Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Pozvání tentokrát přijal Petr Hannig, předseda strany Rozumní.

ROZHOVOR S LÍDREM Praha 10:50 20. září 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začneme českou ekonomikou, ta vykazuje velmi dobré tempo růstu. Za druhé čtvrtletí 4,5 procenta. Zdá se, že toto tempo by mohlo vydržet po celý rok 2017. Povězte, co bychom měli dělat v době, kdy se nám hospodářsky daří?
Lidově řečeno myslet na zadní vrátka. Nevím, proč má být rozpočet na příští rok deficitní. Měli bychom si naopak dělat rezervu na horší léta, protože každý dobrý hospodář myslí na to, že nemusí být tak dobře, jak je právě teď.

A co bychom rozhodně dělat neměli?
Neměli bychom rozhazovat, neměli bychom uplácet voliče, jako to teď dělají vládní strany. Neměli bychom, dalo by se tak říct, věšet bulíky na nos. Strašně se mi líbil výrok jednoho ministra, že uprchlíky nebudeme přijímat do voleb, ale co potom? Potom otevřeme dveře? Ne, má být kontinuita ve všem: buď to přijímáme, nebo nepřijímáme. A ne do voleb něco a po volbách potom něco úplně jiného.

Kdybychom se alespoň krátce zaměřili na české zdravotnictví. V jaké je podle vás kondici? Případně co bychom mohli udělat pro zlepšení jeho úrovně?
Já bych se nejdříve soustředil na lékovou politiku. Není možné, aby celé soubory léků, které se u nás vyrábějí, šly kompletně do zahraničí a na českého pacienta se vůbec nemyslelo. Někdy nejsou ani generika.

My máme na našich kandidátkách spoustu špičkových lékařů: primářů urologie, onkologie atd. A ti říkají jednu věc, že personální obsazení našich nemocnic je katastrofální. Čtvrtina lékařů je nad 60 let. A co pro to dělat? Řešením je zjednodušit atestační řízení u mladých lékařů, které je u nás jedno z nejtěžších. V Rakousku a Německu je daleko lehčí, proto lékaři odcházejí – nejen kvůli penězům, ale kvůli těmto atestačním záležitostem.

A dále umožnit mezioborovou atestaci, respektive velice zjednodušit mezioborovou atestaci starších lékařů. Třeba chirurg, když už je mu je X let, vidí, že jeho ruka už není tak jistá, a chtěl by být praktickým lékařem, protože má lékařské znalosti. Ale on musí v tuto chvíli absolvovat všechno jako mladý adept – čili Rozumní navrhují zjednodušení mezioborového atestačního řízení. Ne jenom u starších lékařů, ale hlavně tam.

A když už o tom mluvíme, mohl by to být recept i na to, jak dostat víc praktických lékařů a zubařů do regionu?
No určitě, samozřejmě. Ale nemůžete mezioborově chirurga a zubaře, to ne.

Tak jsem to taky nemyslel.
Ale chirurg a urolog – i další lékaři – může být docela dobrým praktickým lékařem, protože může svoje znalosti z oboru v tom praktickém lékařství použít.

Otázkou je, jak motivovat lékaře, aby do regionů šli, protože tam populace stárne – i ta lékařská. A je lékařů nedostatek?
Tak samozřejmě umístěnky nemůžeme dávat, jako to bývalo dříve, ale ta motivace může být různá. Můžeme si vzpomenout na film Vesničko má středisková – na venkově je hezky. Spousta těch lékařů tam má svoje chalupy, tak proč by tam nebyli na stálo a proč by tam ty svoje sousedy neléčili?

Mistr, tovaryš, učeň

Když se teď obrátíme ke školství, myslíte, že chybí v českém školství více učňů a na pracovním trhu více řemeslníků?
Ptáte se mě samozřejmě na učňovské školství. To jsme v podstatě demontovali po převratu – bohužel. A měli jsme ho na velice vysoké úrovni, ale budiž.

A co s tím?
Já bych se vrátil až k tomu úplně starému modelu učňovství, kdy se u mistra učil tovaryš, u tovaryše učeň atd. To byl vlastně nejlepší způsob, jak toho mladého člověka dostat k té práci – a dostat ho tak, aby ho zajímala. Ale já se nyní vrátím k základnímu školství, jestli mohu.

Dobře.
My, Rozumní, jsme poměrně konzervativní strana. Chceme se vrátit k našemu školství, k základnímu školství, které bylo na vysoké úrovni – tedy stop inkluzi. Inkluze je podle nás naprosto ideová a zavádějící záležitost, která nepomáhá ani těm, kterým měla pomáhat. To znamená třeba těm, kteří by chodili do speciálních škol. Navíc naše speciální školství je na velmi vysoké, dokonce špičkové světové úrovni.

Máme také mnoho speciálních pedagogů na našich kandidátních listinách a oni velmi žehrají nad tím, že se v podstatě nějakými nátlakovými skupinami ruší naše speciální školství. V současné době, kdy vlivem všelijakých záležitostí, např. ovzduší atd., je daleko více autistických dětí a nervově postižených, tak by naopak to speciální školství bylo pro nás velmi výhodné.

Rozumím vám správně, že tedy inkluze je hlavní problém českého školství?
To není problém, to je uměle vytvořený problém. On by nebyl, kdyby to nebylo na jakousi společenskou objednávku, já nevím odkud.

My jsme rychle odešli od toho učňovského školství. Samozřejmě ta představa je idylická, jak jste říkal, že by si to řemeslo předávali – nejlépe otec na syna a tak dále, jak to bylo dříve. Ale jak motivovat, jak přimět lidi, aby měli zájem opět o řemeslo?
No, jak se říká: řemeslo má zlaté dno.

A platí to ještě?
Platilo by to, ale mělo by to být více nějakým způsobem v médiích prezentováno. Udělat to atraktivní pro mladé lidi, protože být třeba špičkovým instalatérem, který někam přijde a hned ví, kam sáhnout, co smontovat, co rozmontovat. To je dejme tomu ve Spojených státech velikým problémem. U nás to ještě trošku zůstává, nějak ti staří mistři existují – ale máte pravdu, je potřeba mladé k tomu nějakým způsobem připoutat, ale vlivem všelijakých her si mladí myslí, že nejlépe vydělat peníze jde tím, když člověk nepracuje. Bylo takové heslo: nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit pracovat. Tak na to bychom měli zapomenout a začít skutečně pracovat.

Česko musí být součástí evropského pohybu. Musíme podporovat naše podnikatele, aby neutíkali, říká Zaorálek

Číst článek

Pane Hannigu, proč se nám nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí tzv. sociálně nepřizpůsobiví občané?
Tak to je velmi choulostivá otázka a z důvodu politické korektnosti se těžko dá řešit, protože všechno se v tom oboru dělá na oko. Lije se tam čím dál víc peněz, které končí v kapsách obchodníků s chudobou. A nakonec jsou naštvaní sousedé, většinová společnost, která bydlí v sousedství těchto lokalit, protože se jim znehodnocují nemovitosti, domy, byty atd. A nakonec to nepomáhá ani té vyloučené společnosti...

Kdybyste měl tu možnost, jak byste to řešil?
... já bych si dovolil, jestli mohu, dokončit tu větu. Protože u té vyloučené společnosti vzniká dojem, že nemá cenu pracovat, když mám víc peněz za to, když nepracuji. A jak to řešit? Já nevím, to se musí vyřešit nějakým způsobem samo. Já vím, že dříve – dnes se tomu říká vyloučená komunita – se tomu ani neříkalo Romové. Ale měli různé soutěže, hudebnosti. Vždyť kolik skvělých muzikantů z této komunity vzešlo.

Já v poslední době nějakého 20letého kluka nebo děvče neznám, které by bylo na takové špičkové úrovni jako někteří romští umělci – nebudu jmenovat, abych nedělal reklamu. Prostě podpořit u toho romského etnika to, co je jeho přirozenou schopností. A nevnucovat jim něco, co neumí. Čili nevnucovat jim peníze, které se stejně ztratí, jak jsem říkal. Je spousta byznysmenů, kteří si nakoupí nějakou starou "barabiznu", a tam za to chtějí veliké peníze. Politická korektnost, že nemůžete říct naplno, jak to je, nepomáhá ani samotným vyloučeným, ani většinové společnosti.

Když jsme u těch peněz: považujete za alarmující, že Česká republika zatím nezreformovala svůj penzijní systém?
Já považuji za nemorální, že v 90. letech se z penzijního systému čerpaly nemalé prostředky do státního rozpočtu, které se v podstatě nikdy nevrátily. Kdyby se vrátily – já vím, že je to průběžný systém – ale prostě nyní tam schází. Kdyby byl přebytek, tak dneska už ta mladá generace není tak silná, jako byla ze začátku, a naopak – ta penzijní generace je větší, tak by se to dalo nějakým způsobem sanovat. Ale co teď?

Kdyby se nevyhazovaly peníze na nesmyslné projekty a na různé neziskovky, které nic nedělají a mají obrovské rozpočty. Kdyby se to dalo do penzijního systému a tím by se ten systém sanoval – tak by to bylo určitě lepší. Při pojištění je třetí pilíř dobrá věc, na to by měli myslet už mladí lidé od začátku, ale řekněte mi, kdo z nich myslí na to, že bude v penzi? Je to těžké, státní průběžný systém byl to nejideálnější, co bylo. Ve Spojených státech se k tomu chtěli dopracovat – přes Obamacare – ale prostě se zatím nedopracovali, protože na to pořád útočí. Náš penzijní systém byl opět vzorem pro mnohé státy.

Nyní se budeme tedy věnovat některým bodům z vašeho programu. Bod číslo jedna: konec lží ve veřejném prostoru. Nyní cituji doslova: "Veřejnoprávní média financována všemi občany – Česká televize, Český rozhlas, případně další, musí objektivně informovat o domácích a zahraničních událostech." To se podle vás neděje?
Jestli si vzpomínáte, když byly americké volby, tak do poslední chvíle byl takový dojem – to není jenom v rozhlase, ale je to i televize – že Trump prohraje. Prostě to bylo všechno dělané tak, jako kdyby to tak bylo.

Vy to vidíte jako účelovou manipulaci, že to byl záměr?
To já nevím.

Obávám se rostoucího politického vlivu Číny, říká Kuchař z hnutí Cesta odpovědné společnosti

Číst článek

Co by tím ti redaktoři sledovali?
Já bych to na vás, redaktory, kteří sedíte za mikrofonem, neházel. Ale byla to taková všeobecná vlna. Já jsem už od začátku věděl, že Trump vyhraje – mám na to takový čuch – už když byly primárky. Protože on mluvil, jak mu "zobák narostl". A to bylo v Americe potřeba. Jako je to potřeba i tady.

Mluvit tak a nepoužívat všelijaké komplikované větné soubory, které k ničemu nevedou. Já budu kritizovat třeba vaši stanici ČRo Plus, kterou poslouchám velmi věrně. Vždy v sobotu nebo v neděli tam byli zástupci malých stran dohromady s velkými stranami. To bylo jediné fórum, kde se setkávala oficiální politika s tou neoficiální. Proč to bylo zrušeno, můžete mi to říct vy?

Já to samozřejmě nevím. Nevím konkrétně, o jakém pořadu mluvíte. Ale bavíme se obecně o objektivitě, ptám se na to, jestli k tomu máte důkazy. 
Důkazy... Důkazy nemám, podívejte se...

Je to pocit?
... ten program vznikl ve spolupráci s mnoha našimi partnery, kteří podporují Rozumné, takže my tam máme veliký rozptyl. Jednak je tam strana skrze občanská, jako je Změna pro lidi Ostravska, to jsou lékaři a podnikatelé – malí, drobní. Ne úplně nejdrobnější, úspěšní. A potom je tam i Národní demokracie, které je víceméně taková razantní. No, a my jako Rozumní to všechno zaštitujeme a jsme uprostřed. Takže tam máte body i třeba vyloženě kulturního rázu.

Ale panuje konsenzus, vy se na tom shodnete?
Naprostý, ale nakonec, když jsou nějaké ty věci kolem uprchlíků nebo migrantů - protože to už nejsou uprchlíci ze Sahelu, to jsou prostě ekonomičtí migranti. Taky se přesně neříká, co a jak. My se musíme třeba dozvídat z blogů lidí, kteří žijí v Itálii, co se tam vlastně děje.

Máte pocit, že není dostatek informací?
Není dostatek relevantních informací. Jestli je to tím, aby se lidé třeba nezastrašovali. Nevím, čím to je.

Uprchlíky vídám na Václaváku

Dobře. Můžeme jít k tomu bodu, který se toho týká – stop nelegální imigraci. Vy vidíte toto v České republice jako reálný problém?
Je to velký reálný problém, protože já nevím, jestli už to Evropská unie schválila, ale schvalovala to, že plošně v celé Evropě přijde uprchlík nebo migrant, dostane 800 eur, což u nás činí asi 21 tisíc. I když teď je tady těch imigrantů hrstka, ale myslím, že přibývají.

Myslíte, nebo to víte?
21 tisíc, neboli 800 eur ke spotřebě v České republice je přece fantazie. Oproti spotřebě v Německu, nebo dokonce v Norsku, ve Švédsku. Tedy ne v Norsku – ve Švédsku. Díky tomu sem přijde spousta lidí, protože se tu bude za těch 21 tisíc žít daleko lépe. A to nelze.

Kolik je v současné době tady těch uprchlíků legálně?
Já jsem to nepočítal, ale stát říká, že 12. Ale to napočítáte, když vyjdete před rozhlas.

Opravdu je tady potkáváte? Viděl jste nějakého?
Na Václaváku.

Vážně? A jak víte, že to jsou imigranti?
To nejsou ti nebezpeční.

A kteří jsou ti nebezpeční?
Nebezpeční jsou ti, kteří třeba teď znásilnili tu Polku v Rimini a do bezvědomí zmlátili jejího partnera. To jsou ti, kteří tu nemají co dělat. Ti, kteří tu jsou, to jsou různí dealeři všeho možného – ale oni pracují, prodávají kebaby a tak. Prostě mají co dělat, ale když sem přijde spousta migrantů, kteří nebudou mít co dělat, nastanou zase nové vyloučené lokality – navíc ještě s přidanou hodnotou terorismu. Pak už bude pozdě.

Jak tu situaci řešit?
Prostě zákonem. A společně s tím, přestože Evropská unie nám nedovolí vypsat referendum o vystoupení z EU, protože těch rozhleden, co tady máme z dotací, a golfových hřišť i cyklostezek už tu máme dost. Dotace již nepotřebujeme.

Podávat by se měla jedna žádost, úředník ať oběhá potřebné věci. 'Jedny dveře' by uvítal předseda ODS Fiala

Číst článek

Co je tedy podle vás alternativou členství v Evropské unii?
Švýcarsko.

A na to máme?
Spoléhat sami na sebe, protože my nejsme malí, my jsme tak velcí, jak se cítíme. A my na to máme, protože rezervoár intelektu českých lidí je fantastický. My jsme byli vlastně za Rakouska-Uherska nejprůmyslovější zemí. Je pořád v našich genech na tom pracovat.

Já jsem velký Evropan, abyste si nemyslel. Budu plakat, když budeme muset vystoupit z Evropské unie, když nebude Schengen, ale prostě Evropská komise se k nám, k novým zemím, chová jako ke koloniím. Nařídila nám vybíjet stáda dojnic a sama si je nechala třeba ve Francii – a teď máme to máslo za 55 Kč.

Proč máme v těch řetězcích kupovat zeleninu, mrkev, jablka – to, co bylo u nás naprostou samozřejmostí a doménou? Tím si vlastně podkopává Evropská unie svůj vlastní prostor, protože nebudeme mít peníze na nakupování jejich produktů. No a co bude potom dělat? Potom to zavře a odejde. My musíme myslet zase na zadní vrátka, potravinovou soběstačnost. Další věcí je nerostné bohatství: například voda by se měla vrátit do společného vlastnictví.

Rozumím, ale jakou cestou – znárodnit to?
Asi odkup, znárodnit už se to nedá, a nové věci jako třeba lithium to vůbec nepovolit, nechat to. Podívejte se, jak dopadlo OKD. Vytunelované. A nyní lithium. Teď jde o to, aby zůstalo ve státních rukou.

Mě zaujal ještě jeden bod: zákaz politických neziskovek většinově financovaných ze zahraničí. Co rozumíte politickou neziskovku a proč je chcete zakázat?
Jak jsem říkal, já jsem Evropan a vlastně to se nás také týká. Neziskovky od pašeráků přejímají přímo migranty. To je i proti všem zákonům Evropské unie. Neziskovky se chovají nelegálně. Každá neziskovka, která se chová nelegálně, by měla být popotahována.

A zkuste uvést příklad. Jakou máte na mysli?
Já jsem vždycky přispíval Lékařům bez hranic. Už nedám ani korunu.

Vy byste zakázal Lékaře bez hranic?
Lékaři bez hranic nabírali migranty přímo u libyjských břehů.

Promiňte, jak tohle víte?
Bylo to právě ve zprávách z Itálie, kdy to říkal přímo italský prokurátor z Katánie.

Pokud vím, tak to bylo podezření, a nebylo směrováno přímo.
Byli to Lékaři bez hranic, byla to nějaká německá, nějaká španělská...

Pomalé a plíživé vkrádání islamizace do Česka můžeme vidět denně na každém rohu, říká Borkovcová

Číst článek

Šlo o to, že Lékaři bez hranic jenom odmítli podepsat kodex pro neziskovky.
Ano, proč ho odmítli podepsat?

Oni k tomu mají svoje důvody. Já nejsem jejich advokát.
No já vím, ale proč...

Dobře. Zakázal byste Lékaře bez hranic. Rozumím, je to vaše stanovisko.
Oni mají pomáhat v Africe, oni mají pomáhat tak, aby ty migranti nemuseli utíkat přes Saharu až k nám, oni mají pomáhat v tom Nigeru, v Burkině Faso.

Ale to dělají, ne?
To dělají, ale toto by neměli dělat, protože spoustu lidí tím odradí od toho, aby je podporovalo, třeba i mě.

Koho konkrétně chcete svým programem oslovit?
My chceme oslovit střední vrstvu, která je neustále ochuzována a jejíž práva jsou oklešťována. My chceme svobodu slova, aby naše zákony byly ve shodě s Ústavou.

To není?
Svoboda slova je v Ústavě zaručená – ty různé prováděcí zákony, co se nesmí, a tak. Jak jsme je implementovali z Evropské unie, i když v Ústavě, že budeme implementovat z EU, tam nějaké dodatky jsou.

Ale zásadní věc je svoboda slova, protože pokud není svoboda slova, tak se věci nedají nazvat pravými jmény. A když se nedají nazvat pravými jmény, tak nemají řešení. Tak je to pořád jenom kvaziřešení. Vždyť i v bibli je napsáno: na počátku bylo slovo.

Co byste považoval za úspěch ve výsledku parlamentních voleb?
Osm procent.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít