‚Noční sovy‘ mohou mít lepší kognitivní schopnosti než ‚ranní ptáčata‘, domnívají se vědci
Je pravdivé známé pořekadlo, že ranní ptáče dál doskáče? Tuhle otázku si položili britští vědci. A podle nich na tom mohou být takzvané noční sovy lépe než ona ranní ptáčata. Informuje o tom britský deník The Guardian.
Vědci z Imperial College v Londýně zjistili, že lepší kognitivní schopnosti mají takzvané noční sovy – ti, kdo ponocují až do časných ranních hodin. Výzkum naznačuje, že by tito lidé mohli být obecně bystřejší než takzvaná ranní ptáčata. Jak píše deník The Guardian, mají lepší výsledky v testech inteligence, myšlení i paměti.
3:36
Modré světlo před spaním mozek probouzí. Červené brýle pomáhají udržení biologických hodin
Číst článek
Odborníci zkoumali a porovnávali data ze studie britské Biobanky. Byly to výsledky testů inteligence, paměti a testy reakční doby a úsudku u 26 tisíc lidí.
Poté zjišťovali, jak výkon mozku ovlivňuje délka spánku, jeho kvalita a také takzvaný chronotyp účastníků zmíněné studie, tedy jestli to jsou lidé, kteří se cítí nejbdělejší a nejproduktivnější spíše ráno nebo pozdě večer nebo někdy v průběhu dne.
A překvapivě se ukázalo, že ponocování může našemu mozku prospívat. Lidé, kteří zůstávají dlouho vzhůru a ti, kteří jsou někde uprostřed, totiž předvedli vynikající kognitivní schopnosti. Zatímco ranní ptáčata měla skóre jednoznačně nejnižší.
8 hodin spánku, 4 fyzických aktivit, maximálně 6 hodin sezení. Vědci popsali ideální den pro zdraví
Číst článek
Ze studie vyplývá, že pro činnost mozku je zásadně důležitá délka spánku a samozřejmě vliv má i náš individuální spánkový typ. Jsou sice lidé, kteří fungují výborně i po krátkém spánku – The Guardian jmenuje třeba známé politiky Margaret Thatcherovou, Winstona Churchilla nebo Baracka Obamu – většina lidí to tak ale nemá.
Podle studie dosahují nejlepších výsledků ti, kteří spí denně mezi 7 až 9 hodinami. Vědci věří, že když budete tento mustr dodržovat, můžete činnost svého mozku podpořit.
A zajímavé je, že ponocování je běžné u kreativních lidí. Mezi známé noční sovy patří nebo patřili podle The Guardianu třeba zpěvačka Lady Gaga, spisovatel James Joyce nebo malíř Henri de Toulouse-Lautrec.
Problémy studie
Zmiňovaná studie má ale své odpůrce. Šéfka výzkumu v britské společnosti Alzheimer’s Research Jacqui Hanleyová poukazuje na to, že bez detailního přehledu o procesech v našem mozku ve skutečnosti nemůžeme s jistotou říct, jestli to, že jsme ranní ptáče či noční sova, nějak ovlivňuje naši paměť a myšlení. Nebo jestli to není naopak, že by zhoršení kognitivních funkcí ovlivňovalo spánkové návyky.
Na limity studie upozorňuje i spánková expertka z londýnské Brunel University Jessica Chelekisová. Výzkum podle ní vůbec nezmiňuje vzdělání účastníků a ani denní dobu, kdy se ty testy kognitivních schopností prováděly. Ale studie prý rozhodně otřásla stereotypními představami kolem spánku.
