Vědci zkoumají záhadný Voynichův rukopis ze 14. století. Při luštění jim bude pomáhat i superpočítač
Vědci z Vysoké školy báňské v Ostravě se snaží odhalit tajemství Voynichova rukopisu. Jedna z nejzáhadnějších knih světa pochází ze 14. století a doposud se ji nepodařilo nikomu rozluštit. Odborníci se například dodnes přou o to, jestli je rukopis napsaný šifrou nebo přirozeným jazykem. Akademici v Ostravě se proto rozhodli, že naskenovanou kopii textu uchopí trochu jinak – zkoumají ji matematickými metodami.
„Já nevím, nedělám si ambice na to, že bychom to rozluštili. Samozřejmě že bychom byli rádi,“ odpověděl pro Český rozhlas Ostrava Ivan Zelinka z fakulty informatiky a elektrotechniky na otázku, jestli se jim rukopis podaří rozluštit.
„Nás to zajímá spíš jako zajímavý objekt, na kterém se dá vyzkoušet spousta zajímavých metod, které před námi vlastně ještě nikdo nezkoušel,“ dodal.
Jednou z těchto metod je například metoda komplexních sítí. „Dostali jsme nápad, že vlastně mezery mezi jednotlivými objekty věty, ať už to jsou slova, předložky, nebo cokoliv, nahradíme orientovanými šipkami. Ta šipka říká, po tomhle slově následuje tohle a po tomhle támhleto,“ vysvětlil Zelinka.
Dodal, že tento způsob zápisu se poté jeví jako komplexní síť. Když text narůstá a některá slova se opakují, dochází k tomu, že se síť slov, které v pojetí grafu vypadají jako korálky na šňůře, protne zpátky s nějakým existujícím slovem a vznikne uzavřený cyklus.
„Když se to takhle dělá dál pro větší úseky textu, vznikne složitá síť, kde se začínají zobrazovat některé z těch slov jako důležité,“ uvedl Ivan Zelinka s tím, že v angličtině je takové důležité slovo například předložka „the“. Díky této metodě prý našli v rukopise slovo, které v textu plní podobnou funkci.
Je to šifra?
Při luštění budou informatici používat i nově koupený superpočítač. „To musíme, protože výpočet obrázků, který vám teď ukazuju, je pro prvních pět tisíc slov toho rukopisu a on jich má přibližně 34 tisíc. Muselo se udělat nějakých deset milionů výpočtů, přičemž jeden výpočet znamená převést text do sítě, spočítat vlastnosti té sítě a určit nejdůležitější vrchol. Za jedním takovým výpočtem se schovává mnoho podvýpočtů,“ řekl Zelinka.
Zápisník v hebrejštině, dopisy a skici. V Jeruzalémě představili dosud nezveřejněné Kafkovy rukopisy
Číst článek
Stejnou metodou teď chtějí informatici porovnat rukopis s biblemi v nejrůznějších jazycích. Chtějí zjistit, jestli nenarazí na podobný jazyk. Jejich dosavadní poznatky prý ale poukazují na to, že se jedná o přirozený jazyk, ne o šifru. V tom se s nimi shoduje i záhadolog Arnošt Vašíček, který rukopis zkoumá už deset let.
„Zjistil jsem, že míříme s těmi svými teoriemi ke stejnému cíli. Vzhledem ke svým znalostem matematiky nemohu posoudit, nakolik je ta metoda správná, nakolik je úspěšná, ale jsem přesvědčen, že ano. To, k čemu ti ostravští vědci docházejí, například k závěrům, že nejde o šifru, ale že jde o přirozený jazyk, kterým kdosi hovořil, ale může být třeba už zapomenutý, potvrzují i další objevy,“ uvedl Vašíček.
Ivan Zelinka při luštění rukopisu spolupracuje i s badateli z jiných vysokých škol, například lingvisty. V tuto chvíli chtějí spolu prozkoumat teorii, podle které rukopis pochází ze staroindického dialektu, kterému je prý podobný.