Se to tak sešlo, říká Rath, který kandiduje do Senátu i komunálu. Kdo další chce kumulovat funkce?
Před rokem ohlásil odchod z vysoké politiky. Letos přitom exministr financí Ivan Pilný (ANO) kandiduje do Senátu a je i trojka na pražské kandidátce hnutí ANO, vedle toho působí jako poradce na ministerstvu školství. Proč obrátil? „Otrnulo mi,“ řekl nyní serveru iROZHLAS.cz. Podobně jako Pilný figurují zároveň na senátní a komunální kandidátce i další politici. Přinášíme jejich přehled.
Funkci ministra financí zastával Pilný v kabinetu Bohuslava Sobotky z ČSSD sedm měsíců. I přes zkrácený mandát nyní říká, že ho to vyčerpalo natolik, že se rozhodl v politice skončit.
Svou roli sehrály také zdravotní problémy v rodině. Nyní ale Pilný změnil názor. „Důvody jsou dva: otrnulo mi a na ulici mě zastavují lidi a říkají, že jsem z politiky neměl odcházet,“ vysvětluje možný návrat.
Inventura: jak pracovali končící senátoři? Nejaktivnější byl pirát Michálek, zaostává naopak lidovec Čunek
Číst článek
Svoji budoucnost vidí hlavně v Senátu, v Praze chce působit případně jako řadový zastupitel. „Není to tak neobvyklé. Je to přirozené spojení, které není příliš zatěžující,“ uvedl s tím, že by se v tomto případě zároveň vzdal svého angažmá na ministerstvu.
Sám jinak kumulaci funkcí kritizuje. „Upřednostňuji dělat jednu práci pořádně. Ta kapacita, pokud máte takhle důležitou funkci, na něco dalšího nestačí. A to se týká mimochodem i mých kolegů v ANO, kde se mi vůbec nelíbí, že tam kumulace funkcí nastává,“ doplnil Pilný.
Pokud by tak hnutí ANO po komunálních volbách složilo v Praze koalici, Pilný ve vedení města - v případě úspěchu v Senátu - nezasedne. Že by mohlo jít o podvod na voličích vzhledem k jeho vysokému umístění na pražské kandidátce, Pilný nevnímá. „Klam na voliče? Já ho nespáchal, jen jsem prostě vyhověl (vedení ANO – pozn. red.).“
Hejtman, senátor a možná i zastupitel
Funkce už nyní kumuluje zlínský hejtman a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), který křeslo v horní komoře letos obhajuje. Vedle toho kandiduje z posledního místa na lidovecké kandidátce ve Vsetíně, kde žije.
„Deklaruji všude lidem, že je podpora současného starosty (lidovec Jiří Růžička – pozn. red.). Říkám všem, že ani starostou, ani radním být nechci. Když mě lidé vykroužkují, tak budu pouze zastupitelem,“ popsal.
O tom, že by si v případě úspěchu v Senátu zvolil jen jednu vysokou funkci, Čunek neuvažuje. „Pozice hejtmana a senátora se významně obohacují a doplňují. Některá rozhodnutí činím právě proto, že mám tu zkušenost senátní. Rytmus práce Senátu je navíc trochu jiný než sněmovny a zvládat to jde,“ doplnil.
Kumulace funkcí v Senátu
V Senátu přitom není jediný, kdo kumuluje funkce. Například Jaroslav Kubera z ODS je současně primátorem Teplic a obě funkce letos ve volbách obhajuje. Vedle toho sedí i v zastupitelstvu Ústeckého kraje.
„Tohle bylo zajímavé téma první funkční období, jak to můžete všechno stihnout. Dneska tohle voliče už vůbec nezajímá. Vědí, že to funguje. Když si vezmete účast na radách a zastupitelstvu, tak ji mám skoro stoprocentní,“ tvrdí Kubera.
V horní komoře se najde i řada starostů – v čele Albrechtic v Jizerských horách stojí jablonecký senátor ODS Jaroslav Zeman, v Bohumíně to je karvinský senátor Petr Vícha z ČSSD, v Domažlicích Jan Látka z ČSSD, v Šumperku Zdeněk Brož (za KDU-ČSL) a v Uherském Brodě Patrik Kunčar z KDU-ČSL. Pětice senátorů letos obě funkce obhajuje.
Ze sněmovny do Senátu
Vyměnit křeslo v Poslanecké sněmovně za Senát by letos chtěl šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten přitom kandiduje na Náchodsku i v komunálních volbách a zároveň sedí v zastupitelstvu Královéhradeckého kraje.
„Pokud jde o městskou část, tak kandiduji na nevolitelném devatenáctém místě. A pokud jde o Senát, bylo mi to nabídnuto, protože jsem tam pracovala, vychovala tam své děti a věnuji se problémům, které tam občany trápí.“
Marta Semelová (KSČM)
„Považuji za důležité mít kontakt jak s komunální, tak krajskou politikou,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz s tím, že v Náchodě je na nevolitelném místě. „Chci ale tu kandidátku podpořit,“ doplnil.
Problém v tom skloubit případně post zastupitele a senátora nevidí. Argumentuje tím, že se náchodské zastupitelstvo schází zhruba desetkrát do roka. Pokud by mandát senátora opravdu získal, o křeslo ve sněmovně automaticky přijde. Pak by ho mohla nahradit Anna Maclová za KDU-ČSL.
Rath: Se to tak sešlo
Dvojroli by po říjnových volbách mohl zastávat také nepravomocně odsouzený exministr zdravotnictví a někdejší vlivný politik ČSSD David Rath. Ten se o senátorský post uchází v Litoměřicích, kde strávil 18 měsíců ve vazbě. Do voleb ho „vyslala“ Česká Suverenita Jany Volfové (dříve ČSSD).
Interaktivní kandidátky: podívejte se, koho můžete volit, kdo obhajuje mandát a kdo změnil barvu
Číst článek
Zároveň Rath vede do komunálních voleb uskupení Zdravá Hostivice. A proč se uchází o obě funkce? „Sešlo se to tak,“ vysvětlil redakci s tím, že vyslyšel nabídku Volfové.
„Primárně mě oslovila kvůli volbám do Senátu. Současně se ale zeptala, jak je to s komunálními volbami v Hostivici. A víceméně nabídla, že je možné použít Suverenitu,“ pokračoval.
Rath přitom provozuje soukromou lékařskou praxi. O tom, že by však své řemeslo kvůli politice utlumil, neuvažuje. „Lékařskou praxi neopustím. To je pro mě primární a pak se to musí skloubit s případnými dalšími aktivitami. Pozice v politice je velice nestabilní a ošidná.“
Semelová: Senátorkou naplno
Zájem o více postů má také pražská zastupitelka KSČM Marta Semelová – letos se uchází hned o tři funkce. Komunisty vede do komunálních voleb v Praze, vedle toho kandiduje na Praze 12 do Senátu i zastupitelstva.
„Pokud jde o městskou část, tak kandiduji na nevolitelném devatenáctém místě. A pokud jde o Senát, bylo mi to nabídnuto, protože jsem tam pracovala, vychovala tam své děti a věnuji se problémům, které tam občany trápí,“ uvedla Semelová.
Sama pak přiznává, že v případě zisku senátorského postu, by se ostatních vzdala. „Pokud bych byla zvolena, tak se práci v Senátu budu věnovat naplno,“ doplnila kandidátka komunistů na primátorku Prahy.
Kumulace funkcí: problém, či výhoda?
- Podle politologa Kamila Švece z Univerzity Karlovy je ale kumulace funkcí problém. „V rámci nastavení našeho systému kumulace funkcí odvádí pozornost a odráží se to na kvalitě práce, protože funkce spolu zpravidla nejsou provázány. Funkce politici kumulují spíše z vlastního prospěchu než kvůli práci pro veřejnost.“
- Na vině je podle něj mimo jiné personální vyprázdněnost stran. „U některých politických stran se ukazuje, že zkrátka není zas tolik lidí, kteří by mohli kandidovat. Třeba komunisté si nemohou zas tolik vybírat, aby obsadili 65 míst na kandidátce do pražského zastupitelstva i místa na senátory, popsal politolog.
- Odlišně se na věc dívá politolog Lukáš Hájek. Ten poukazuje na to, že kumulace funkcí může mít i některé pozitivní efekty, byť ty negativní celkově převažují. Jedním z nich je třeba profesionalizace politiky. „Politik se často obává o znovuzvolení. Kumulace mandátů ho určitým způsobem jistí a nemusí mít takový strach o živobytí,“ řekl ke kumulaci funkcí v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus, kde diskutoval s politologem Danielem Kroupou. Ten označil kumulaci funkcí politiků za „nemravnou“.
- Hájek současně připomněl, že problémem není jen nedostatek lidí v politice, ale i příliš mnoho obcí. „Například ve Finsku není tolik politických pozic, které je třeba obsazovat, a kumulace funkcí tam není takový problém,“ uvedl s tím, že v českých komunálních volbách se rozděluje 60 tisíc mandátů.
