Milan Kňažko: Rozpad Československa oběma národům prospěl
Dnes je to přesně 20 let, kdy Slovenská národní rada přijala Deklaraci svrchovanosti. Vzápětí oznámil abdikaci tehdejší československý prezident Václav Havel. Slovenští vládní politici sice tvrdili, že to nemusí znamenat konec Československa, ovšem federace se rozpadla za necelých šest měsíců.
Podle Milana Kňažka, herce a politika, který byl v té době místopředsedou slovenské vlády a ministrem zahraničí, rozdělení státu oběma národům prospělo.
Vy jste tehdy zvedl ruku pro deklaraci, která jednoznačně předznamenala rozdělení Československa. Co vás k tomu vedlo?
Jednoznačně to nepředznamenala. Myslím si, že se jí zbytečně připisuje příliš velký význam. Deklarace, to nebyl právní akt. To byla vyjádřená politická vůle, aby se nemohlo jednat bez rozhodnutí vlády Slovenské republiky, že byly prvotní a měly jistou suverenitu. To je celé.
Hostem poledních Ozvěn dne byl Milan Kňažko, herec, politik tehdejší slovenský vicepremiér a ministr zahraničí
Klidně, kdyby bývalo přišlo k dohodě na formě dalšího spolužití, tak se mohly slovenské orgány suverénně rozhodnout pro společný stát, kdyby se bývala našla taková forma. Já bych deklaraci nepřipisoval tak velký význam, jak je zvykem.
I když deklarace obsahovala tuto formulaci: „Touto deklarací Slovenská národní rada vyhlašuje svrchovanost Slovenské republiky jako základu suverénního státu slovenského národa“? I tak jste to nebral jako předznamenání rozpadu Československa?
My jsme byli už tehdy složeni ze dvou států - Slovenská republika a Česká republika - takže nic nového. Kdyby jste si nalistovali ústavu bavorského státu nebo Katalánska, tak obsahuje takovéto prvky, a jak vidíte dodnes, je Bavorsko součástí Německa a Katalánsko součástí Španělska.
Když se ohlédnete zpátky na dobu před dvaceti lety, jaké máte pocity? Je to spíše nostalgie po společném státě, nebo uspokojení, že se oba státy dokázaly vcelku kultivovaně rozejít?
Víte, co je podstatné a co jsme měli na zřeteli i tehdy – abychom si uchovali dobré vztahy a vytvořili podmínky pro rozvoj těchto dobrých vztahů. Takzvaná federace, která nikdy nenaplnila významem svůj obsah, nefungovala. Zkrátka se přežila. Neuspokojovala potřeby obou dvou stran a bylo nutné se dohodnout na jiné formě.
Slovenský parlament před 20 lety přijal deklaraci svrchovanosti
Číst článek
A společná vzájemnost v mezilidských vztazích, ale i v profesním provázání a kultuře, zůstala. Nadále jsme si nejbližší národy a myslím si, že rozdělení této vzájemnosti prospělo. Já to nepovažuji za žádnou tragédii a mít nostalgii za nějakou státní byrokracií, to si - tuším - ani nepřeji. Po politické administrativě zatím nesmutním. Mně celkem stačí, že se stydím za většinu našich politiků.
Souhlasíte s názorem, že rozpad Československa vztahům Čechů a Slováků spíše prospěl?
Rozhodně. O tom jsem přesvědčený. A myslím si, že se o tom každý může dennodenně přesvědčit při vzájemných kontaktech. Nikdy nebyly vztahy mezi Čechy a Slováky tak dobré, jako jsou dnes.
Jsem rád, že je to všechno za námi, vzpomíná na rozpad federace Jan Stráský
Číst článek
