Starty raket musí být plné emocí, díky SpaceX je kosmonautika zase sexy, říká publicista Majer
Ke kosmonautice se dostal úplně náhodou po střední škole. Nyní je Dušan Majer šéfredaktorem úspěšného českého blogu a autorem pořadů o vesmíru. „Někteří lidé se mě ptají, jestli mi to nepřijde nevhodné takhle degradovat kosmonautiku na úroveň fotbalového zápasu. Podle mě je to ten správný styl,“ říká v pořadu Hovory populární bloger, který za popularizaci vědy získal také několik ocenění od Akademie věd České republiky.
O tom, co bude pro kosmonautiku v letošním roce největší události, má populární bloger jasno: „Rok 2020 bude rokem Marsu. V rozmezí zhruba dvou týdnů by k němu měly odstartovat hned tři mise – americká, evropsko-ruská, čínská a mise Spojených arabských emirátů.“
Hned dvě z těchto plánovaných misí plánují také přistání na rudé planetě. „Jejich součástí je i vozítko, které vyjede na povrch. Z tohoto pohledu nás čekají opravdové žně. Samotná přistání se odehrají až v roce 2021, ale už samotné starty raket budou opravdový nášup,“ je přesvědčen Majer a doufá, že kvůli aktuální situaci ve světě nedojde k odkladům dlouho plánovaných misí.
Právě nová vozítka mají navázat na sondu Curiosity, která na Marsu funguje už od roku 2012. „Curiosity stále posílá fotografie i další vědecká data, jako jsou různé grafy nebo chemické složení hornin. Ale ty roky se na ní samozřejmě podepsaly. Třeba pláště kol jsou už popraskané a vozítko je mnohem více zaprášené, než když přistávalo. Z té bílé barvy je spíš kakaová, protože ten červený marsovský prach ulpívá na všem. V podstatě by se dal přirovnat k velejemnému pudru. Ale to vozítko se s tím pere statečně,“ hodnotí až nečekaně dlouhý provoz sondy Majer.
Cesta na Mars
I díky těmto misím se opět začíná mluvit o tom, kdy by se po povrchu rudé planety mohl poprvé projít člověk. „Už nějakých 40 let se říká, že člověk přistane na Marsu za nějakých 20 let. Ale nevím, jak dlouho se tohle ještě bude odkládat,“ říká s nadsázkou popularizátor kosmonautiky.
„Až se ale jednou lidé na Mars opravdu vydají, budeme muset řešit, jak je ochránit. A nejde přitom zdaleka jenom o radiaci. Ta je v současnosti asi tím největším problémem, ale budou tady i problémy psychické. Když se dneska astronaut podívá z okna Mezinárodní vesmírné stanice, v podstatě celé jeho zorné pole zabírá Země. A on ví, že kdyby nastal jakýkoliv problém, nastoupí do kosmické lodi a řádově během hodin je na bezpečném, pevném povrchu. Jenomže až jednou poletíme k Marsu, tak nebude možné prostě zatáhnout za ruční brzdu s tím, že se něco pokazilo, a tak letíme zpátky,“ upozorňuje.
Bahno na rudé planetě Mars připomíná lávu. Podle vědců může pod krustou protékat dál
Číst článek
Kosmická loď pro přepravu posádky na Mars bude muset balancovat mezi požadavky na maximální ochranu na jedné straně a nutností snížení prostoru i hmotnosti na straně druhé. „Systémy budou muset být zdvojené, maximálně bezpečné. Ale ten objem lodi není nafukovací a prostoru nebude nazbyt. Skloubení těchto požadavků bude velká technologická výzva,“ myslí si Majer.
Sexy kosmonautika
Největší zájem o dění ve vesmíru měli podle Majera lidé během vesmírného programu Apollo. „Pak to trošku utichlo. Lety do vesmíru ztratily punc dobrodružství,“ říká.
Z prezentace vesmírných úspěchů se vytratily emoce. Změna přišla až v posledních letech díky společnosti miliardáře Elona Muska. „Nezanedbatelnou roli na tom, že kosmonautika začíná být zase sexy, hraje firma SpaceX. Pochopili totiž to, co agenturám chybělo – aby lety do vesmíru bavily širokou veřejnost, musí opustit prostředí bílých límečků. Musí se z toho stát show. Proto jsou všechny přenosy SpaceX plné emocí – je tam potlesk, záběry do řídícího střediska, kde se lidé radují. Tím se celá věda dostává na úroveň, kterou člověk zná. Může se s tím ztotožnit a může se s těmi lidmi radovat,“ říká popularizátor.
NASA vyšle na Mars vozítko k prozkoumání stop života na planetě. Děti mu vybraly jméno Perseverance
Číst článek
„Někteří lidé se mě ptají, jestli mi to nepřijde nevhodné takhle degradovat kosmonautiku na úroveň fotbalového zápasu. Podle mě je to ten správný styl, kterým můžeme pro tenhle obor nadchnout obrovské množství lidí. Spousta z nich si jen zafandí a život půjde dál, ale u někoho se třeba podaří zaseknout drápek. Třeba ho takový zážitek nasměruje k tomu, aby se věnoval technickému oboru,“ vysvětluje Majer, v čem vidí hlavní přínos podobného přístupu.
Česká stopa ve vesmíru
Mohlo by se zdát, že veškeré vesmírné aktivity jdou v podstatě mimo tak malou zemi, jakou je Česko. „Možná vás to překvapí, ale Česká republika rozhodně nehraje na tomhle kosmickém písečku malou roli,“ uvádí věci na pravou míru Majer.
„Například v Brně sídlí společnost, která vyrábí část rakety, kterému se říká dispenser. Díky němu raketa dokáže do vesmíru vynést najednou několik malých družic. A tak se náklady na start rakety rozpočítají až mezi šestnáct menších zákazníků. Právě proto tato brněnská firma dispensery postavila, integruje do nich malé družice zákazníků, a to všechno odesílá na Francouzskou Guyanu, odkud rakety vynesou tyto družice na oběžnou dráhu,“ popisuje úspěch českých inženýrů.
V loňském roce se navíc do vesmíru dostala další česká vědecká družice. „Jde o malou českou družici typu CubeSat, která dostala jméno Lucky-7,“ připomíná Dušan Majer další z českých úspěchů. Družice umožňuje vědcům zkoumat vliv kosmického prostředí na spolehlivost komerčně dostupné elektroniky.
