V doplňovacích senátních volbách v Brně přišlo v pátek k 21.00 volit 13,68 procenta z více než 90.000 oprávněných voličů. Volby se týkají jedenácti městských částí.
24:29
Karlovy Vary||Tomáš Pancíř, kma|Zprávy z domova|Dvacet minut Radiožurnálu
„V tuto chvíli je to pro mě obrovská zodpovědnost, abych dané voliče nezklamala,“ říká pro Radiožurnál Jana Mračková Vildumetzová (ANO) po zvolení do Senátu i čela kraje.
O vítězství v senátních volbách mluví jak šéf ODS a premiér Petr Fiala, tak lídr nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš. Kdo tedy skutečně vyhrál senátní volby? Odpovídá historik Michal Stehlík.
„Myslím si, že to je tím, že od některých politických představitelů slýchají, že Senát je zbytečná instituce a mohl by se zrušit. To zájmu voličů příliš nepřidá,“ říká analytik agentury STEM/MARK.
Poslanecký mandát si David Šimek užil jen tři roky, zvolením do Senátu mu zanikl a ve Sněmovně jej nahradí bývalý šéf krajské organizace ODS a v současnosti předseda dozorčí rady ČEZ Radim Jirout.
Hnutí STAN v letošních senátních volbách obhajovalo pět míst, získá jich přitom šest. Pohoršila si naopak ODS, která z původních deseti míst obhájila pět.
Co hodlají kandidáti v Senátu prosazovat? Na jaké místo na politickém kolbišti patří? Poslechněte si duely v obvodech, v nichž se bude v pátek a sobotu rozhodovat o kompletním složení Senátu.
Už v prvním kole senátních voleb se do Senátu za obvod Sokolov dostala současná poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Vůbec jsem to nečekala,“ řekla Radiožurnálu.
Češi začali rozhodovat o novém vedení krajů a v některých koutech republiky také o tom, kdo zasedne v Senátu. Server iROZHLAS.cz sledoval první ze dvou volebních dnů v online reportáži.
„Do ulic vyšlou lidi se samopaly, snaží se utajit jména členů volebních komisí či zastrašují státní zaměstnance, aby volili v předtermínu. Těžko tomu lze říkat volby," zdůrazňuje Kriscyna Šyjanoková.
Češi v osmi zemích, kde nepůjde volit korespondenčně, budou moct zřejmě hlasovat postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
Sedmdesátiletý vůdce během svého šestého funkčního období zcela potlačil jakoukoli opozici poté, co se proti němu v roce 2020 zvedly dosud nevídané protesty.
„Dneska je den, kdy Lukašenko už pošesté falzifikuje volby, takže je to příležitost pozvat lidi na akci," říká pro iROZHLAS.cz organizátor Aliaksandr Parshankou.
ANO by při těchto výsledcích získalo 89 sněmovních křesel. Koalice Spolu by měla 46 mandátů, STAN 25, SPD 19, Piráti 13 a Stačilo! osm. Současní vládní koalice by tak obsadila 71 křesel.
„Mám pocit, že většina politiků je něco jako prázdná skořápka,“ hodnotí filozof a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Petříček v pořadu Osobnost Plus.
„Vůbec nevím, co se bude dít za měsíc. V tom je, myslím, ta nebezpečnost a jistá bezvýchodnost vývoje na Slovensku,“ říká v rozhovoru šéfredaktor práva Petr Šabata.
„Režim zlikvidoval 11 politických stran. To byly všechny opoziční strany, které stály proti Lukašenkovi. Zůstaly jen prorežimní strany,“ upozorňuje bývalá politická vězenkyně novinářka Iryna Ščasnaja.
Do konce září, kdy budou volby, je ještě daleko. I když v české společnosti rozhodují socioekonomická témata, může se odehrát něco mimořádného, co ovlivní chování voličů, vysvětluje politolog.
