Policisté taky nemůžou vědět, zda rodiče spolu vychází dobře, mají fungující rodinu a že se dítě vrátí. To se týká jak cest mimo Schengenský prostor, tak i v rámci Schengenu. Takže třeba taková cesta do Itálie k moři může skončit nepříjemnostmi.

Aby se rodič vyhnul zásahu policie, je třeba mít s sebou notářsky ověřený souhlas druhého z rodičů. Dítě je potřeba co nejlépe identifikovat jménem, datem narození, číslem pasu a dalšími údaji a stejně tak to udělat i u toho, kdo s ním cestuje. Stejné to je, když s dětmi na dovolenou jedou prarodiče, teta se strýcem nebo dokonce někdo, kdo není příbuzný.

Souhlas si můžou lidé napsat sami, podobně jako plnou moc. Vzor možného formuláře je na stránkách ministerstva zahraničních věcí, a to jak v češtině, tak angličtině. Dá se použít pro cesty jen s jedním rodičem, prarodiči ale i dalšími osobami. Třeba v případě cesty na tábor nebo školní výlet, kde se uděluje povolení vedoucím nebo učitelům, aby dítě vzali do zahraničí.

Desítky případů

„Jde o několik desítek případů ročně, kdy policie zadrží jednoho rodiče s dítětem. Nejedná se o nic masového. Není potřeba takovou věc řešit v případě, když půjdete na výlet v Krkonoších a přejdete přes hranice na polskou stranu hor,“ říká ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.

„Když si vezmete, že v sezóně denně cestují přinejmenším desetitisíce lidí z České republiky, myslím si, že problém je celkem udržitelný,“ uzavřel Kapitán.  

Podle Kapitána tak policie a další úřady dávají těm, co by chtěli dítě unést, jasně najevo, že se pohyb lidí s dětmi hlídá a že únos není tak jednoduchý. Únosy dětí jedním z rodičů řeší Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí, je jich ročně kolem šedesáti. Loni jich bylo přes 40 uneseno z Česka a 15 uneseno do Česka.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít