Voliči od politiků slýchají, že Senát je zbytečná instituce, vysvětluje analytik nízkou volební účast
K finále senátních voleb přišlo 17,5 procenta voličů, což je o jeden procentní bod více, než jaká byla účast při předchozích volbách v roce 2018 ve stejných obvodech. Je to zároveň pátý nejnižší výsledek u druhého kola od vzniku Senátu. „Druhé kolo může být v některých případech pro některé voliče zbytečné a stačilo by jen kolo jedno,“ říká pro Radiožurnál Jan Burianec, analytik agentury STEM/MARK.
Proč zejména ve druhém kole senátních voleb je tradičně nízká účast? Je to zkrátka dáno tím, že první kolo se pojí s krajskými volbami anebo jsou ve hře i jiné okolnosti?
Zdá se, že voliči o tento typ voleb stále nemají takový zájem jako o ty větší. Zároveň si myslím, že to je tím, že od některých politických představitelů slýchají, že Senát je zbytečná instituce a mohl by se zrušit. To zájmu voličů pak příliš nepřidá, ba naopak.
Ale domnívám se, že pokud bude stále více zajímavých a silných osobností, kteří kromě zákonodárné činnosti budou zároveň zviditelňovat a podporovat svůj region, tak se to může kontinuálně zvyšovat.
Přičemž se ale zdá, že zářijové povodně volební účast příliš neovlivnily.
Ano, myslím, že tolik ne, když srovnáme například nejvíce zasažené regiony povodněmi, jako byl Olomoucký či Moravskoslezský kraj, oproti těm tradičně s nižší účastí, jako je Ústecký či Karlovarský.
Myslím si, že ten vliv mohlo mít v minulém týdnu třeba i krásné slunečné počasí, kdy někteří lidé mohli mít pocit, že je čeká jeden z posledních pěkných víkendů a vyrazili tak na chaty či do přírody s předstihem.
Liší se nějak podstatně i zájem voličů a voliček o senátní volby podle regionu?
Ano. Ten rozdíl, když mluvíme s lidmi, je patrný. Jsou tam dvě linky především. První je střed vládního a řekněme opozičního kandidáta.
Nejvyšší volební účast byla na Opavsku. Novým senátorem tam zvolili primátora Opavy Navrátila
Číst článek
Druhá linka pak může být například střed zajímavých osobností, což byl letos případ například Prahy 2, kdy proti sobě stál bývalý prezidentský kandidát a současný senátor Marek Hilšer a známý egyptolog Miroslav Bárta.
Nebo pak v senátním obvodu Šumperk, kdy proti sobě stál současný senátor a starosta Šumperku pan Adámek za ANO, který byl vyloženě tou známou regionální osobností a pak spíše celostátní osobnost politolog a děkan Masarykovy univerzity pan Balík, který ale v kampani upozorňoval na své kořeny v regionu.
Jinými slovy, táhnou osobnosti.
Ano. Čím dál tím více v senátních volbách od roku 2020 vidíme, že silné osobnosti hrají prim.
2:31
Žáková: K vítězství mi pomohla práce v regionu. Během kampaně docházelo k napadání mé osoby
Číst článek
Z dlouhodobějšího hlediska horní komora stále dostatečně nepřesvědčila, že má v parlamentním systému svoje místo jako legislativní pojistka?
Z našich výzkumů jsme dlouhodobě zjistili, a ten trend je tam zvyšující se spíše v čase, že lidé, potenciální voliči, nevnímají senátory případně kandidáty toliko jako zákonodárce, jako ty ochránce, demokracie, ale spíše ty, kteří by se měli snažit bojovat za ten daný region, za který kandidují a zviditelňovat ho v horní komoře a na celostátní úrovni.
Tedy to, o čem mluvil v senátorském duelu pan Ladislav Václavec, že by se změnil systém a nebyla by volba dvojkolová, změnilo by to něco?
Možná ano. Zaznamenali jsme, že roztříštěnost volebního českého systému, kdy například v prezidentských volbách jsou mezi prvním a druhým kolem dva týdny, tudíž ty kandidáti postupující mají víc šancí ještě o ty voliče zabojovat, tak tady to byl pouhý týden, což některé voliče mohlo zmást.
Když to vidíme, i o čem jsme mluvili na té volební účasti, se zdá, že druhé kolo může být v některých případech pro některé voliče zbytečné a stačilo by jen kolo jedno.
