Rusové uvažují o vytvoření duplikátu vesmírné sondy Fobos

Ruská sonda Fobos-Grunt se stala dalším vesmírným tělesem, které během posledních čtyř měsíců dopadlo nekontrolovatelně do Tichého oceánu. Sondu, která měla přivézt vzorky hornin a půdy z měsíce Marsu Phobos vypustili Rusové v listopadu z kazašského kosmodromu Bajkonur. Po oddělení od rakety však selhaly motory a zařízení zůstalo na oběžné dráze. Podle odhadu amerických vědců vstupuje každoročně do zemské atmosféry na 50 zbytků vesmírných těles.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sonda Fobos-Grunt

Sonda Fobos-Grunt | Zdroj: ČTK

Sonda Fobos-Grunt dopadla do Pacifiku západně od Chile, v přesném místě dopadu se ale různé zdroje liší, a odchylka se pohybuje v řádu několika tisíc kilometrů.

Faktorů, které přimějí vstoupit sondu do atmosféry, je totiž hned několik.

„Zemské gravitační pole vůbec není homogenní, to znamená, že jsou místa, kde gravitace sondu přitahuje trošičku více, a pak jsou místa, kde ji přitahuje trošičku méně. Zemská atmosféra totéž, úplně jinak je zemská atmosféra načechraná na straně osvícené sluncem, naopak na noční straně Země,“ vysvětlil ve Světě o deváté na Rádiu Česko odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o deváté na Rádiu Česko byl odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl

Riziko ohrožení po dopadu podobného tělesa z vesmíru na Zem je podle Přibyla naprosto zanedbatelné, ale nulové není. Ze sondy Fobos-Grunt prý totiž mohlo přežít až 200 kilogramů trosek ve zhruba 20 až 30 úlomcích.

„V historii kosmonautiky není zaznamenaný žádný případ zranění nebo úmrtí člověka po zásahu kusem kosmického smetí,“ sdělil Rádiu Česko Přibyl.

Podle ruských představitelů byla mise riskantní už od začátku. Misi pravděpodobně zhatila závada na softwaru. Sonda se bez řízení ze Země měla vydat k Marsu, ale už nenastartovala motory.

Jelikož šlo o důležitou misi, Rusové uvažují o tom, že by vytvořili duplikát sondy.

„Konstrukce této sondy, tak to byla vlastně nová konstrukce, která se měla stát základem velice ambiciózního ruského meziplanetárního programu. Rusové chtěli tuto konstrukci sondy poslat ke kometám, k asteroidům, opakovaně k Marsu, využít k průzkumu Měsíce, chtěli znovu restartovat ten slavný sovětský meziplanetární program,“ uvedl Přibyl.

Tomáš Pavlíček, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme