Před sto lety oznámil český orientalista Bedřich Hrozný rozluštění jazyka Chetitů
Přesně před sto lety představil jazykovědec Bedřich Hrozný svůj přelomový objev na poli orientálních jazyků. Rozluštil totiž jazyk Chetitů, psaný klínovým písmem. Trvalo ovšem ještě několik let, než ostatní vědci uvěřili, že český klínopisec opravdu pronikl do tajů jazyka starověkých obyvatel Anatólie, dnešního Turecka.
„To, co vidíte, vypadá jako rozsypaná rýže nebo škrábance. Ale ve skutečnosti jsou to znaky, které buď odpovídají něčemu jako česká písmena, nebo něčemu, jako je dolar, který budete ve všech jazycích číst stejně,“ ukazuje Jan Bičovský z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na krátkém textu, jak Bedřich Hrozný před sto lety rozluštil chetitský jazyk.
„První znak je hláska, čteme ho ‚nu‘. Odpovídá českému ‚nyní‘. Další znak je jako libra, dolar nebo číslovka. Víme, že označuje chleba, ale v každém jazyce by se četl jinak. A právě to, že Hrozný znal tento znak a věděl, že znamená chleba, ho připravilo na to, že když se objevilo slovo, které znělo vaatar, tak mu to seplo a řekl si, chleba a voda, o čem ta věta asi může být. A složil takto celou větu,“ vysvětluje jazykovědec Bičovský.
O rozluštění jazyka Chetitů Bedřichem Hrozným mluvila Kateřina Havránková s jazykovědcem Janem Bičovským z Filosofické fakulty UK
V roce 1915, kdy Bedřich Hrozný poprvé vystoupil před odbornou veřejností se zprávou, že se mu podařilo rozluštit jazyk starověkých Chetitů, mu bylo 36 let. Narodil se roku 1879 v Lysé nad Labem. Měl se stát farářem, po roce vysokoškolských studií bohoslovectví ve Vídni však raději přešel ke studiu starověkých semitských a orientálních jazyků.
Náročnou stať dokázal vytvořit navzdory tomu, že ho za první světové války odvedli na vojnu a sloužil jako písař. Po dalších dvou letech předložil kompletní gramatiku. Proti té už se argumentovalo velice těžce, protože je velmi konsistentní a dodnes platná, říká Bičovský a dodává:
„V důsledku ovlivnil různé disciplíny, historii, archeologii, lingvistiku a další. Bylo například objeveno, že město Troja se objevuje i v chetitských textech. Objevují se tam i Achájové, Řekové, se kterými se bojovalo. Takže máme potvrzen konflikt trojské války.“
Díky Bedřichu Hroznému se dnes chetitština vyučuje po celém světě. Muzeum Bedřicha Hrozného v Lysé nad Labem obnovilo v souvislosti s výročím svou expozici, která slavného rodáka dopodrobna představuje.
