Část žen sahá po alkoholu, protože být dobrou manažerkou, matkou a manželkou je těžké
Počet alkoholiček v Česku roste. Podle výzkumu Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice vypijí Češky průměrně šest litrů čistého lihu za rok. Změnil se také poměr mužů alkoholiků a žen alkoholiček. Zatímco ještě v osmdesátých letech byl deset ku jedné, dnes se pohybuje čtyři ku jedné. „Naše zkušenost z praxe je stejná. Platí, že ženy dohánějí muže v užívání alkoholu, i v žádostech o léčbu,“ potvrzuje adiktolog Ondřej Sklenář.
Dramatický nárůst žen alkoholiček podle něj nastal po listopadu 1989, kdy se ženy postupně začaly dostávat do pozic, ve kterých dříve nepracovaly.
„Řada našich klientek jsou velmi vzdělané ženy, velmi ambiciózní ženy, ženy na vysokých postech. Tlak, který si vlastně často vytvoří samy na sebe, a zároveň tlak od společnosti je obrovský. Protože být souběžně dobrou manažerkou, lékařkou nebo jinou profesí a současně být dobrou matkou a manželkou se pro mnohé z nich stává nesplnitelným úkolem. Hovoří o obrovském vnitřním tlaku, obrovském stresu, napětí, který najednou začaly řešit alkoholem,“ popisuje své zkušenosti pro Český rozhlas Plus ředitel obecně prospěšné společnosti Magdaléna. Připomíná, že léčba ze závislosti je dlouhodobá.
„Také často v úvodu ženám, které k nám přicházejí, říkám, že řešení nebude rychle a nebude hned. Ale už první malým vítězstvím je to, že přijdou. Je tam na začátku velký stud a velký strach. Vůbec vystoupit a říct: Mám problém s alkoholem. Nebo: Jsem závislá na alkoholu. Takže ve chvíli, kdy přijdou, mají z velké části vyhráno. Samozřejmě ne zcela, to v žádném případě. Pak nastává celý soubor práce, na kterých společně pracujeme,“ vysvětluje.
Mezi stěžejními tématy počátku léčby je podle adiktologa mapování spouštěčů, tedy hledání důvodů a příčin, kvůli kterým žena začala sahat po alkoholu.
„Je tam na začátku velký stud a velký strach. Vůbec vystoupit a říct: Mám problém s alkoholem. “
Ondřej Sklenář
„Může to být ten vysoký pracovní výkon, který je nezvladatelný nebo neudržitelný. Mohou to být problémy v manželství, rozvod, ale stejně tak dobře to může být nějaká vnitřní prázdnota a nespokojenost. Jsou to témata, která jsou velmi niterná, velmi křehká, a nejde o nich začít mluvit hned, je potřeba se k nim pomalu a postupně dostávat,“ popisuje.
Za tři měsíce se toho nedá zbavit
Léčba může být ambulantní, nebo pobytová. Ambulantní léčba, která v průměru trvá půl roku až rok, ale podle něj může být pro někoho složitá. „Hlavně v tom, že neopouští svoje prostředí. Některé ženy potřebují na čas to prostředí, kde pily, kde se necítily dobře, opustit,“ vysvětluje adiktolog a psychoterapeut Ondřej Sklenář.
Lůžková péče v léčebně je pevně ohraničená, jsou to zhruba tři měsíce nebo čtyři měsíce. „V Magdaleně ale poskytujeme pobytovou léčbu v terapeutické komunitě, která je velmi dlouhá, trvá rok. To je ta nejintenzivnější a nejdelší forma léčby. Často se volí ve chvíli, kdy selhaly předchozí pokusy o léčbu,“ přibližuje.
Vysvětluje, že léčba v obecně prospěšné společnosti Magdaléna je určena lidem, kteří pili alkohol dlouhou dobu a dlouho užívali návykové látky. Součástí terapeutické komunity není ale podle Sklenáře jen snaha zbavit se závislosti, ale také pomoct nastartovat normální život.
„Průměrná délka užívání alkoholu nebo jiných drog u našich klientů v komunitě je deset až patnáct let.“
Ondřej Sklenář
„Ty ženy často už přišly třeba o domov, o zaměstnání, část života strávily na ulici nebo po ubytovnách a opravdu se propadly až skoro na úplné dno a potřebují restart života. Obnovit i nějaké denní návyky, pracovní návyky, péči o sebe, komunikaci s druhými. Na to všechno je potřeba čas. Průměrná délka užívání alkoholu nebo jiných drog u našich klientů v komunitě je deset až patnáct let. Za tři měsíce se toho nedá zbavit,“ vysvětluje Ondřej Sklenář.