Mramor a nikde ani smítko. Podívejte se, jak se daří českým kladrubákům u dánské královny
Národní hřebčín Kladruby nad Labem patří mezi nejstarší chovy svého druhu na světě. Koně dodává na nejeden královský dvůr. Bezmála 30 let je odebírá také dánská monarchie. Při své nedávné návštěvě Kodaně si byl starokladrubské bělouše prohlédnout také prezident Petr Pavel. Obyvatelé Kodaně je ovšem mohou zahlédnout prakticky denně.
Stojím právě u vchodu do královských stájí, které jsou součástí hradního komplexu Christiansborg v centru Kodaně. Je to impozantní místo. Obrovská plocha, obehnaná zdmi paláce, kde se mohou koně prohánět, jako bychom nebyli ve velkoměstě.
Přímo u vchodu už čeká v zelené kazajce a vysokých nablýskaných rajtkách královský podkoní. „Jmenuji se Niels Randløv a už šest let vedu královské stáje,“ představuje se.
Dánská královna Markéta II. tady má ustájeno zhruba 20 koní, většinu z nich tvoří čeští kladrubáci. Jsou to klidná, majestátní zvířata, od pohledu ušlechtilá, s typickým oble taženým tvarem hlavy nad nozdrami, takzvaným klabonosem, které si panovnické dvory cení pro jejich vlastnosti.
„Z Kladrub máme aktuálně třináct koní a naše spolupráce je vynikající. Obvykle kupujeme jednoho koně ročně, ale záleží to na možnostech a aktuálním stáří zvířat. Řekl jsem, že je kupujeme my, ale všichni koně samozřejmě patří Jejímu veličenstvu,“ usmívá se Niels.
Jako v paláci
Vstupujeme do míst, kde jsou ustájení kladrubští bělouši a je na první pohled vidět, že jsou to prostory opravdu královské. Jde o dlouhou mramorem dlážděnou síň s místy pro koně ve dvou řadách. Každý kůň má nad sebou vymalováno své jméno – stojí tu třeba Avanti, naproti němu Resina… A co na první pohled praští do očí, to je neuvěřitelné čisto, na dlažbě ani smítko.
V kladrubském hřebčíně se narodilo první letošní hříbě, jmenuje se Generalissimus Sandera VI – 9
Číst článek
Několik koní se právě vrátilo z vyjížďky, na které za sebou táhli povoz, takže je teď čeká odsedlání a návrat do stáje.
„Její veličenstvo na nich přímo nejezdí. Používáme je nejčastěji pro tažení kočárů na akcích státního významu, jako je například jmenování nových velvyslanců nebo důležité události v královské rodině,“ vysvětluje Niels.
V mezičase se koně rozhodně nenudí. Celoročně procházejí výcvikem, aby měli pohyb a také aby si neodvykli táhnout kočár ve spřeženích. A protože jsme v centru města, královští kočí s dvou nebo čtyřspřežím kladrubáků skoro denně vyjíždějí do ulic Kodaně. Jen o nedělích odjíždějí dále na pastviny.
Z husara podkoním
„Koně v Kladrubech kupujeme obvykle, když mají čtyři roky. Pak po dvou a půl letech výcviku mohou nastoupit do plné služby a výslužba je čeká, až když jim je kolem dvaceti, dvaadvaceti let,“ popisuje Niels Randløv, který prezidenta Petra Pavla osobně po stájích provázel.
Na bývalém golfovém hřišti u Lipna se pasou divocí koně. Vznikla tam nová rezervace pro kopytníky
Číst článek
Stejně jako on je původním povoláním voják, ovšem jako člen královského jezdectva měl Niels ke koním i tehdy blízko.
„Byl jsem důstojníkem husarských stráží, do výslužby jsem odešel v roce 2016, ale chtěl jsem ještě někde pracovat a objevila se tato možnost. Zbožňuju být u koní, takže jsem samozřejmě souhlasil a jsem rád, že teď mohu pracovat pro královskou rodinu,“ pochvaluje si podkoní.
Dánští monarchové po staletí využívali vlastní plemeno. Starokladrubský kůň z Česka se tady za poslední tři dekády už stal pevnou součástí nové tradice. Zatím posledního královna dostala loni k padesátému výročí od usednutí na trůn.
