Spisovatel Kosatík: Vydávat Spojené státy za nepřítele, to je buď zrada, nebo hloupost. U nás i na Slovensku
Spisovatel Pavel Kosatík vydal knihu Slovensko 30 let poté. „Je to moje druhá kniha o Slovensku. Ta první byla o historii, tahle je o současnosti, která je politicky dost hrozná,“ říká v pořadu Jak to vidí... na Dvojce. Reakce jsou zatím příznivé. „Zřejmě mi uvěřili, když budu optimista, že to píšu ne z nacionální pozice Čecha, ale že mi záleží na jejich demokracii podobně jako jejich demokratům,“ domnívá se Kosatík.
Senzačně hladký rozpad Československa před 30 lety podle Kosatíka dnes nestačí.
„Vnějškové parametry to má: státy jsou schopné existovat, vytvořit svůj demokratický establishment, vstoupily do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale pak je otázka, jestli to má demokratické parametry vnitřní,“ pozastavuje se spisovatel nad současným Slovenskem s tím, že tamní společnost má větší vnitřní dynamiku než ta česká.
„Dlouhé období korupční vlády Roberta Fica vrcholí vraždou novináře, kterou spáchal člověk na Fica napojený. Okamžitě se vzedme občanská společnost, která tam vůbec není špatně zorganizovaná a propojená. Jde se k volbám a navolí se jiné strany než předtím. Do toho ale vpadne covid a ukáže se, že nová vláda Igora Matoviče se vůbec neumí v takové situaci chovat, že zdiskreditovala celou důvěru. A lidé, kteří nechtějí, aby se Fico vrátil k moci, jsou v deziluzi, protože nemají koho volit,“ shrnuje Kosatík poslední roky.
Za vítězství považuje alespoň to, že vláda přečkala letní spory.
Češi a Slováci nejsou spokojení s tím, jak žijeme, bojí se o budoucnost dětí, varuje výzkumník Krajhanzl
Číst článek
„Vypadá to, že by mohla vydržet dva roky do řádných voleb. A to je doba ve slovenských podmínkách dostatečná na to, aby se stabilizovala liberální složka společnosti. A aby vznikla nová strana, snad systémová a ne populistická, která by mohla mluvit i jménem v dobrém smyslu konzervativní společnosti ve smyslu venkova, středního Slovenska, které jinak má jen vzdorohlasy,“ doufá spisovatel.
Západní Evropa přijetím Česka, Slovenska a dalších zemí do Evropské unie v roce 2004 riskovala, připomíná Kosatík:
„Předbíhal se tím ekonomický vývoj, všechny tehdy nové státy včetně nás na tom byli ekonomicky mnohem hůř než Evropa. Ale Západ to dělal proto, že chtěl, aby Evropa konečně stála na obou nohách, aby se přestala bořit do tradičního bláta. Nevím, jestli jsme obstáli stoprocentně, řekl bych, že ne.“
„Hlavní překážka česko-slovenského sbližování je slovenský strach z toho, že je zase začneme mustrovat jenom proto, že je nás dvojnásobek“
Česko se podle něj v době předsednictví chová dobře.
„Za vlády Andreje Babiše (ANO) jsme spolu s ostatními státy Visegrádské čtyřky lezly Západu dost na nervy, byli jsme mistry bojkotu. Teď se raduji, že se kormidlo otočilo, kéž by to bylo trvalé a dlouhodobé,“ hodnotí spisovatel.
Kromě toho si Kosatík přeje, aby skončil český paternalistický přístup ke Slovensku.
„My to víme, oni to vědí. Hlavní překážka česko-slovenského sbližování je slovenský strach z toho, že je zase začneme mustrovat jenom proto, že je nás dvojnásobek.“
Zrada, nebo veliká hloupost
Část Slováků podporuje ruský režim Vladimira Putina. „Nevyčítejme to jenom Slovákům. Víme, kdo tady občas demonstruje na Václavském náměstí nebo před Českou televizí. Ty počty nejsou tak velké, ale hanba je to úplně stejná. Vydávat našeho hlavního spojence, Spojené státy, za nepřítele, to je buď zrada, nebo hloupost tak veliká, že pro ni není jméno. V důsledku je to asi kombinace obojího.“
„Vespod je spousta obyčejných lidí, kteří se tam dostávají proto, že se nedokážou s realitou vypořádat jinak než frustrací.“
„V čele této politiky jsou uličníci a lidé, kteří jsou často na hraně zákona,“ hodnotí Kosatík a dodává:
„Ale vespod je spousta obyčejných lidí, kteří se tam dostávají proto, že se nedokážou s realitou vypořádat jinak než frustrací. Jsou prostě frustrovaní ze svého života. Já nejsem tak velký samaritán, abych všechny lidi dokázal zachraňovat, ale rozpoznávám, že jsou zachranitelní. S většinou z nich se dá pořád mluvit a má to smysl.“
Poslechněte si celý rozhovor.