Výrobce vakcíny Pfizer a BionTech uvádí, že už zhruba týden po naočkování druhé dávky látka chrání z 95 procent proti nákaze s těžkým průběhem. Dá se říct, jakou ochranu mají pacienti po té první dávce?
Postupně to zjišťujeme z významných dat, která máme například z Izraele nebo z Velké Británie. Situace vypadá velice pozitivně. Je zásadní, že první dávka postupně vytváří i paměťovou imunitní paměť. Po čase ji tak necháme vyvinout. Už první dávka je zásadní v rámci ochrany jedince i populace.

V Izraeli téměř jedna pětina z více než tisíce současných vážných pacientů s covidem-19 už dřív dostala první dávku vakcíny od společnosti Pfizer. Můžeme se tedy po první dávce vakcíny nakazit? Objevují se takové případy i u nás?
Musíme rozlišovat nákazu a průběh, čili ochranu proti onemocnění. Nakazit se můžeme fakticky vždycky, to nezávisí na dávce. Můžeme se nakazit s jednou dávkou vakcíny, se dvěma i s dalšími. Pak jde o to, jestli se rozvine onemocnění. Pokud dáváme první dávku vakcíny a vidíme, že můžeme onemocnění mírnit, je zde propojení oné slizniční imunitní odpovědni a té systémové, která se podává vakcínou. Když virus na sliznice nasedne, svým způsobem je dezorganizuje, dojde tam k poranění a propojují se obě ramena imunitní odpovědi.

Jak se díváte na předběžná data z Izraele, kde na vzorku zhruba 400 000  očkovaných odhadují, že se šíření viru snížilo o 50 procent? Může mít vakcína i takový vliv?
Je to výborná zpráva, i když jde stále o předběžná data. Máme dvě studie – jedna uvádí okolo 60 procent, druhá více než 30 procent. Uvidíme, jak se to vyvine dále. Jsou to první data, potřebujeme získat trochu více času.

Pokud tedy dostanu první dávku vakcíny, můžu si sundat roušku, nebo spíše ne?
Určitě ne. Dávka nechrání proti infekci. Infikovat se můžeme, i když jsme naočkování.

Mutace viru

V Česku se už podle Státního zdravotního ústavu objevila takzvaná britská mutace koronaviru, která je výrazně nakažlivější. Máme se té mutace víc bát?
Víme o ní mnoho. Vychází z dat, která získali v Británii i v jiných zemích. Získáváme tak informace i o dalších mutacích. U této víme, že je nakažlivější, ale nezpůsobuje těžší průběh onemocnění.

I s ohledem na to, že Pfizer oznámil, že bude muset snížit dodávky do evropských zemí – je teď řešení očkovat alespoň tou jednou dávkou?
Je to zásadní situace. Podstatné je se zaměřit na populaci, která je riziku v rámci těžkého průběhu. Pokud na něj zacílíme, všechno ostatní je navíc. Cílené plošné nasazení první dávky je proto zásadní. Při nedostatku vakcín by mohl být dostatek pro celou rizikovou populaci.

O kolik je podle vás možné dobu mezi první a druhou dávkou prodloužit?
Ještě to bude dále předmětem studování. Vakcína vyvolává paměťovou buněčnou protilátkovou odpověď. Chová se jako živá vakcína, i když živá není. U živých vakcín víme, že potřebujeme druhou dávku podávat s daleko větším odstupem. Nemusí se spěchat jen proto, abychom měli jistotu, že zajišťujeme imunitní odpověď, a může to projít schvalovacím řízením. Dávku je možné posunout nejen v řádu týdnů, ale i měsíců.

Jiří Chum Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít