Satelit byl umístěn na oběžnou dráhu 450 kilometrů nad zemských povrchem, uvedla íránská státní tisková agentura IRNA s odvoláním na íránského ministra komunikací Ísu Zárepúra.
„Luna pokračuje ve svém letu k přirozenému satelitu Země - všechny systémy na stanici fungují správně, komunikace s ní je stabilní,“ uvedl Roskosmos ve svém prohlášení zveřejněném na telegramu.
Čínská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z kosmického střediska Wen-čchang. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.
„Čína poprvé zanechala stopu na Marsu,“ uvedla agentura Nová Čína. Přistání na Marsu označila za důležitý krok v čínském vesmírném programu. Robotické vozítko váží zhruba 240 kilogramů.
Celý měsíční projekt čínské vlády se jmenuje Čchan-ke, modul se jmenuje Čchan-ke 5. To je jméno čínské bohyně měsíce, která svým následovatelům měla přinášet krásu.
Nosná raketa H-IIA se vydala na cestu do kosmu v pondělí těsně před 7.00 místního času. Původně byl start plánován na 14. července, ale kvůli nepříznivému počasí byl už dvakrát odložen.
Pro šéfa Amazonu Jeffa Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání – vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry.
Čínská sonda Čchang-e 4 ve čtvrtek úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru. Sonda se dotkla povrchu Měsíce v 10.26 tamního času (3.26 SEČ).
Americký viceprezident Mike Pence v Kennedyho vesmírném středisku prohlásil, že USA zahajují novou éru průzkumu vesmíru a slíbil, že jeho země vyšle lidskou posádku na Mars a rovněž zpátky na Měsíc.
Do vesmíru zamířila nejnovější čínská raketa Long March 7 (v překladu Dlouhý pochod 7), která používá palivo šetrné k životnímu prostředí a je mnohem levnější. Čínské úřady navíc vůbec poprvé povolily, aby start z kosmodromu Wen-čchang sledovala i veřejnost.
Čína představila plány svého vesmírného programu. Do roku 2020 by chtěl Peking dokončit vlastní orbitální stanici a do čtyř let hodlá také vyslat svou první průzkumnou sondu k Marsu.
Celkem dva psi, čtyřicet myší, dvě krysy a mouchy vyletěli před 55 lety do vesmíru na palubě sovětské vesmírné družice Sputnik 5, která byla testem před vysláním Jurije Gagarina. Bylo potřeba si ověřit, že se živý tvor může z vesmíru bezpečně vrátit zpátky na Zem. Na rozdíl od své předchůdkyně Lajky se fenkám Strelce a Bělce podařilo 20. srpna 1960 vrátit na zem naživu.
Krátce poté, co Američané úspěšně otestovali novou vesmírnou loď Orion, ruská vláda dostává k projednání ambiciózní plány na budoucí vývoj kosmického programu. Vědci z předních ruských institucí v nich počítají třeba s novou těžkou raketou pro lety k Marsu nebo s vybudováním orbitální stanice kolem Měsíce a jeho postupnou kolonizací.
Z Francouzské Guyany byl úspěšně vypuštěn první satelit, který je součástí ambiciózního evropského projektu Copernicus. Ten vyjde celkem na 230 miliard korun. Cílem programu je porozumět fungování globálního klimatu i jeho změnám.
Na mezinárodní vesmírnou stanici přistáli tři noví kosmonauti. Dva Rusové a jeden Američan rozšíří stávající tříčlennou posádku, vedení stanice přebírá jeden z nich, ruský veterán Oleg Kotov.
Mediální zájem o vozítko Curiosity v posledních dnech trochu ochabl. Zdálo by se, že sonda zahálela. Opak je ale pravdou. Měnil se počítačový software, aby mohla sonda pojíždět. Musela vyzkoušet a protestovat všechny aparatury a vědecké přístroje.
Z kazašského Bajkonoru dnes večer odstartuje další ruská nákladní loď Progress M-16M. Než zakotví u Mezinárodní vesmírné stanice, obletí Zeměkouli, tentokrát ale pouze čtyřikrát. Doposud loď musela absolvovat 34 okruhů.
Technická porucha, signál amerických radarů nebo erupce na Slunci. Všechny tyto momenty zmiňují ruští experti mezi možnými příčinami krachu mise sondy Fobos Grunt. Stroj se měl vydat k jednomu z měsíců planety Mars, jeho cesta ale skončila neúspěchem. Dnes přišla ruská vyšetřovací komise s dalším vysvětlením.
Vesmírná loď Šen-čou 8 se má podle serveru BBC asi za dva dny ve výšce 343 kilometrů nad Zemí spojit s experimentálním modulem, aby společně začaly chystat stavbu čínské vesmírné stanice. Bude to vůbec poprvé, co se spojí dvě čínská kosmická plavidla, což bude pro fungování vesmírné stanice, dlouhodobě obývané kosmonauty, klíčové.
Čína a Rusko vyšlou sondu k Marsu. Start je naplánován na letošní říjen. Moskva i Peking chtějí společně zkoumat především životní prostředí na rudé planetě. Výzkum je zároveň součástí vesmírného plánu Číny, který zahrnuje i studium lunárního povrchu a vyslání lidské posádky na Měsíc.
Americká sonda Voyager 1 se blíží k okraji Sluneční soustavy. Žádný předmět vytvořený člověkem dosud nedoputoval tak daleko. Uvádí to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
