Úzkost nemusí být špatná. Ve zdravé míře posiluje paměť, zjistili vědci

Z nové studie kanadských vědců plyne, že úzkostnější lidé si některé události můžou zapamatovat lépe než ti, kteří úzkostí příliš netrpí. Píše se o tom na populárně-naučném serveru Live Science. Může jít třeba jen o tak prostou věc, jakou je koupě kávy. Úzkostní lidé jsou totiž k negativním pocitům náchylnější. Ze studie ale také plyne, že mírný pocit úzkosti nám posiluje paměť.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vysoké hladiny úzkosti, kterou trpí lidé s úzkostnou poruchou, naopak paměť a další kognitivní funkce zhoršují.

Vysoké hladiny úzkosti, kterou trpí lidé s úzkostnou poruchou, naopak paměť a další kognitivní funkce zhoršují. | Foto: Fotobanka RGBStock

Když má úzkostnější člověk špatný den a jde si koupit kávu, pouhou otázku baristy, zda si ji dá s mlékem, si může zasadit do negativního rámce. V budoucnu si pak výpravu za kávou může vybavit jako negativní událost, uvádí Christopher Lee, doktorand psychologie z univerzity v kanadském Waterloo, který se na studii podílel.

26:06

Tělo se umí léčit samo, potřebujeme jen víc poznání, říká podnikatel a filantrop Michal Zahradníček

Číst článek

Memorování pod tlakem

Vědci podrobili testu úzkosti 80 vysokoškolských studentů. Zjistili, že ti, kterým v předchozích dvou týdnech naměřili vyšší úzkostlivost, více tíhli k negativním náladám než ti, u nichž byla úzkost na nižší úrovni.

Šlo ovšem o zdravé lidi, nikoliv o ty, kterým by byla diagnostikována úzkostná porucha. 

Paměť pak vědci testovali tak, že jim postupně ukazovali řadu neutrálních slov jako třeba výraz „stůl“. Přitom jim promítali scény, které působí na emoce. Šlo například o záběry dopravní nehody nebo hřbitova, či naopak emočně neutrální záběry na stromy a jezera.

Německé studenty sužují deprese a psychické poruchy. Podle studie je má každý čtvrtý

Číst článek

Účastníci pokusu si pak měli vzpomenout na slova, která jim psychologové ukazovali. Profesorka Myra Fernandesová se jich ptala, zda v nich tyto výrazy vzbuzují negativní nebo neutrální naladění mysli.

Následně jim vědci prezentovali další sadu neutrálně laděných slov a opět testovali paměť. V negativním stavu mysli si na nová slova lépe vzpomněli právě ti lidé, u kterých vědci prokázali větší úzkostlivost. Negativní naladění způsobilo, že si informaci lépe zapamatovali.

Všeho moc škodí

Jak přesně může úzkostlivost posilovat paměť, ale není zcela jasné. Podle profesorky Fernandesové dřívější studie prokázaly, že vysoké hladiny úzkosti, kterou trpí lidé s úzkostnou poruchou, naopak paměť a další kognitivní funkce zhoršují.

Ti, kdo se podrobili studii, ale podle vědkyně svou úzkost zvládají a nepředstavuje pro ně životní omezení.

Vědci připouštějí, že je důležité si dávat pozor na to, v jakém kontextu lidé přijímají a zapamatovávají si informace.

Sama akademička Fernandezová připouští, že studie má své meze a bylo by třeba v ní pokračovat. Zaměřila se totiž jen na zapamatování slov, a nikoliv například na zapamatování tváří, scén nebo barev. 

Také není jasné, zda by se její zjištění dala vztáhnout na další typy paměti. Mezi účastníky studie byli studenti kolem dvaceti let věku, otázkou tedy zůstává, zda by k podobným výsledkům došla u jiných věkových skupin.

Text vznikl v rámci pořadu Svět ve 20 minutách.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme