Vědci z Imperial College v Londýně zjistili, že lepší kognitivní schopnosti mají takzvané noční sovy – ti, kdo ponocují až do časných ranních hodin. Výzkum naznačuje, že by tito lidé mohli být obecně bystřejší než takzvaná ranní ptáčata. Jak píše deník The Guardian, mají lepší výsledky v testech inteligence, myšlení i paměti.

Odborníci zkoumali a porovnávali data ze studie britské Biobanky. Byly to výsledky testů inteligence, paměti a testy reakční doby a úsudku u 26 tisíc lidí.

Poté zjišťovali, jak výkon mozku ovlivňuje délka spánku, jeho kvalita a také takzvaný chronotyp účastníků zmíněné studie, tedy jestli to jsou lidé, kteří se cítí nejbdělejší a nejproduktivnější spíše ráno nebo pozdě večer nebo někdy v průběhu dne.

A překvapivě se ukázalo, že ponocování může našemu mozku prospívat. Lidé, kteří zůstávají dlouho vzhůru a ti, kteří jsou někde uprostřed, totiž předvedli vynikající kognitivní schopnosti. Zatímco ranní ptáčata měla skóre jednoznačně nejnižší.

Ze studie vyplývá, že pro činnost mozku je zásadně důležitá délka spánku a samozřejmě vliv má i náš individuální spánkový typ. Jsou sice lidé, kteří fungují výborně i po krátkém spánku – The Guardian jmenuje třeba známé politiky Margaret Thatcherovou, Winstona Churchilla nebo Baracka Obamu – většina lidí to tak ale nemá.

Podle studie dosahují nejlepších výsledků ti, kteří spí denně mezi 7 až 9 hodinami. Vědci věří, že když budete tento mustr dodržovat, můžete činnost svého mozku podpořit.

A zajímavé je, že ponocování je běžné u kreativních lidí. Mezi známé noční sovy patří nebo patřili podle The Guardianu třeba zpěvačka Lady Gaga, spisovatel James Joyce nebo malíř Henri de Toulouse-Lautrec.

Problémy studie

Zmiňovaná studie má ale své odpůrce. Šéfka výzkumu v britské společnosti Alzheimer’s Research Jacqui Hanleyová poukazuje na to, že bez detailního přehledu o procesech v našem mozku ve skutečnosti nemůžeme s jistotou říct, jestli to, že jsme ranní ptáče či noční sova, nějak ovlivňuje naši paměť a myšlení. Nebo jestli to není naopak, že by zhoršení kognitivních funkcí ovlivňovalo spánkové návyky.

Na limity studie upozorňuje i spánková expertka z londýnské Brunel University Jessica Chelekisová. Výzkum podle ní vůbec nezmiňuje vzdělání účastníků a ani denní dobu, kdy se ty testy kognitivních schopností prováděly. Ale studie prý rozhodně otřásla stereotypními představami kolem spánku.

Kateřina Schmiedová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít