Čína zahájila svou první misi na Mars. Průzkumné vozítko má na planetě přistát v dubnu
Z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan ve čtvrtek ve 12.41 místního času, 6.41 středoevropského letního času, odstartovala raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Jde o první pokus Číny s přistáním na rudé planetě, které se předpokládá v dubnu nebo květnu příštího roku.
Úspěšný start rakety bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Čína plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později.
První arabská meziplanetární mise odstartovala. Sonda Naděje zamířila k Marsu zkoumat atmosféru
Číst článek
Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen, což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.).
Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.
Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu.
Kosmickou loď Starliner od Boeingu čeká ještě 80 úprav, než opět vyrazí na oběžnou dráhu
Číst článek
Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický.
Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.
