Sonda Voyager 1 se přiblížila k okraji Sluneční soustavy
Americká sonda Voyager 1 se blíží k okraji Sluneční soustavy. Žádný předmět vytvořený člověkem dosud nedoputoval tak daleko. Uvádí to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Sonda Voyager 1 odstartovala 5. září 1977 a od té doby urazila více než 17 miliard kilometrů. V roce 1979 proletěla kolem planety Jupiter a o rok později i kolem Saturnu. Pořídila také první podrobné fotografie jejich měsíců a zaslala je na Zemi.
Voyager 1 a sesterská sonda Voyager 2 vyfotografovaly všechny vnější planety našeho slunečního systému. Sonda Voyager 2 byla vyslána do vesmíru 20. srpna 1977 opačným směrem než Voyager 1.
První sonda se pohybuje rychlostí zhruba 61.200 metrů za vteřinu, rychlost Voyageru 2 je zhruba 56.300 metrů za vteřinu. Voyager 2 tak má oproti svému dvojčeti několikaleté zpoždění.
Antonín Vítek z Akademie věd na Rádiu Česko vysvětlil, jak dlouho putují údaje pořízené sondami na Zemi.
„Stačí to vydělit rychlostí světla, to znamená těch 300 tisíc kilometrů za sekundu, a dostanete, jak dlouho tam v sekundách ten signál letí. Zhruba řečeno, pošleme signál s dotazem na tu sondu a dostaneme odpověď druhý den odpoledne. Takže jsou to desítky hodin toho letu signálu tam a desítky hodin letu toho signálu zpátky.“
Voyager 1 může podle něj takto vysílat údaje ještě asi dalších 15 let.
„Základním omezujícím elementem jsou izotopové baterie dodávající elektrickou energii. A předpokládá se, že ty vydrží asi do roku 2025.“
O americké sondě Voyager 1 mluvil na Radiožurnálu odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl
„Čili ještě nějakých 15 let nám může dávat informace a teď už by to byly informace ne o meziplanetárním prostoru, ale mezihvězdném prostoru. A to by bylo velice zajímavé,“ řekl Antonín Vítek.
„Samozřejmě se čekalo, že se sonda dostane daleko, nečekalo se ale, že sonda bude ‚naživu‘. Sonda měla plánovanou životnost tři roky a tehdy by si asi nikdo nevsadil, že budeme slavit její Kristova léta a že bude dále fungovat. Z technického hlediska je to obrovský úspěch. Už jen proto, že v době jejího vzniku neexistovaly technologie, jak s ní udržet spojení na takovou vzdálenost,“ uvedl odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.
