Polovina lidí se podle průzkumu radí o svém zdraví na internetu. Psycholožka varuje před kyberchondrií
Na internetu se dá dnes najít všechno, včetně informací o nemocech a lécích. Podle průzkumu společnosti ESET vyhledává zdravotní rady online drtivá většina Čechů. „Jako prvotní nasměrování je to v pořádku. Lékař se ale ke správné diagnóze dostává dlouhými lety praxe. Na internetu vždy bude odpověď specifická a často si tam člověk přečte to nejhorší,“ upozorňuje pro Radiožurnál praktický lékař Cyril Mucha.
Pravidelně konzultuje na internetu svůj zdravotní stav téměř polovina lidí. Nejčastěji se na internet obracejí kvůli neobvyklým příznakům, které u sebe zpozorovali - takto odpovědělo 52 procent respondentů. A skoro polovina lidí si na internetu ověřuje, jestli je s obtížemi nutné chodit k lékaři.
Poradit se s odborníkem je ale v těchto případech nutné, říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková: „Pokud hledáte problém na konkrétní zdravotní obtíž, tak je vždycky lepší začít u praktického lékaře, který by vás měl znát, dělat vám pravidelné preventivní prohlídky, znát váš psychický stav. A dokáže se podívat na chorobu z více úhlů a potom roztřídit a říct, že teď má smysl konkrétní vyšetření.“
Šíření falešných důkazů i cílení na děti. Tabákový průmysl šíří dezinformace o e-cigaretách, zní z WHO
Číst článek
Z průzkumu ale vyplynulo, že mírná většina lidí by se radami z internetu bez konzultace s lékařem neřídila. Pozitivní taky je, že pouze jednotky procent lidí se obrací na internet proto, že by neměli lékaře, nebo kvůli tomu, že lékař by jim neposkytnul konzultaci sám.
Kyberchondrie
Podle průzkumu se sedm procent lidí radí na internetu o svém zdravotním stavu skoro pořád. Jedná se o tzv. kyberchondrii - tedy hypochondrii přenesenou do prostředí internetu. Jak se může negativně projevit, popisuje pro Radiožurnál psycholožka Kamila Ryšánková.
„Jde tam o to, že člověk zažívá silnou úzkost a stres při vyhledávání informací a místo nějakého uklidnění, které by mu měly ty informace přinést, ho to dovádí ještě do větší úzkosti. Nedokáže úplně odklonit myšlenky od příznaků, pořád se k tomu vrací.“
I lékař Mucha říká, že internet často lidi odkáže na nejhorší diagnózu, což může pacienty stresovat.
Je to časovaná bomba, říká psychiatr o nedostatku léků na schizofrenii
Číst článek
Podle průzkumu si častěji rady na internetu vyhledávají mladší lidé do třiceti let, obyvatelé větších měst a taky ženy. Žádná věková skupina ale není kyberchondrií výrazně ohrožená.
Nesdílet na sociálních sítích
Informace týkající se zdravotního stavu si Češi nejčastěji vyhledávají na webových stránkách lékařů, tematických webech typu ulekare.cz, nebo na stránkách lékáren.
Podle Muchy jsou problematické komerční weby, které propagují jeden svůj produkt a snaží se ho pouze prodat. Tyto stránky by „nepoužíval ani jako kamínek do mozaiky diagnózy“.
„Třetina lidí se obrací také na Wikipedii, tu bych ale považovala za velmi problematický zdroj. Tuto internetovou encyklopedii totiž může editovat zcela kdokoliv bez odborného vzdělání. Citlivé osobní údaje bychom rozhodně neměli sdílet na sociálních sítích. Pokud zjišťujeme informace na různých fórech nebo poradnách, je lepší to dělat anonymně,“ varuje pak Vladimíra Žáčková ze společnosti ESET.
V nemocnicích je 1000 lidí s covidem a případy budou přibývat. Plošná opatření se nechystají
Číst článek
Pokud totiž lidé nesdílí tyto údaje anonymně, tak je podle Žáčkové může někdo zneužít. Důležité je proto si i zabezpečit internetové účty, a to včetně e-mailu, kde můžou mít lidé komunikaci s lékařem.
Žáčková taky varuje před konzultacemi s chatovacími aplikacemi nebo umělou inteligencí. V takových případech totiž lidé nemůžou mít jistotu, jak a kdo s jejich údaji naloží.
Cyril Mucha vidí ale problém i ve zdravotní gramotnosti Čechů: „Zdravotní gramotnost je u nás bohužel oproti západní Evropě mnohem nižší. Jestli to je ještě pořád způsobeno tím, že zdravotnictví fungovalo tak, že lékař se má postarat a lidé mají pracovat, nevím.“
„Obecně je ale medicínská gramotnost opravdu nízká, což vede často k nadužívání systému, ke zbytečným vyšetřením a někdy i ke zbytečným zákrokům. Pokud se podaří zvyšovat gramotnost i třeba prostřednictvím internetu, je to určitá cesta, která by mohla zdravotnictví pomoct,“ dodává Mucha.
