Jedna dávka vakcíny od Pfizeru nestačí. Aspoň rok by nás měla ochránit, říká vědkyně, která ji zkoumá

Přes 180 tisíc lidí zatím dostalo v Česku už i druhou dávku vakcíny proti koronaviru. V drtivé většině zdravotníci použili očkovací látku od firem Pfizer a BioNTech. Vědci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a tamní Masarykovy univerzity zjišťují, jakou reakci v těle vakcína vyvolává a nakolik proti covidu-19 dokáže ochránit. Vedoucí týmu Irena Koutná řekla Radiožurnálu, že výsledky zatím ukazují nutnost každoročního přeočkování.

Praha/Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vakcína na covid-19 od společnosti Pfizer

Vědci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a tamní Masarykovy univerzity zjišťují, jakou reakci v těle vakcína od Pfizeru vyvolává a nakolik proti onemocnění covid-19 dokáže ochránit (ilustrační foto) | Foto: Dado Ruvic | Zdroj: Reuters

Nakolik je podle vašich zjištění člověk chráněný už po první dávce? Dá se na to už teď odpovědět?
Bohužel metody, které používáme na měření, to znamená zjišťování vytvoření paměťové imunity proti covidu, byly po první dávce u řady respondentů buďto nízké, nebo na detekčním limitu možnosti měření. To znamená, že určitě za náš tým a za náš výzkum musím říct, že jedna dávka nestačí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného s Irenou Koutnou, která vede v Brně tým zkoumající účinky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech

Teď už můžu i jedním dechem dodat, že po druhé dávce se vytvoří dostatečná imunita na to, aby vás aspoň rok dokázala vakcína ochránit.

Aspoň rok. To už můžete podepsat?
Myslíme si to z důvodu toho, že máme i klinickou studii u lidí, kteří prodělali covid. Na nějaké úrovni měli vytvořenou paměťovou stopu. A pacienti po první a druhé vakcinaci mají vytvořenou podobnou paměťovou stopu jako lidé, kteří onemocnění prodělali.

Sice na té dolní hranici, ale je tam a už dnes vidíme, protože máme pacienty z jara, že by je vakcína měla nějakým způsobem chránit. Nevíme, jestli na 100 procent, ale určitě by měla fungovat tak, že by nemělo docházet k nějakým kritickým zdravotním stavům.

Očkování už má 104 dětí. Kromě mladých zdravotníků i ty s nemocí motýlích křídel či s cystickou fibrózou

Číst článek

Stále platí, že časový odstup od první dávky k druhé by měl být zhruba tři týdny, měsíc, nebo je to jedno?
Tři týdny. Určitě si myslím, že Pfizer ví, co říká, že tam musí být dodrženo to okno tři, maximálně tři a půl až čtyři týdny, protože potom se účinnost snižuje.

Jak vlastně váš výzkum vypadá?
Odebereme vzorek krve, kultivujeme přímo ty paměťové buňky, které vyizolujeme, kultivujeme je s kousíčky viru a buňky, které si vytvořily paměť a jsou schopné na virus reagovat, začnou vypouštět do svého okolí takovou molekulu, interferon gama se jí říká, a ten měříme. Takže na základě toho můžeme počítat přesný počet buněk, který respondent nebo očkovaný má proti covidu-19.

Každoroční přeočkování

Kolik vás na tom úkolu pracuje a jaké to jsou profese?
Spolupracujeme s lékaři, molekulárními biology, biochemiky a celkově nás na tom nepracuje moc. V laboratoři se střídá tak pět šest lidí.

Zájem o očkování má více než polovina Čechů, ukázal průzkum. Věří, že vakcína pomůže ochránit blízké

Číst článek

Jste asi ve spojení, což vyplynulo z vašich odpovědí, s lidmi z firem Pfizer a BioNTech, je to tak?
Ne, nejsme, ale máme k dispozici nějaké jejich podkladové studie.

Budete se zabývat i účinkem dalších vakcín, nebo jen té od firem Pfizer a BioNTech?
Zatím to není v plánu, protože jinými vakcínami se v podstatě neplánovalo v dohledné době očkovat, ale uvidíme, jak se situace bude vyvíjet. To je v podstatě terén, který se mění každý den. Informace přicházejí, můžou být nové a nové.

Kdybyste ten úkol dostali, tak byste se tomu asi nebránili.
Určitě ne.

Vakcíny od AstraZenecy leží u ledu. Část lidí z nich má strach. ‚Chrání hlavně před smrtí,‘ říká Blatný

Číst článek

Byl by to jiný postup, než je to u této vakcíny...
Ne, bylo by to úplně stejné. Nás prostě zajímá, jestli se po vakcinaci vytvoří paměťová stopa, ty buňky, které na rozdíl od protilátek jsou schopné v organismu přetrvávat roky.

A ve výsledcích, o kterých jste mluvila, vidíte spíš naději, nebo setrvalý stav neklidu?
Ve výsledcích vidíme to, že asi určitě bude nutné přeočkování každý rok, že trvalá imunita se pravděpodobně nevytvoří. Ale to se nedá říct úplně na sto procent, protože samozřejmě budeme odebírat všechny očkované zase za šest měsíců, za devět měsíců a budeme se dívat, jak se jejich imunitní systém chová.

Jan Pokorný, pj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme