Prezidentské volby Čechů v zahraničí. Volební průkaz ve špatné zemi, drahé letenky nebo ‚na otočku‘ domů
Jak se dostat k volebním urnám? Češi, kteří se rozhodli žít v zahraničí, často složitě hledají odpověď. Aby mohli hlasovat pro kandidáta na prezidenta, rozhodovali se, jestli se jim cesta do nejbližší volební místnosti vůbec vyplatí. Našli se mezi nimi tací, kteří si voličský průkaz vyřídili bez problému, nebylo tomu tak ale vždy.
Problémy s vyřizováním volebního práva za hranicemi měla Tereza Kráčmarová, která je na několikaměsíční stáži v Bruselu. Volební průkaz si začala vyřizovat na přelomu roku, jenže v tom termínu byl výpadek datových schránek, který ji umožnil provést žádost až 3. ledna. To už proběhlo bez větších obtíží. Jenže průkaz nepřišel.
„Když jsem žádost podala ve lhůtě, čekala jsem, že by to mělo přijít,“ popsala. Nemyslela si, že něco proběhne jinak, protože hned následující den průkaz odeslal městský úřad. „Ale pro jistotu jsem si tu (v Bruselu) volala na konzulát a dozvěděla jsem se, že můj lístek tady není,“ vyprávěla Kráčmarová pro iROZHLAS.cz.
Začala pátrat po tom, co se stalo. „Na infolinku České pošty jsem se nedovolala, protože mi to ze zahraničí nejde, nejspíš to tak mají nastavené. Známá za mě zjistila, že ta zásilka odešla, ale byla na cestě do Velké Británie,“ popisovala strasti, které řešila už před prvním kolem prezidentské volby.
Její průkaz ale nedorazil ani čtrnáct dní poté. Byl na cestě na britské ostrovy, kam ale podle informací, které stážistka má, nikdy neměl dojít. A ani nedošel. Chyba pravděpodobně nastala při vyřizování žádosti na poště.
„Přes datovku přijde žádost a adresa (na kterou má být průkaz doručen) je v angličtině. Adresa se automaticky vygenerovala ze státu ‚Kingdom of Belgium‘. My jsme maloměsto, na poště lidé asi neumí anglicky, když viděli ‚kingdom‘, asi do systému zapsali, že to má jít do ‚United Kingdom‘. Nevím, jak to přesně pochopit, ale vykládám si to takhle,“ mínila Kráčmarová.
Češi vybírají prezidenta i na dohled od Eiffelovy věže. Někteří cestovali k urnám i stovky kilometrů
Číst článek
Přestože tedy voličský průkaz míří na belgickou adresu, ale země je Velká Británie, má stážistka smůlu. K volbám nepůjde a je kvůli tomu patřičně rozladěná.
Kolik zaplatit za volbu
Jako problematické hodnotí hlasování i dvě ženy, které se nacházejí na druhé straně planety. Jedna je v Austrálii, druhá v Kanadě. Obě volit i přes sebezapření nepůjdou. Důvod? Finanční náročnost celé akce.
Už několik let žije v Austrálii Barbora Závadová. Bývalá česká plavkyně a olympionička bydlí v oblasti Sunshine Coast, pokud by chtěla jít volit, musela by do Sydney. Pro iROZHLAS.cz řekla, že vnímá jako problém, že v tak velké zemi jako je Austrálie, je jen jedno místo, kde se dá hlasovat.
„Je to ode mě třeba dvě hodiny letu nebo 12 hodin v autě,“ popsala. Letenky by jí vyšly na 400 australských dolarů (šest tisíc korun), plus náklady na ubytování. „Takže volit bohužel nejdu,“ komentovala s tím, že by si myslela, že nyní budou volby přístupné online.
Ve Spojených státech už Češi volí prezidenta. Z 300 tisíc krajanů tam v prvním kole hlasovalo jen 700
Číst článek
V 21. století už v korespondenční volbu doufala i Aneta Daněčková, která se přestěhovala na rok do Kanady za prací. Kvůli finanční náročnosti celé „volící akce“ nakonec k urně nepůjde ani ona.
Aktuálně se nachází v Banffu v Albertě, spadá tedy pod konzulát v Torontu, které je 3300 kilometrů vzdálené. Aby mohla jít hlasovat, musela by si kromě letenky také zajistit ubytování. Po započtení všech nákladů se tak dostala na hodnotu 1000 kanadských dolarů (13 tisíc korun) za jedno kolo voleb. „Kvůli volbám mám černé svědomí,“ svěřila se, ale hned vzápětí dodala, že se jí to skutečně finančně nevyplatí.
Tři tisíce kilometrů
Úplně jinou strategii zvolil Richard Henzler. Žije přes deset let na Islandu. V ostrovním státě žije 340 tisíc lidí, není tam české velvyslanectví, jen honorární konzulát. Volit z Islandu tedy není možné. „Agendu pro Island řeší ambasáda v norském Oslu, které je 1700 km daleko a ne úplně jednoduše dostupné,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Rozhodl se tedy pro radikální řešení: přiletět do Česka. „Vlastně možnost letět do Česka byla jednodušší než do Osla,“ vysvětloval, proč nasedl na letadlo směr Praha.
A dodal: „Proto doufám, že se brzy uzákoní možnost volit buď korespondenčně či přes datovou schránku nebo bankovní identitu.“ Složitosti kolem hlasování ze zahraničí pro Henzlera znamenají, že se nebude moci zapojit do druhého kola volby. Na Islandu se živí v oboru obnovitelných energií, ještě v pátek se musí zúčastnit pracovního jednání a podle svých slov by nestihl přiletět předtím, než se zavřou volební místnosti.
‚Bez problému‘
Na druhou stranu, je řada Čechů v zahraničí, kterým se podařilo zajistit možnost volit a vše podle jejich zkušenosti proběhlo bez problému. Takovým příkladem je třeba Albína Mrázová, která studuje v Dánsku.
V zemi na severu Evropy je možné volit na velvyslanectví v Kodani. A přestože to má dvě a půl hodiny jízdy vlakem, cestu podnikne. Hlasovala takhle už v prvním kole a nevidí žádný důvod, proč by neměla jít k volbám i v kole druhém. I když pojede jen „na otočku“.
O voličský průkaz si nežádala, nechala se zapsat do zvláštního seznamu voličů, kam je třeba se zaregistrovat nejpozději 40 dní před konáním voleb. Jak sdělila pro iROZHLAS.cz, vše proběhlo hladce a bez zádrhelu.
Bezproblémové vyřízení voličského průkazu popsala také Olga Holotová z hlavního města Francie. Přes Portál občana o něj žádala v prosinci a následně si ho vyzvedla na ambasádě v Paříži.
„Jediné, co mi trochu vadilo, bylo, že jsem neviděla, jestli už průkaz vydali, odeslali a dorazil do Paříže. Nebyla jsem si jistá, jestli tam fakt je,“ popisovala. Ale přestože se v prvním kole vydala do volební místnosti takzvaně naslepo, průkazy tam měla na obě kola.