Jihokorejka šla na potrat v 9. měsíci těhotenství. V zemi neexistuje zákon, který by to zakazoval
Jihokorejská vlogerka natočila video o tom, jak ve 36. týdnu těhotenství prodělala interrupci. Tamní úřady ji od července vyšetřují pro možnou vraždu. Případ vyvolal ve společnosti zděšení a vyvstávají otázky, proč v zemi stále neexistuje potratový zákon, píše server americké stanice CNN.
Není jasné, co youtuberku motivovalo ke sdílení svých zkušeností na internetu. Podle policie je v nemocničním záznamu ženy uvedeno, že se dítě narodilo mrtvé. Pokud se ale podaří zajistit dostatek důkazů, že to tak nebylo, matka může být obviněna z vraždy, píše CNN.
Potraty po 24. týdnu těhotenství jsou v mnoha zemích zakázány a je možné k nim přistoupit jen ve výjimečných případech – když se například u plodu objeví nějaká anomálie nebo je ohrožen život matky.
V Jižní Koreji ale už čtyři roky takový zákon zcela chybí. Důvodem je politické vakuum, které podle expertů otevírá dveře možným pochybením, ale také ztěžuje přístup k bezpečným potratům.
Tisíce lidí v Brazílii protestovaly proti potratovému zákonu. Ženám by hrozily vyšší tresty než pachatelům
Číst článek
Více než 60 let byl potrat v Jižní Koreji trestným činem, za který hrozilo až dvouleté odnětí svobody nejen lékaři, který interrupci provedl, ale i ženě, jež zákrok podstoupila. Tresty nehrozily pouze v případech znásilnění, incestu nebo přímého ohrožení zdraví matky či dítěte.
V roce 2019 ale jihokorejský ústavní soud zákaz potratů zrušil. Národnímu shromáždění dal čas do konce následujícího roku, aby přijalo novou legislativu. Hranici pro podstoupení umělého přerušení těhotenství soud doporučil nastavit na 22. týden.
Zákonodárcům se lhůtu nepodařilo dodržet. Původní trestněprávní ustanovení týkající se potratů ale pozbyla platnosti, čímž se umělé přerušení těhotenství fakticky legalizovalo v jakémkoliv stadiu. Dekriminalizace potratů byla velkým vítězstvím zastánců reprodukčních práv.
Dlouhé hledání rovnováhy
Nový potratový zákon Jižní Koreji dál chybí. Debaty o interrupční politice se v Národním shromáždění znovu setkaly s odporem náboženských skupin, které mají v zemi se silnými genderovými normami velký vliv na zákonodárce.
Jihokorejské ministerstvo zdravotnictví na svých webových stránkách informuje, že rozhodnutí je třeba ještě konzultovat. Deklaruje, že udělá co nejvíc pro to, aby se podařilo dosáhnout rovnováhy mezi právem plodu na život a právem matky rozhodovat o svém těle.
Polský parlament odmítl zákon o dekriminalizaci pomoci při potratech. Návrh neprošel o tři hlasy
Číst článek
Mezi 60. lety minulého století a nultými lety století současného jihokorejská vláda kladla velký důraz na plánování rodiny s cílem omezit růst populace. Potraty byly považovány za alternativní metodu kontroly porodnosti, vysvětluje profesorka práva Cho Hee-kyoung z Hongik University v Soulu.
Interrupce dlouho existovaly v šedé zóně, začátkem nového milénia si jich ale úřady začaly více všímat. Porodnost v Jižní Koreji se totiž tou dobou začala propadat a místo původní hrozby přelidnění země začala čelit opačnému problému.
Podle údajů statistiků byla porodnost v roce 2023 0,72 dítěte na jednu ženu, což je daleko za optimální hodnotou. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvádí, že státy potřebují dosahovat hodnoty 2,1 dítěte na jednu ženu, aby dokázaly udržet populační stabilitu bez migrace.
Podle odhadů jihokorejského Institutu pro zdraví a sociální věci se v posledních dvou dekádách dramaticky propadl i počet potratů. V roce 2008 jich podle odhadů bylo přes 240 tisíc, v roce 2020 jen něco málo přes 30 tisíc.
Šedá zóna
Vzhledem k absenci jasných předpisů se ženy i poskytovatelé potratů v současné době pohybují v šedé zóně a obě strany mají jen málo vodítek ohledně toho, co je povoleno a co by mohlo porušovat jiné zákony.
Podle pracovnice oddělení pro práva žen z lidskoprávní organizace Human Rights Watch se Jihokorejky často musí spoléhat na to, že se jim podaří najít nějakou kliniku, která interrupci provede.
‚Legislativa se musí přiblížit dnešní době.‘ V Dánsku budou moci interrupci podstoupit dívky od 15 let
Číst článek
Zatímco potrat provedený operačně je dnes technicky legální, chemická cesta, která představuje bezpečnou, cenově dostupnou a efektivní cestu k ukončení těhotenství už v jeho rané fázi, stojí mimo zákon.
Stát kvůli takto nastavené legislativě například blokuje webové stránky, které inzerují prodej pilulky na vyvolání potratu na začátku těhotenství. Lék je přitom zapsaný na seznamu základních léčiv Světové zdravotnické organizace (WHO).
Potratové pilulky jsou v Jižní Koreji dostupné převážně na černém trhu. Organizace podporující práva žen upozorňují, že vláda tak svými kroky prohloubila podmínky, které vedou k většímu počtu pozdních ukončení těhotenství nebo anonymních porodů.
Podpora rodiček
Vláda se mezitím spíš než podporou žen, které chtějí přistoupit k ukončení těhotenství, zabývá podporou rodiček v tom, aby své dítě donosily. V červenci začala nabízet poradenství pro těhotné ženy a čerstvé matky, které se potýkají s ekonomickými, zdravotními nebo psychickými problémy.
Papež kritizoval Trumpa kvůli plánům na deportaci migrantů, Harrisovou za obhajobu potratů
Číst článek
Obhájci liberálnějšího přístupu k umělému přerušení těhotenství v Jižní Koreji jsou ale ohledně budoucí potratové politiky státu skeptičtí, a to kvůli postoji tamní společnosti k ženám.
Země má podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj největší mzdové rozdíly mezi muži a ženami. Prezident Jun Sok-jol byl před dvěma lety zvolen se slibem, že zruší ministerstvo pro rovnost pohlaví, a těší se podpoře mladých antifeministických mužů, uzavírá CNN.
Celý Svět ve 20 minutách si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
