Místo dětského domova rodinná skupina. ‚Získání podpory je komplikované,‘ říká ale Asociace krajů
Místo dětského domova internátního typu byty nebo rodinné domky, ve kterých žijí děti s vychovateli jako v běžné domácnosti. Dětské domovy se snaží stále více vytvářet rodinné skupiny. Pomoct s tím chce i ministerstvo práce a sociálních věcí. Na začátku letošního roku vyhlásilo výzvu na pořízení a rekonstrukci bytů a domů, ve kterých by rodinné skupiny mohly bydlet samostatně. Zatím se ale přihlásil jediný žadatel.
O finance na pořízení nemovitostí pro dětské domovy mohou v první řadě žádat kraje, které jsou nejčastějšími zřizovateli dětských domovů. A ze všech krajů se za devět měsíců od vypsání výzev přihlásil pouze Pardubický.
26:52
Nejlepší bylo, že můžu zkusit žít normálně, věří Dan. ‚Hodně peněz stála terapie pro kluky,‘ říká pěstounka
Číst článek
Další kraje možnost získat peníze na byty a domy pro dětské domovy vítají, žádosti připravuje třeba ten Jihočeský nebo Olomoucký. Podmínky pro získání peněz jsou ale podle nich komplikované, vysvětluje mluvčí Asociace krajů Hana Brožková.
Komplikovaný proces
„Nalézt bytové jednotky, které by vyhovovaly všem požadavkům, je složité. Jejich včasné pořízení komplikují i povinné procesy, kterým se kraje nemohou vyhnout – schválení v radě zastupitelstva, v majetkových komisích,“ popisuje Brožková pro Radiožurnál.
„Přesto kraje hledají cesty, jak vyhovět všem požadavkům obsažených v těchto výzvách. V tomto ohledu velmi pomohlo posunutí termínu příjmu žádostí,“ dodává Brožková.
Podle ministerstva práce a sociálních věcí podmínky vycházejí z požadavků na proměnu domovů, a tak nejdou měnit. Resort zdůrazňuje, že je s kraji v intenzivním kontaktu, aby se jich do výzev zapojilo co nejvíc.
1:59
Dětské domovy v Ústeckém kraji jsou často plné. Děti pak musí posílat do sousedních krajů
Číst článek
Ministerstvo práce a sociálních věcí letos v lednu vypsalo dvě investiční výzvy. V každé z nich nabízí skoro 500 milionů korun z Národního plánu obnovy – dohromady je to tedy téměř miliarda. Za tyhle peníze by prý mohlo podpořit dohromady přes 80 projektů za využití maximální možné podpory.
Fungování rodinných skupin
Rodinné skupiny jsou skupinky šesti až osmi dětí, které spolu žijí v jednom bytě nebo rodinném domku jako větší rodina. Nemovitosti můžou být buď přímo v areálu dětského domova, někdy i přímo v jedné budově – v tom případě mají často oddělené vchody – nebo jsou úplně samostatné v přilehlých částech města.
„Děti, které takhle s vychovateli bydlí, se tak daleko víc zapojují do péče o domácnost,“ popisuje ředitel Dětského Domova Dolní Počernice Martin Lněnička. „V našem případě se tam střídají čtyři pedagogičtí pracovníci, čtyři vychovatelé,“ popisuje Lněnička.
„Rodinná skupina si sama nakupuje, vaří, pere, žehlí. Tento systém jsme už zavedli na zámku, když jsme otevírali první byty v roce 2010,“ dodává Lněnička. Podle něj děti bydlí v menších skupinách raději, líbí se jim přirozenější prostředí, které se blíží běžné domácnosti, podobně to vidí i vychovatelé, kteří prošli více typy skupin.
Většina dětí z dětských domovů se potýká s problémy s osamostatněním. Pomoci jim mohou mentoři
Číst článek
Tréninkové byty
Podle statistik ministerstva školství mezi roky 2023 a 2024 je v Česku v dětských domovech přes 600 rodinných skupin. „Co se týče bydlení v oddělených bytech a domech, to zatím není tak běžné. Navíc ještě existují byty pro mladé lidi, kteří dětské domovy opouštějí,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Zároveň lze tyto byty využívat jako byty takzvaně tréninkové pro ty děti, které se učí tomu samostatnému přechodu z dětského domova do běžného života, chystají se na samostatnou dospělost. Potřebují být v prostředí, které běžný život připomíná,“ myslí si Laurenčíková.
Přeměna velkokapacitních dětských domovů na bydlení v menších skupinách začala už před lety, postupně by na tomto rodinném principu měla fungovat všechna zařízení.
