V doplňovacích senátních volbách v Brně přišlo v pátek k 21.00 volit 13,68 procenta z více než 90.000 oprávněných voličů. Volby se týkají jedenácti městských částí.
24:29
Karlovy Vary||Tomáš Pancíř, kma|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
„V tuto chvíli je to pro mě obrovská zodpovědnost, abych dané voliče nezklamala,“ říká pro Radiožurnál Jana Mračková Vildumetzová (ANO) po zvolení do Senátu i čela kraje.
O vítězství v senátních volbách mluví jak šéf ODS a premiér Petr Fiala, tak lídr nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš. Kdo tedy skutečně vyhrál senátní volby? Odpovídá historik Michal Stehlík.
„Myslím si, že to je tím, že od některých politických představitelů slýchají, že Senát je zbytečná instituce a mohl by se zrušit. To zájmu voličů příliš nepřidá,“ říká analytik agentury STEM/MARK.
Poslanecký mandát si David Šimek užil jen tři roky, zvolením do Senátu mu zanikl a ve Sněmovně jej nahradí bývalý šéf krajské organizace ODS a v současnosti předseda dozorčí rady ČEZ Radim Jirout.
Hnutí STAN v letošních senátních volbách obhajovalo pět míst, získá jich přitom šest. Pohoršila si naopak ODS, která z původních deseti míst obhájila pět.
Co hodlají kandidáti v Senátu prosazovat? Na jaké místo na politickém kolbišti patří? Poslechněte si duely v obvodech, v nichž se bude v pátek a sobotu rozhodovat o kompletním složení Senátu.
Už v prvním kole senátních voleb se do Senátu za obvod Sokolov dostala současná poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Vůbec jsem to nečekala,“ řekla Radiožurnálu.
Češi začali rozhodovat o novém vedení krajů a v některých koutech republiky také o tom, kdo zasedne v Senátu. Server iROZHLAS.cz sledoval první ze dvou volebních dnů v online reportáži.
Do Sněmovny by se dostalo 7 subjektů. Vyhrálo by hnutí ANO se ziskem 33,7 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu se 17,3 procenta a třetí Starostové s 10,6 procenta.
Z průzkumu je zřejmé, že Zelenskyj má podporu napříč demografickými skupinami, nejsilnější pak u mladých lidí ve věku 18 až 24 let. Vyšší důvěru o devět procentních bodů má u žen než u mužů.
Hlavním vítězem voleb je relativně nová strana demokratů, poprvé byla ve volbách v roce 2005. Teď dostala něco těsně pod 30 procent hlasů a její předseda dostal vůbec nejvíc preferenčních hlasů.
Trump už dnes může podle politického geografa Adama Kočího uplatňovat vojenský strategický vliv USA v Grónsku skrze vojenskou základnu. Ale nevyužívá toho.
Georgescu k rozhodnutí na X napsal, že jde o „přímou ránu do srdce demokracie na celém světě“. „Pokud selže demokracie v Rumunsku, padne celý demokratický svět,“ dodal.
Trumpovi zmocněnci podle Politica přednesli Zelenskému skoro ultimátum: pokud nepodpoří americký plán na co nejrychlejší ukončení války, měl by na svůj úřad rezignovat.
„Uvidíme, jak se téma migrace vyvine. Já ho vnímám spíš jako vnitroněmecké,“ říká Niedermayer. „Já jsem přesvědčený, že není vyloučeno, že migrační pakt bude muset být revidován,“ oponuje Dostál.
„Nejdříve si musíme uvědomit, že sociální demokracie je ve složité situaci. Má 16 procent, což je historicky nejhorší výsledek,“ uvádí zpravodaj Süddeutsche Zeitung.
„Stěží najdete člověka, který by chtěl pokračování války. Ale mír musí být spravedlivý a trvalý. Lidé chtějí jistotu, že se tato hrozná válka nebude opakovat,“ zdůrazňuje.
Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni.
