Paliativní péče a eutanazie jsou spojené nádoby. Zákon je však třeba nastavit přísně, říká senátorka
V Česku stále chybí samostatný zákon o paliativní péči. Pomohlo by českým pacientům v bezvýchodné situaci uzákonění eutanazie? Jak zajistit, aby asistovaná smrt nemohla být zneužita? „Byla bych hrozně ráda, aby existoval tzv. registr předem vysloveného přání, z kterého bychom se dozvěděli, kdo z pacientů v terminálním stadiu si nepřeje být resuscitován,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu lékařka a senátorka za hnutí ANO Věra Procházková.
V Česku stále chybí samostatný zákon o paliativní péči. Co všechno paliativní péče zahrnuje? A proč takový zákon vůbec potřebujeme?
Paliativní péče je péče o pacienty v terminálním stadiu života, kterou poskytují hospicová zařízení, mobilní nebo kamenná, nebo paliativní lůžka v nemocnicích. Zákon je nezbytně nutný proto, že dnes nemáme přesně definovaného paliativního pacienta. Nevíme, který pacient to je, kdo paliativní péči potřebuje.
Naše společnost není vyspělá natolik, abychom eutanázii poskytovali dětem. Zákon by se měl týkat pouze nevyléčitelně nemocných dospělých, kteří jsou při smyslech, navrhuje lékařka Věra Procházková
A proč je nutné mít to legislativně dáno? Je to kvůli ochraně zdravotnického personálu?
Paliativní pacient je ve fázi, kdy už nemá zdravotní péči, ale paliativní péči. A to je velký rozdíl. Zdravotní péče stále předpokládá, že pacienta léčíme, že má naději, aby mohl dále žít díky zásahu zdravotníků.
Paliativní pacient je oproti tomu pacient v terminálním stadiu života, který naději na uzdravení nebo vyléčení nemá, jen se mu pomáhá symptomaticky, aby byl závěr jeho života co nejkvalitnější.
Patří do zmíněného zákona také možnost dobrovolného odchodu ze života, tedy eutanazie?
V okolních zemích, kde byla eutanazie uzákoněna, vždycky souvisel zákon o eutanazii se zákonem o paliativní péči.
Vliv covid-19
Vy jste s návrhem zákona přišla ještě jako poslankyně ANO před čtyřmi lety. Proč se vám ho tehdy nepodařilo prosadit?
Protože přišel covid a protože jsme museli rychle schvalovat covidové zákony. Bylo to akutní, nebyli jsme na to připraveni, zákony samozřejmě měly přednost. A za druhé na tom v té době nebyla shoda napříč koalicí.
Eutanazie jde proti úloze medicíny, míní lékař. V zahraničí probíhá v souladu s etikou, oponuje filozof
Číst článek
Vy jste teď myšlenku oprášila a snažíte se ji vrátit do veřejného prostoru...
Eutanazií se zabývám už strašně dlouho, hlavně kvůli příbuzným, kteří zemřeli na rakovinu a které jsem na konci života doprovázela, ale hlavně kvůli své matce, která zemřela na rakovinu a se kterou jsem bohužel zažila situaci, kdy chtěla spáchat sebevraždu, což se jí nakonec podařilo.
Druhým důvodem je, že jsem se jako lékařka specializovala na léčbu bolesti.
Vy stále na částečný úvazek pracujete jako záchranářka a zároveň pracujete v hospici v Nejdku. Dá se říct, že jsou to opačné póly téhož?
Ne, to určitě ne. V záchrance ale pořád máme problém s ukončováním života, kdy ještě resuscitovat. Rozhodnutí je dnes stále na zasahujícím lékaři. Ale proč by měl o životě rozhodovat pořád jenom lékař?
Proto bych byla hrozně ráda, aby existoval tzv. registr předem vysloveného přání, z kterého bychom se dozvěděli, kdo z pacientů v terminálním stadiu si nepřeje být resuscitován.
Jak jsou na tom jiné země?
Vy jste si za vzor s kolegy předkladateli vybrali lucemburský zákon. Proč?
Lucemburk schválil eutanázii současně se zákonem o paliativní péči ze zemí Beneluxu jako poslední. Navíc je na rozdíl od zákonů v Nizozemsku nebo v Belgii mnohem přísnější.
Většina argumentů proti eutanazii je chybná. Čeští politici ji měli legalizovat už dávno, věří etik Černý
Číst článek
Jednou ze zemí, které eutanazii zavedly mezi prvními, je Kanada. Ne všichni Kanaďané jsou ale spokojeni s praxí. V tisku se objevily zprávy o zneužívání eutanazie u pacientů se sníženou svéprávností.
Nejsem pro, aby byl takový zákon pro pacienty se sníženou svéprávnosti. Podle mě není naše společnost ani tak vyspělá, abychom eutanazii poskytovali dětem. Můj zákon by se měl týkat nevyléčitelně nemocných dospělých, při smyslech, kteří jsou schopni říct, co si přejí, nebo kteří určili postup na konci svého života předem vysloveným přáním.
Mělo by jít o pacienty, kteří trvale nesnesitelně trpí, tělesně nebo duševně, bez naděje na zlepšení, kteří sami považují eutanazii za jediné možné řešení vlastní situace...
Jak se na možnost dobrovolného odchodu ze života dívají zástupci pětikoalice? Proč je pro některé odborníky a politiky legislativní spojení eutanazie a paliativní péče nepřípustné? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu v audiozáznamu výše.
