K Palácovým zahradám pod Hradem se vážou silné příběhy a osobnosti

Při teplých slunečných dnech nás lákají stíny stromů, které nacházíme většinou v parcích a zahradách. O víkendu v nich dokážeme trávit dlouhé hodiny. Většinou chodíme do míst, která už dobře známe. Víme ale, kdo do nich chodíval dříve? K čemu sloužili a jaká je vůbec jejich historie?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Palácové zahrady jsou častým cílem mnoha turistů

Palácové zahrady jsou častým cílem mnoha turistů | Foto: Palácové zahrady pod Pražským hradem

„Jde o komplex pěti zahrad. Nyní jsme ve velké Pálffyovské zahradě, která je na zbytcích opevnění z 15. století, které vedlo kolem Pražského hradu. Ty staré parkány, tedy zdi, které vidíte tady nahoře, jsou původní,“ ukazuje kastelánka Palácových zahrad pod Pražským hradem Helena Doubková.

Společně s kastelánkou usedáme na malebnou dřevěnou lavičku, kousek opodál je kašna s fontánou, nad kterou se tyčí sluneční hodiny. Ve velké Pálffyovské zahradě jsme proto, že je tu výhled na všechny strany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do Palácových zahrad se s jejich kastelánkou Helenou Doubkovou vypravila reportérka Magdaléna Medková

„Pokud se podíváme doleva, v barevné kombinaci červená a bílá je Ledeburská zahrada. Na pravé straně nám začínají zahrady malou Fürstenberskou zahradou, je malá, rokoková a velmi příjemná, plná kvetoucích růží. Potom je Kolowratská zahrada, ta je užitková, nahoře vidíme mišpule, jsou tam čerstvě zasázené stromy meruněk, sloužila pro potřeby zásobování ovocem a zeleninou.“

K užitku sloužila i poslední zahrada, tzv. malá Pállfyovská.

„Když se podíváme ještě více do minulosti, nahoře na Pražském hradě byla tvrz, jejíž osadníci viděli, že přes les tohoto návrší nevidí nepřítele. Proto nařídili vykácet veškerý porost, tím vznikla úrodná oblast pro ovocné stromky, pěstování zeleniny a vinné révy.“

Starostlivá šlechta

Zahrady začaly vznikat s příchodem italských stavitelů. Opravdový rozkvět přišel na konci baroka, kdy jednotlivé svahy skoupily šlechtické rody, které vlastnily přilehlé paláce ve Valdštejnské ulici. Pojmenované jsou většinou po jejich následovnících.

„V 19. století šlechta, která tyto paláce vlastnila, velmi pečovala o své statky, o vesnice, které spravovala, budovala školy, nechala nakoupit třeba moderní hasičské stříkačky, aby vesničané mohli bránit svou obec před požáry.“

Palácové zahrady nabízejí nezapomenutelný výhled na Prahu | Foto: Palácové zahrady pod Pražským hradem

Ke každé zahradě se váže silný příběh nebo osobnost. Například na místě, kde právě sedíme, seděl před 13 lety Václav Havel s princem Charlesem. A ještě dlouho před nimi zde trávil čas František Palacký.

„U něj se traduje, že sem chodil za dvěma dcerami advokáta a trávil s nimi příjemné chvilky v altánu. Ovšem Palacký nebyl v altánu, ale v takzvaném letníku, protože jeho tendence nahrazovat německá slova českými byla známá. V našich zahradách tedy říkáme letník, ne altán.“

Dnes do palácových zahrad chodí nejčastěji turisti. Podle kastelánky Heleny Doubkové oceňují zahrady především romantici a milovníci Prahy.

„Když se dostaneme úplně nejvýš, vidíme horizont Prahy a věžičky, a to v takovém úhlu, že nejsme nad nimi, nevidíme Prahu jako placku, ale jsme v úrovni věžiček, které tak nádherně vystupují, že to skutečně nabízí ojedinělý pohled na Prahu.“

Tereza Jelínková, Magdaléna Medková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme