Roskosmos a ESA odložily start mise ExoMars. Reagují na zhoršení epidemiologické situace v Evropě
- Start druhé etapy společné mise ExoMars Evropské kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu s vysláním robotického vozítka se kvůli situaci kolem koronaviru v Evropě o dva roky odkládá. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na dnešní prohlášení Roskosmosu.
„Státní korporace Roskosmos a Evropská kosmická agentura se rozhodly odložit start mise ExoMars, zaměřené na zkoumání rudé planety, na rok 2022,“ uvádí se v prohlášení. Toto rozhodnutí bylo podle ruské vesmírné agentury přijato vzhledem k tomu, že „závěrečnou fázi rusko-evropské mise ExoMars narušilo zhoršení epidemiologické situace v evropských zemích“.
Na Mars odletí 11 zvuků, jeden bude z Česka. Poslechněte si gravitační vlny i marťanský vítr
Číst článek
Původně se speciální robotické vozítko pojmenované Rosalind Franklinová, jež bude plnit úkoly projektu, mělo k Marsu vydat letos v létě. Nyní se s jeho odletem z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu počítá až v srpnu nebo v září o dva roky později. ESA na svém webu předpokládá přistání na sousední planetě v období duben až červenec 2023.
Nový termín startu byl vybrán s ohledem na balistické podmínky, které umožňují vypuštění aparátu ze Země k Marsu jednou za dva roky v rámci dvou krátkodobých časových úseků, jež trvají každý deset dnů, vysvětlil v prohlášení Roskosmos.
Rover s původním pracovním názvem ExoMars 2020 bude druhou etapou programu společného bádání evropských a ruských vědců na rudé planetě. První začala v březnu 2016, kdy se k Marsu vydala družice Trace Gas Orbiter (TGO) s modulem Schiaparelli. Zatímco TGO se po půl roce zdárně usadil na plánované oběžné dráze, modul, který měl provádět průzkum na povrchu, se při neúspěšném přistání rozbil.
Rosalind Franklinová bude podle ESA vlastně prvním automatickým výzkumníkem, který se bude pohybovat po povrchu rudé planety a zároveň i zkoumat její hlubiny. Rover má být schopen zavrtat se až do hloubky dvou metrů, odebrat vzorky půdy, analyzovat jejich složení a pátrat po možných důkazech někdejšího - a možná i nynějšího - života v podzemí.
V současné době na čtvrté planetě naší sluneční soustavy bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA. Jde o vozítko Curiosity a o stacionární sondu InSight. Letos v létě chce NASA na Mars poslat dalšího automatického výzkumníka - šestikolový rover Perseverence. Ten bude také pátrat po stopách možného minulého, nikoli současného, života na Marsu, ale i sbírat údaje o klimatu a geologii planety.
