Brzké vstávání zvyšuje produktivitu práce, biologické hodiny ale neoklamete, tvrdí vědci
Jsou lidé, kteří vstávají dřív, produktivnější? Tématu se věnuje BBC a připomíná, že je mnoho vlivných, známých nebo velmi bohatých lidí, kteří svůj úspěch přisuzují brzkému vstávání a vysoké produktivitě.
Jedním z těch, kteří na brzké vstávání nedají dopustit, je třeba šéf společnosti Apple Tim Cook. Ten vstává už před čtvrtou hodinou ranní.
Před půl pátou postel opouští ředitel konglomerátu Disney Bob Iger, který se prý inspiroval tréninkovým programem hráčů NBA. A třeba americký herec a bývalý rapper Mark Wahlberg, o jehož denním režimu nyní píše BBC, vstává v půl třetí.
Lidé často vstávají brzy, aby se dostali co nejdřív do tělocvičny a byli čerství. Stačí si projít profesní síť LinkedIn. Vysoce postavení lidé tam často radí - chcete-li být úspěšní, vstávejte brzy.
Brzy do postele
Tématem se zabývají i odborníci. Například dvojice amerických vědců Christopher Barnes a Gretchen Spreitzerová. Ti říkají, že nic není tak jednoduché, jak se zdá. Každý člověk totiž potřebuje spát, a pokud si čas na spánek výrazně zkrátí, produktivita se mu pravděpodobně sníží.
To je podle Spreitzerové vidět i na programu zmiňovaného Marka Wahlberga. Ten sice vstává v půl třetí ráno, ovšem do postele jde už v 19.30. Za den tedy stihne dva dvouhodinové tréninky v posilovně, pracovní schůzky, golf a najde si i čas na rodinu, ovšem podle odbornice nedělá nic jiného, než že si posune svůj aktivní čas na brzké ráno. Do postele pak musí skutečně brzy.
V běžném denním programu je tak diskvalifikovaný ze spousty běžných činností, jako je večeře z přáteli, večerní kino nebo koncert. Pro řadu lidí by to mohlo znamenat potrhání sociálních vazeb a cestu do izolace.
Letní, nebo zimní? Evropská komise chce, aby povinné střídání času skončilo už příští rok
Číst článek
Biologické hodiny
Podle dvojice odborníků je výhodné vstát brzy. A je vysoce pravděpodobné, že tím můžete zvýšit svou produktivitu práce. Když totiž vstanete třeba ve čtyři ráno, stihnete si zacvičit, zaběhat nebo udělat různé činnosti v dobu, kdy většina lidí spí. Neruší vás telefonáty ani e-maily. A celý den pak můžete mít pocit náskoku nad ostatními, kteří ještě několik hodin spali.
Biologické hodiny ale neoklamete. Každý člověk se řídí takzvaným cirkadiálním rytmem. To je stálý rytmus s periodou 20 až 28 hodin. Je tedy pravděpodobné, že večer už budete unavení a moc zábavy s vámi nebude. Problémy také může způsobit změna rytmu. Třeba o víkendu, kdy si chcete večer vyrazit. Ranní ptáče se pak může cítit trochu jako při takzvaném jetlagu.
Pokud jde o recept na spokojenost a produktivitu, Spreitzerová říká, že by si každý měl poslouchat svoje tělo a snažit se pracovat v dobu, kdy je mu to nejpříjemnější. V populaci jsou takzvaní ranní skřivani i noční sovy. Přivstat si tedy může být dobré, ale nemělo by se to přehánět. Hlavně ne proto, abychom ohromili okolí.
