává.
„V každém případě, když dojde k nějakému porušení zákona na ochranu osobních údajů, tak musí proběhnout správní řízení, které stanoví výši sankce. Tady byla podle naší praxe vyhodnocena na 80 tisíc,“ konstatoval Němec ve Světě o druhé.
