Bezmezná důvěra, ze které mrazí. Nové detaily o kutnohorské sektě, vypovídaly už desítky svědků

Kutná Hora 29. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Soud s ženami, které jsou obžalované z vraždy vůdce kutnohorské sekty, jde pozvolna do finále. S týmem kolegů sleduješ, co se na soudních jednáních odehrává, tak jak to tam probíhá? 
Na první pohled se může zdát, že se soud nebo vývoj procesu malinko zasekl a že to nejde rychle. Jsou tam dvě věci. Jedna je technická, jak to tak na soudech chodí. Je tam málo místností a jednacích sálů, takže se špatně hledají termíny. Zásadní ale je, že soud věnuje velice důkladnou pozornost tomu, v jakém stavu dvě ženy obžalované z vraždy Richarda Šiffera byly, především v tom psychickém, jestli byly příčetné a nakolik byly schopné jednat samy za sebe.

Jestli si to představuju správně, tak to znamená, že na soud teď chodí znalci? 
Na posledních jednáních to byli znalci z oboru psychologie, psychiatrie, byli tam i jiní znalci, religionista, protože se jedná o sektu, a tak vysvětloval, jak to společenství fungovalo. Teď se tato věc probírá. Nějaký čas zabere i vypracování posudku, pak revizního posudku, takže odborníci potřebují mít nějaký čas, aby prozkoumali všechny náležitosti. 

V pondělí, na zatím posledním soudním jednání, se probíraly listinné důkazy, mimo jiné se mluvilo o ručně psané charakteristice vůdce sekty, taky se předčítala charakteristika od jedné z obžalovaných, kterou sepsala ve vazbě. Co nového v ní zaznělo? 
Nedá se říct, že by obsahově přinesla převratné novinky. My, kteří jsme do případu zahloubáni, tam nějaké zajímavé detaily vidíme, ale myslím, že nejsou podstatné. Ten dokument je cenný hlavně proto, že zachycuje stav poznání, vědomí nebo uvědomění si a vnímání jejich bývalého, v tu dobu už mrtvého vůdce sekty ze strany Ireny. To je učitelka v penzi, která psala dokument v době, kdy ještě byla ve vazbě. Je to zajímavé i proto, že lidem, kteří byli členy toho společenství, trvalo po jeho rozpadu a smrti vůdce různou dobu, než procitli a než se z toho dostali. Přestože vůdce už na ně nemohl mít vliv, protože nežil,  trvalo poměrně dlouhou dobu, než si dokázali sami přiznat a říct si, že byli nějakým způsobem manipulováni a že byli v područí svého vůdce.

Jejich vůdce vystupoval jako léčitel, zároveň udával svým stoupencům pravidla, jak se mají chovat, co mají dělat. I o tom se v pondělí mluvilo. Co to například obnášelo? 
Šiffer byl léčitel a měl mnoho klientů, kteří k němu chodili a měli pocit, že jim pomáhá od nějakého zdravotního problému. Ze skupiny těchto klientů by se dala vyčlenit ta samotná sekta, která vznikla postupem času. Byli to často lidé, kteří k němu chodili dlouhé roky,
15 až 20 let. Vyčlenila se z nich skupinka zhruba třiceti lidí, kteří byli v blízkosti léčitele. Z nich se stala semknutá skupina a většinou je spojovala víra, že léčitel Richard řídí celý jejich život, že má vliv na všechno, co se kolem nich děje, a že by bez něj prakticky ani nemohli fungovat. Takže tito lidé se například i snažili, aby on byl v pohodě, aby měl všechno, co potřebuje, aby neměl žádné starosti a problémy, aby o něj bylo maximálně postaráno. Dělali to i trochu sobecky v tom smyslu, že si mysleli, že když bude fungovat on, tak budou fungovat i oni, a kdyby nefungoval, tak by měli velký problém. 

Můžeš být konkrétní? V čem se snažili, aby byl v pohodě? 
Měl rád některé fyzické požitky, to už jsme popisovali. Měl například rád silná sportovní auta, tak si tři nebo čtyři členové skupiny pořídili luxusní sportovní vozy, které v podstatě sloužily i jemu. Kdykoliv se chtěl projet, jejich majitelé s nimi přijeli a odvezli ho. To jsou takové maličkosti. Především ale šlo o úklid domácnosti, vaření, o jeho potřeby se starali komplexně, dalo by se říct. V poslední fázi života měl kolem sebe čtyři ženy, které se střídaly v péči o chod jeho domácnosti se vším všudy, včetně úklidu, na který byl velice pedantní. Potřeboval mít uklizeno, několikrát denně se vytíralo, vařilo se.

Omámení vůdcem

Fungoval tam nějaký nátlak, šikana těch lidí?
Myslím, že na tom to bylo založené. 

Na manipulaci.
Na tom to bylo celé založené, protože ti lidé se báli, že on je opustí a že bez něj nebudou schopni jakkoliv fungovat. Po letech manipulování je dovedl k tomuto hlubokému přesvědčení, ze kterého pak pramenilo to, že lidé byli ochotní plnit jakékoliv jeho přání. Byli ochotní se podílet i na některých těžkých projevech násilí a podobně vůči sobě navzájem nebo sami vůči sobě, aby mu dokázali věrnost. 

To je jeden z případů, který už jsme popsali, kdy tito lidé byli schopní si například i amputovat kus prstu, aby dokázali, že jsou mu věrní a že mohou být nadále v jeho blízkosti.
To se stalo. Nedávno jsme popisovali, myslím, že to bylo v květnu, případ vzájemného mučení, kdy si vůdce usmyslil, že potřebuje očistit jednu z členek sekty, a obvinil druhého člena z toho, že se vůči ní dopustil sexuálního násilí. V rámci očišťování potom probíhalo nechutné a velice drsné ubližování tomuto člověku na pokyn vůdce, na kterém se podíleli ostatní členové. 

Získali jste i zvukový záznam toho, jak vůdce sekty příkazy používá, jak nařizuje stoupencům, co mají dělat. To je dost odstrašující případ. 
Zařadili jsme několik krátkých ukázek ze záznamu, který zachycuje jeden den praxe a života tohoto vůdce. Byl pořízený v bytě, kde probíhalo léčení, kde také žil a komunikoval s dalšími svými klienty, respektive členy sekty, kteří za ním chodili. Jsou tam zachycené pasáže, kdy on dává nějaké zdravotní nebo, dá se říct, i životní rady. Je zajímavé, že jsou to, nevím, jak to říct, abych nikoho neurazil, napadá mě slovo blbosti, ale nevím, jestli je správné. 

Asi to pěkně ilustruje, o co jde. 
Například tam vypráví, že se nepotí a že to, co z něj vychází, není pot.

Pak jedné své následovnici tvrdí, že sám nemá normální kůži, nechá ji sáhnout a žena je přesvědčená, že to opravdu není kůže, ale nějaká blána. Radí jim, jak cvičit a proč mají cvičit hodně, nebo málo, co dělat s penězi a podobně. Řekl bych, že to, co hlásá, jsou někdy až úsměvné záležitosti. Ale když to člověk poslouchá, tak je mrazivé, když slyší druhou stranu, která mu to beze zbytku věří. 

Mnohdy to byli vysokoškolsky vzdělaní, chytří lidé. 
Jde o nějakou emocionální zkušenost, kterou prožili a která může být velice silná. Pocit přesvědčení, že jim nějakým způsobem pomohl ve zdravotních potížích nebo v rodinných starostech, které řešili v tu dobu, může být opravdu silný, když to navíc trvá roky. Nikdy to není tak, že člověk do toho spadl hned. Co je podle mě mnohem horší, jsou pasáže, které jsme nezařadili...

Rozhodli jste se je nepublikovat.
Ano, protože je tam zachycena hrubější manipulace, kdy on mluví například o ubližování ostatním. Na nahrávkách je slyšet, že členové sekty vnímají jeho zvrácené pokyny úplně jinak, mají pocit, že naopak je ubližováno jejich vůdci, a vůbec se nepozastavují nad tím, že někomu nařídil, dejme tomu, vytrhnout zuby a podobně. To jim nepřijde nijak divné. 

Ale soud a policie tyto nahrávky patrně mají, takže důležití lidé, kteří to mají slyšet, to uslyší. 
Nevím přesně, čím disponuje policie, která ještě vyšetřuje jeden případ, ale pokud jsou informace správné, tak v pondělí při zatím posledním soudním jednání, které proběhlo, byly za zavřenými dveřmi přehrávány některé pasáže. Předpokládám, že to bude asi to samé, k čemu jsme se dopracovali my. 

Alternativní svět uvnitř sekty

Kutnohorské sektě se v Českém rozhlase věnujeme už dlouho. Vůdce a jeho stoupenci z Kutné hory spolu byli v sektě, která měla velmi pevný řád. Svědci mimo jiné vypověděli, že je vůdce i týral, dva lidé v sektě zemřeli. To jsou případy, které nadále vyšetřuje policie. Dvě obžalované ženy v nynějším soudním případu, o kterém se bavíme, pak měly vůdce v jednom jeho pražském bytě zabít, údajně na jeho vlastní žádost. Měl jim slíbit, že jeho tělo zmizí, to se ale nestalo a v momentě, kdy ženy zjistily, že jim patrně lhal, šly celou věc ohlásit na policii. Pamatuješ za svou novinářskou kariéru takový případ?
Pro mě je tento případ výjimečný, protože na ničem podobném jsem nikdy nepracoval. Pokud vezmeme podobné případy, tak se to jistě dá srovnat s kauzou Kuřim, kde asi taky bylo nějaké náboženské blouznění, které vedlo například k týrání dětí, což bylo taky velice vážné. Ale nevím o případu sekty, života v sektě, který by vedl k úmrtí tří lidí a k několika ublížením na zdraví. Zdá se mi, že v tom tento případ vybočuje. 

V českém prostředí. 
Ano, v České republice. 

V novodobé historii. 
Nic takového tady nebylo, aspoň já o tom nevím nebo si to nepamatuju. 

Říkal jsi, že úzký kruh kolem vůdce tvořilo zhruba 30 lidí. S kolika z nich se vám podařilo mluvit, kolik svědků už vypovídalo před soudem a co všechno jste se dozvěděli? Ve svém popisu jste totiž velmi detailní a víte toho spoustu o tom, co se v kutnohorské sektě odehrálo. 
Omluvám se, že jsem si to nespočítal a neřeknu ti číslo, ale svědků bylo hodně. Myslím, že nějaký kontakt jsme navázali dokonce s většinou lidí z užšího kruhu. Podařilo se to hlavně kolegům Vítkovi Kubantovi a Martinu Štorkánovi. Jsou lidé, kteří s námi byli ochotní mluvit, ale jenom mimo záznam kvůli tomu, že probíhá policejní vyšetřování a ti lidé mají velké obavy. Pak je další skupina, lidé, kteří jsou podle mě velice odvážní, řekl bych i ušlechtilí, kteří byli ochotní s námi mluvit na záznam a souhlasili s tím, že jejich zkušenost zpracujeme a zveřejníme jako určité poučení pro lidi, kteří by mohli podobným učitelům nebo vůdcům taky někdy podlehnout. 

To je taky důvod, proč vždy, když mluvíme o kutnohorské sektě, zaznívají hlasy expertů, odborníků, religionistů. Natáčeli jste například s religionistou Zdeňkem Vojtíškem.
Samozřejmě. Vždy to chceme dávat do odborného kontextu, ale hlavně cítím, že obecně nálada obracet se k nějakým alternativám teď ve společnosti sílí. Netýká se to jenom náboženství, ale sledujeme to i v médiích, v politice a podobně, že lidé najednou mají pocit, že potřebují hledat nějakou alternativu. Nechci to hodnotit, to může být přirozené, ale zároveň to s sebou nese nějaká úskalí a nebezpečí, že člověk sedne na lep nějakému podvodníkovi. 

Sledovat ten příběh má i nějaké společenské poučení. Není to věc nějaké jedné skupiny, jeden bizarní nebo šokující příběh, ale má to základ i v tom, že tam můžeme poznat, jak jsme schopni odolávat nebo jak jsme schopni kritického myšlení.

Zmíněná skupina měla i vlastní časopis. Dostali jste se k nějakým výtiskům, a pokud ano, co se v něm psalo?
Je to časopis, který začal vydávat jeden z klientů pana Šiffera. Podle svědectví několika lidí ze společenství to byl nápad léčitele. Ten byl prý i inspirací pro název, časopis se jmenuje Šifra, snad to není velká podprahová reklama. Je to takové typické konspirační médium, kde se rozebírá každá událost od útoků na dvojčata v New Yorku, po COVID a jiné věci. V podtitulu stojí, že je určený pro lidi, kteří čtou mezi řádky, takže hledá nějaká tajemství, něco nevyřčeného...

Alternativní souvislosti a podobně. 
Něco, co někdo společnosti tají, a časopis hledá, jak by to mohlo být doopravdy. 

Časopis se distribuoval mezi členy sekty nebo mezi ten úzký kruh? 
Mluvil jsem s vydavatelem časopisu, který nejdřív popíral, tvrdil, že to celé byla jeho práce, že on to všechno vymyslel. Potom přiznal, že mu léčitel Richard Šiffer pomáhal s šířením časopisu a že to nechával svým klientům. Když si uvědomíme, že to bylo možná několik stovek klientů, kteří k němu chodili, a vzhledem k tomu, v jakém to asi vychází nákladu, tak to asi bylo pro vydavatele zajímavé i ekonomicky. Potom přiznal i to, že mu léčitel byl inspirací v nějakých tématech, že mu poradil něco k egyptským pyramidám, vyprávěl, že ve skutečnosti jsou o desítky tisíc let starší, než se uvádí a podobně.

Vymýšlel různé konspirace a podobně. 
K tématu, jak to doopravdy bylo s pyramidami, ho navedl nebo přivedl právě léčitel. Aspoň tak to přiznává sám vydavatel. 

I s tímto časopisem soud může operovat jako s listinným důkazem? 
Ještě jsem si nevšiml, že by to bylo v soudním líčení, ani s panem vydavatelem tam nemluvili. Ale je pravda, že časopis zjevně byl mezi skupinou populární, protože nám její členové vypráví, a zazní to v podcastové sérii, kterou jsme zveřejnili, že jim to bylo doporučováno jako jediné medium, které píše pravdu. Když jsme se jedné členky zeptali, jestli časopis nezná, tak nás zavedla ke kumbálku, otevřela ho a tam bylo asi deset svázaných ročníků, kompletních. 

Takže věděla.
Věděla a časopis odebírala. 

Zpátky v realitě

Zpět k obžalovaným ženám. Čím se hájí? Snaží se přesvědčit soud, že nejednaly z vlastní vůle, tak jak jsme o tom mluvili už před pár minutami, a že k tomu byly donuceny prosbou, žádostí svého vůdce, je to tak? 
To je základní obhajoba, na které asi něco je. Minimálně je to podpořeno tím, že ženy samy šly na policii, nesnažily se zbavit těla a utéct. Řešily to jako případ nějakého nezdařeného odchodu, který měl vypadat úplně jinak. Policisté a lidé, kteří se s nimi setkali úplně na začátku, nechápali, co jim ženy vlastně přišly sdělit. Toto je ta první fáze. Od skutku uběhl rok a osm měsíců, jestli to počítám správně, stalo se to v říjnu 2022.

Ony jsou teď stíhané na svobodě, že? 
Ano. Za tu dobu se, dá se říct, vrátily do normálního života, takže mají i jiný pohled na tu událost.

Litují svého činu? 
Myslím, že ano, alespoň jsem to od nich slyšel a četl ve zprávě od jedné z obžalovaných, kterou nám poslala. A myslím, že nelitují jen toho činu. Je totiž vidět, že to není klasický případ vraždy, kdy někdo připraví někoho o život z nějakého zištného nebo jiného důvodu, ale že okolnosti jsou tady opravdu zvláštní. Trochu oceňuji i soud, když se k němu vrátíme, že tomu věnuje velice pečlivou pozornost, protože samotný skutek je z kriminalistického hlediska asi poměrně jednoduchý. Dvě ženy přišly, přiznaly se, pitva a všechno ostatní potvrdilo, že to proběhlo zhruba tak, jak říkaly. V tomto ohledu není moc co řešit. Ale soud si vyslechl desítky svědků z té skupiny, kteří se samotným případem vraždy, jak ho klasifikuje policie a státní zastupitelství, neměli nic společného a jen vyprávěli, jaké poměry fungovaly v jejich společenství. Že je soud vyslechl, ukazuje, že se chce dozvědět veškeré souvislosti a kontext toho, jak k činu došlo. 

Pokud soud nakonec uzná obžalované ženy vinnými a jejich čin nebude překvalifikovaný, zůstane tam vražda, tak kolik let za mřížemi jim hrozí? 
Pokud by to bylo klasifikováno jako vražda a soud uznal ženy vinnými, tak spodní sazba je 12 let. Myslím si, že to nebude jednoduché posuzování.