O zmařené bitce, monstrózním dítěti a záplavě medoviny. Kde se vzal severoirský Obrův chodník?
Pověst o irském obrovi nemůže začít ničím jiným než rvačkou. Žádné chlapské poměřování sil ale nečekejte. Nejznámější severoirský přírodní úkaz „Obrův chodník“ provází příběh o zbabělosti, opilosti a dvou hlupácích, mezi kterými musela zjednat pořádek jedna chytrá obryně.
Nerudný obr Finn MacCool nešel pro ránu daleko. Svůj život trávil na pobřeží severního Irska v tehdejším království Ulster a den co den shlížel z rozeklaných útesů přes běsnící irské moře na mlžné břehy dalekého Skotska, kde žili jeho úhlavní nepřátelé – skotští obři. Co mu kdy který z nich provedl, není známo. Finn by je zkrátka nejradši všechny do jednoho ztloukl a tak to prostě bylo.
VÝLET ZA POVĚSTÍ
Proč má ta skála tak neobvyklý tvar? Co může za ty divné kameny rozeseté po krajině? Jaké tajemství se skrývá za jménem toho města? Kdo to straší v hradní věži a který zplozenec pekla leká počestné poutníky na nočních lesních stezkách? iROZHLAS.cz vás v pravidelném pátečním seriálu Výlet za pověstí zavede na pozoruhodná místa naší země i daleko za hranicemi. Bude vám o nich vyprávět jinak, než znáte z turistických průvodců: pomocí pověsti, lidové encyklopedie světa.
Jednoho dne se z blíže nespecifikovaných důvodů rozhodl proměnit své myšlenky v činy a jal se přes moře budovat gigantický chodník, jenž by oba břehy propojil. Jako stavební materiál si vybral šestiúhelné čedičové sloupce, protože do sebe dobře zapadaly a připomínaly mu plástve medu.
Pramálo mu záleželo na tom, že klade základy pozdější památce Světového dědictví UNESCO. Co by si asi pomyslel o hejnech turistů se selfie tyčemi, kteří dnes dennodenně zbytky jeho schodiště okupují, taky nevíme. Soudě dle jeho povahy by z nich však nejspíš nadělal dláždění do svého obydlí a selfie tyče by mu posloužily za párátka.
Když byl chodník hotov, vyhlédl si Finn prvního nepřítele: obra Benandonnera, zvaného Rudý Chlap. Z bezpečí irských břehů ho hromovým hlasem vyzval, aby po chodníku moře překonal a změřil s ním síly. Benandonner neváhal, chopil se svého mocného jedlového kopí a vydal se zpupnému obru dát okusit skotské povahy.
Jak se rozzuřený bijec blížil, byl k Finnově hrůze stále větší a větší, až nebohého Ira převyšoval téměř dvojnásobně. Tenhle soupeř je nad mé síly, pomyslel si Finn. Vzal proto nohy na ramena a prchnul do svého domu ve Fort-of-Allen, kde celou záležitost vylíčil své ženě Oonagh.
Benandonnerovy mohutné šlépěje mezitím otřásaly celým severním pobřežím a Finn si musel do uší nacpat pět liber rašeliny, aby se z toho hluku nezbláznil. Nakonec se skotský rváč dostal až k domu a ohromným hrotem oštěpu zabušil na dveře. Finn se rozklepal strachy, ale Oonagh dostala skvělý nápad.
Benandonner se už napřahoval dveře rozrazit, ta se však náhle otevřela a v ústrety mu přilétl vlídný úsměv černovlasé obryně. Oonagh mu namluvila, že její muž je na lovu, a dovolila mu na něj počkat v domě. Obr souhlasil a vešel dovnitř, kde v kolébce spatřil Oonaghino a Finnovo dítě.
O prameni krve, který rozplakala popravčí sekyra. Kostelík v Poděbradech truchlí za sťaté havíře
Číst článek
Batole bylo gigantické a Benandonnera jeho rozměry zaskočily – pokud je takhle obrovský syn, jak mohutný asi musí být jeho otec? Netušil, že dítě v kolébce je ve skutečnosti přestrojený Finn. To už ho ale Oonagh volala k obědu.
Ustaraný obr se usadil a Irka mu naservírovala steak ze dřeva a kamene. Zprvu se mu do něj moc nechtělo, ale když viděl, že monstrózní nemluvně v kolíbce si na něm pochutnává, nechtěl se nechat zahanbit a do fláku s chutí zabořil svá hrozivá zubiska.
Netušil však, že přestrojenému Finnovi podala důvtipná žena skutečné maso, a vylámal si na steaku zuby. Aby zahnal bolest, obrátil do sebe pět galonů medoviny. Jak už asi tušíte, nemohlo to dopadnout dobře.
Z přírodního analgetika se Benandonnerovi natolik zatočila hlava, že se musel jít provětrat na dvorek. Tam jeho zrak spočinul na několika masivních menhirech, vysokých jako on sám. Oonagh mu řekla, že s nimi Finn a jeho přátelé hrají házenou. Jelikož byl Skot zlitý jak Dán, uvěřil jí a ve snaze předvést svou sílu zvedl jeden z kamenů nad hlavu. Jeho váha mu však zle pochroumala krk.
Severní Irsko, nebo Irsko?
Pokud se dáte do řeči s někým z místních, vyvarujte se označit Severní Irsko za „Irsko". Tedy pokud nechcete, aby vás hnali stejně, jako hnal obr Finn obra Benandonnera přes rozbouřené moře. Od konce 90. let sice mezi oběma zeměmi panují přátelské vztahy, mnoho lidí si však stále živě pamatuje na nepokoje, které si od 70. do 90. let vyžádaly stovky obětí a na dlouhou dobu oba státy pasovaly do rolí úhlavních nepřátel.
Rozlámaný, omámený a vysílený obr pozbyl veškeré chuti do pranice, poděkoval Oonagh za pohostinnost a klopýtal co možná nejrychleji přes kamenný chodník zpět do své domoviny. Finn si přestal žužlat palec, vyskočil z kolébky a mrštil po prchajícím gigantovi kus zeminy, který vyrval ze země nedaleko svého domu. Z vytržené plochy vzniklo největší jezero Irska, Lough Neagh, a katapultovaná zemina dopadla do moře, čímž se zrodil ostrov Isle of Man.
Protože ani jeden z obrů netoužil zažít další potupnou (ne)potyčku, rozhodli se celý chodník strhnout. Jeho pozůstatky však můžete dodnes obdivovat na samém severu irského ostrova. V encyklopediích se dočtete, že „chodník" vznikl mohutným vyvěráním čediče skrze praskliny v křídovém podloží. Místní ale mají jasno a na pověst o dvou obrech nedají dopustit.
