Přibývá lidí, kteří se vědomě vyhýbají zpravodajství i internetovým diskuzím, popisuje výzkumnice
Chování lidí na sociálních sítích se mění. Podle výzkumu Masarykovy univerzity v Brně se stávají víc zdrojem zábavy než informací. „Během covidu byl vrchol, pokud jde o sledování zpráv, pak ale přišel pokles. Dokážu si představit, že začali vědomě zprávy vynechávat i pro svůj vlastní klid a duševní pohodu,“ uvádí spoluautorka výzkumu Lucie Čejková.
Ve výzkumech se prý začíná objevovat fenomén cíleného vyhýbání se médiím. Okolo 14 procent lidí například už v roce 2022 uvedlo, že se vyhýbá České televizi, 8 procent Českému rozhlasu a téměř 40 procent bulvárním médiím.
„Na toto téma zpracováváme studii, je vidět, že lidé si více vybírají, kterým médiím důvěřují. Celková důvěra v média může mírně klesat, ale lidé si selektivně vybírají, kterým mediálním značkám důvěřují a jaké zpravodajství jim vyhovuje,“ vysvětluje.
Výzkumníci dále zjistili, že uživatelé se méně zapojují i do online diskuzí, přestože je stále čtou, ať už pro zábavu, nebo protože je zajímají různorodé názory. Zatímco s cizími lidmi se často neváhají pohádat, v reakcích na to, co na sítě píší jejich blízcí, jsou uživatelé opatrnější a nechtějí si kazit vztahy.
„Lidé vnímají, že sociální sítě se stávají hostilnější (nenávistné) a agresivnější. Vedli jsme rozhovory s jejich aktivními uživateli, kteří tam diskutují a hledají zprávy, ale dělají to méně a méně. Protože mají pocit, že toto prostředí je hrubé a polarizované – lidé si nejsou schopni naslouchat,“ popisuje.
Nadvláda algoritmů
Společnost se podle Čejkové dělí na dva tábory, které lidé ve výzkumných rozhovorech pojmenovávají jako dezinformátoři versus vyvraceči dezinformací.
24:03
Média při pokrývání střelby nepochybila, míní novinář. ‚Kritická reflexe je namístě,‘ myslí si etik
Číst článek
„Obě skupiny mají o sobě navzájem dost podobné představy: jsou velmi pevní ve svých názorech, které hájí někdy až neslušným způsobem. Určitě to má dopad i na to, jak spolu dokážeme diskutovat a naslouchat si,“ poznamenává.
Obě skupiny se přitom v pohledu na internetové diskuse podstatně neliší, ani zastánci konspiračních teorií se do nich nezapojují rádi.
„Mají pocit, že na ně ostatní útočí a nechtějí se s nimi bavit. A i když se snaží vysvětlovat, proč si něco myslí, tak se k nim chovají bez respektu a urážejí je. Důvod, proč o věcech přemýšlejí konspirativně, často bývá v nějaké osobní negativní zkušenosti s ,establishmentem‘,“ doplňuje Čejková.
Velkou roli hrají i algoritmy sociálních sítí, které soupeří o pozornost uživatelů a snaží se jim předkládat obsah, který je u nich udrží. „Ať už se u nich zastavíme, protože jsou hezké a dělají nám radost, anebo protože nás naštvou a třeba sklouzneme do diskuzí. Algoritmy to prostředí vytvářejí a tvarují,“ vysvětluje.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové.
