Jak být dlouho mladí a krásní? Chraňte se před sluníčkem, doporučuje dermatolog Kučera
Jak se správně chránit před slunečním zářením? Hraje u vzniku rakoviny kůže roli genetika? „Dřív byli lidé více venku a opálili se postupně. Když jsme dnes celý den v kanceláři a pak se najednou opalujeme u moře, vzniká pro kůži nepřirozené a rizikové spálení,“ upozorňuje v pořadu Host Lucie Výborné dermatolog Jan Kučera, který přednáší na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a v soukromé praxi se věnuje estetické medicíně.
Moderní opalovací krémy se začaly objevovat někdy ve 30. letech 20. století. Jak je možné, že většina našich předků nezemřela na rakovinu kůže nebo spoustu dalších jiných kožních chorob?
To je samozřejmě dané tím, že neměli takovou délku dožití, aby se častokrát třeba nádorů dožili. Dnes víme, že hlavní období, kdy se v životě objevují kožní nádory, je většinou okolo padesátého, šedesátého nebo sedmdesátého roku věku.
Češi chtějí elegantně stárnout, ale nesmí na nich být poznat, že si nechali něco řešit, říká expert na estetickou dermatologii
Tím pádem čím je člověk starší, tím má větší šanci, že nějaký nádor na kůži vznikne, že se buňky dostatečně zblázní, aby se něco takového stalo. A samozřejmě to může být dáno také tím, že režim pobytu na slunci byl dřív trošku jiný než v dnešní době.
Dřív lidé od jara začali chodit na slunce. Pracovali například venku a zvykli si. Kůže se pomalinku opálila a nevznikalo tak často spálení s oloupáním, jako zažíváme dnes, když jsme celý rok v kanceláři, pak najednou ležíme někde u moře a za dva dny se celí loupeme a jsme spálení. To je pro kůži dost nepřirozené a právě ta spálení jsou vysoce rizikovým faktorem pro vznik kožních nádorů.
Takže když mi šedesátiletý nebo sedmdesátiletý muž tvrdí, že v životě nepoužil žádný ochranný faktor ani žádný krém, tak má jenom šťastnou genetiku?
Může to tak být. Samozřejmě u genetiky je hrozně důležité, jaký je přirozený odstín pleti. Pokud je někdo světlovlasý nebo má zrzavé vlasy, světlé oči, tak si troufám říct, že tito lidé se spálili třeba stokrát za život, pokud se nechránili.
„Každý den používám krém na obličej s faktorem třicet. Je mi jedno, jestli je zima nebo léto.“
Ale pokud je někdo tmavší, může být víc odolný. Záleží, čemu holduje. Když třeba moc nechodí ven, nesportuje venku, je menší šance, že by se to stalo. Ale genetika má určitě svoji roli.
Stárnutí kůže
Jaký krém používáte vy, když je léto a jste v Česku?
Běžně jako typický dermatolog používám každý den krém na obličej s faktorem třicet. Je mi vlastně jedno, jestli je zima nebo léto. A je to hlavně z praktických důvodů. Myslím si, že je nejjednodušší mít ten krém vedle zubního kartáčku a automaticky se ráno namazat a nepřemýšlet, jestli odpoledne půjdu ven, jestli bude hezky, nebo ošklivo.
Říká se, že až 90 procent známek stárnutí kůže způsobuje právě UV záření. Je to pověra, nebo je to fakt?
Je to tak. To je jedna z věcí, které je velice důležité vědět. Jsou takové velice zábavné obrázky, které lze najít na internetu, od různých lidí, kteří byli třeba dlouhou část života exponováni slunci jenom v polovině obličeje. Typicky jsou to například profesionální řidiči.
Pro tvorbu vitamínu D stačí cesta z práce, říká lékař. Opalovací krém se má používat každé dvě hodiny
Číst článek
Častokrát mají jednu polovinu obličeje, která vypadá, že je o deset let starší, než druhá. A občas, když se nás pacienti ptají, co z krémů mají aplikovat, aby byli dlouho mladí nebo krásní, tak vlastně nejjednodušší odpověď je: „Chraňte se před sluníčkem“.
Za dobu, co jste dermatologem, zvětšil se tlak na věčné mládí?
Myslím si, že určitě povědomí o tom, co všechno nabízí moderní medicína v rámci dosahování nějaké krásy, je určitě větší. Velkou vinu na tom možná mají sociální média a jak se o tom hodně hovoří, to je určitě pravda.
Takže je v dnešní době velká část populace hodně informovaná, jaké jsou různé možnosti, co se dá udělat, ale častokrát jsou informováni trošku nepřesně a myslí si, co je všechno možné, což častokrát nemůžeme pacientům úplně splnit.
‚Vhodná léčba‘
Já jsem se do toho v rámci přípravy ponořila, protože nemám velké povědomí ani o dermatologii, té estetické části, ani o plastické chirurgii. A přečetla jsem si větu: „Tato multifunkční výplň si umí poradit i s mimickým vráskami a zároveň stimulovat tvorbu vlastního kolagenu v pokožce. Je vhodná pro klienty, kteří nechtějí změnu mimiky, ale chtějí se zbavit vrásek.“ Pochopila jsem, že ta široká škála dokáže asi hodně věcí dřív, než člověk sáhne po noži.
Tam je strašně důležité, aby ambulantní obory, jako je estetická dermatologie nebo i klasická dermatologie, spolupracovaly chytře s těmi operačními.
Když přichází někdo s nějakým problémem, tak by vždycky měl dostat vhodnou léčbu, která je ideální pro jeho problém.
A neřešit všechno chirurgicky nebo neřešit všechno nějakými výplněmi a podobně. Potom ti lidé vypadají dobře a přirozeně. Takže vždycky záleží na tom, o jaký se jedná problém, v jaké míře, a podle toho se musí vybrat ideální způsob, jak to řešit.
S jakými pacienty se Jan Kučera setkává ve své praxi? Jak se liší přístup českých pacientů od těch přicházejících ze zahraničí? A jak je to s užíváním botulotoxinu v estetické medicíně? Poslechněte si celý rozhovor v nahrávce v úvodu článku.
