Jihoafrická lékařka po omikronu popsala extrémní vyčerpání spíš než kašel. Kritizuje aktuální humbuk
Svět vystrašila nová varianta koronaviru, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) zařadila mezi znepokojivé. Pojmenovala ji omikron. Její výskyt hlásí rostoucí počet států. První případ eviduje i Česko. Vědci a lékaři ale nabádají k trpělivosti. Zatím se toho o nové variantě ví málo a není podle nich důvod k panice.
Mezi virology vzbudil genom velký rozruch zejména kvůli tomu, že v porovnání s původním koronavirem z Wu-chanu obsahuje 32 změn neboli mutací na klíčovém S-proteinu, který slouží viru k odemknutí lidských buněk. Jde také o terč, na který cílí lidský imunitní systém.
Při bližším pohledu vědci zjistili, že v místě, které se jako první dostává do kontaktu s buňkou, má protein 10 mutací, zatímco varianta delta, která převálcovala všechny ostatní a dnes dominuje i v Česku, má zde mutace pouze dvě.
Vakcíny přitom vybavují imunitu právě znalostí tvaru této bílkoviny, aby imunitní systém mohl vir rozpoznat a vyrobit příslušné protilátky.
Jak podotýká vědecký server Nature, řadu z identifikovaných mutací přitom vědci znají z dnes dominantní varianty delta a také z alfy a spojují je s vyšší infekčností i schopností lépe unikat protilátkám.
Server Science poznamenává, že dalším varovným signálem je, že podle sekvenací z Jižní Afriky tam omikron začíná mít v nových případech navrch nad jinými variantami. Ale podle odborníků je teď třeba mít trpělivost vyčkat na další studie. Otázek je totiž víc než odpovědí.
WHO novou variantu pojmenovala podle písmene řecké abecedy. Přeskočila přitom ný a ksí. Podle agentury AP se tak chtěla vyhnout souvislostem s jinými slovy, které znějí podobně.
Spojené státy nechystají kvůli omikronu další lockdown. ‚I tuhle variantu porazíme,‘ řekl Biden
Číst článek
Příznaky a průběh covidu s omikronem
Virologové sice přečetli genom nové varianty koronaviru, ale jak se kombinace nových mutací s odstupem projeví během šíření v populaci, je stále otevřená otázka. Jak na tom omikron je, musí ukázat laboratorní výzkumy a také epidemiologická šetření.
Jihoafrická lékařka Angelique Coetzeeová z Pretorie, která řešila sérii prvních případů nové varianty, uvádí, že šlo o lehké symptomy. Zajímavé je, že neevidovala ztrátu chuti a čichu ani kašel, ale především vyčerpání:
„Zatím vidíme mírné případy. Odlišným projevem je extrémní únava. Lidé jsou velmi unavení, bolí je hlava a mají bolesti. Jde především o mladší lidi. Zatím šlo většinou o muže mladší čtyřiceti let. Za dva týdny budeme mít lepší obrázek, který se může lišit… Ale myslím, že to, co se teď kolem omikronu děje, je předčasné. Je správné lidi upozornit na novou variantu a související příznaky, ale neměli bychom kolem toho dělat takový humbuk a podněcovat strach. To je nepřijatelné,“ zdůraznila Coetzeeová, která předsedá South African Medical Association, v rozhovoru pro jihoafrickou televizi eNCA.
Také zdůraznila, že je příliš brzy na to vyvozovat nějaké jednoznačné závěry. Ostatně i její poznatky o symptomech a závažnosti onemocnění vycházejí z limitovaného počtu mladších pacientů. A je otázkou, jak se s odstupem nová varianta projeví v širší populaci.
Šéf Moderny se obává, že vakcíny nebudou proti omikronu tak účinné. Jejich úprava by zabrala měsíce
Číst článek
Zatím bez odpovědí
WHO varovala, že podle předběžných závěrů může docházet k vyšší míře reinfekcí. Stále ale nemáme jednoznačné odpovědi. Odborníci mají za to, že vakcíny by měly nadále významně snižovat riziko těžkého průběhu a úmrtí.
Vědci teď pracují na experimentech a studiích a také sbírají data, aby zodpověděli základní otázky. Jasněji by mělo být za pár týdnů.
„Rádi bychom věděli, jestli je tato varianta přenosná více než delta. Také bychom se rádi dozvěděli, jestli je u ní jiné klinické pozadí. Je související onemocnění méně, či více závažné? Třetí velmi důležitá otázka je, jestli dokáže překonat imunitu získanou proděláním nemoci či vakcinací. Bohužel na žádnou z těch odpovědí zatím nemáme konečnou odpověď,“ upozorňuje hlavní vědecká pracovnice WHO Soumya Swaminathanová.
„V tuto chvíli máme za to, že existující vakcíny poskytují v případě omikronu určitou míru ochrany. Proto je důležité, aby se lidé nechali očkovat. Na světě je ještě opravdu hodně lidí, kteří stále nedostali první dávku. Také víme, že hlavní příčinou pandemie je teď varianta delta. Až 99 procent případů jde za touto variantou,“ řekla rozhovoru pro americkou televizi CNBC.
23:54
Vše nasvědčuje tomu, že omikron bude infekčnější než předchozí mutace, tvrdí genetik Pačes
Číst článek
Výrobci mRNA vakcín už avizovali, že jsou schopní do několika měsíců vakcíny upravit podle nové varianty.
Sdílení vakcín není charita
Mutování je přirozený proces, který se v různé rychlosti děje ve všech organismech i virech. Čím více prostoru, tedy lidských organismů, má koronavirus k dispozici, tím více nových mutací může vzniknout.
Podle zdravotních expertů je proto zásadní zajistit dostupnost vakcín i v rozvojových chudších zemích globálního jihu, kde se jich stále nedostává, zatímco některé bohaté země jich mají nadbytek.
Zejména to platí o Africe. V JAR je například plně naočkována necelá čtvrtina populace, a to je na tom tento stát lépe než většina zemí na kontinentu, kde zatím dávku vakcíny dostalo pouze 10 procent obyvatelstva.
V populaci, kde se virus rychle a nekontrolovaně šíří, můžou snadněji vznikat nové varianty. K jejich rozpoznání je přitom zásadní sekvenování vzorků. Šéf WHO Tedros Ghebreyesus v úterý uvedl, že Jižní Africe a Botswaně patří za objev a nahlášení nové varianty velký dík, nikoliv postihy.
„Před rokem, kdy některé země začaly uzavírat dvoustranné dohody s výrobci, jsme varovali, že v celosvětovém honu za vakcínami budou nejchudší a nejzranitelnější lidé pošlapáni. A přesně to se stalo. Více než 80 procent světových vakcín putovalo do zemí ze skupiny G20. Země s nízkými příjmy, většinou v Africe, obdržely pouze 0,6 procent všech vakcín,“ připomněl.
„Chápeme a podporujeme odpovědnost každé vlády za ochranu vlastního obyvatelstva. Je to přirozené. Spravedlnost v oblasti očkování však není charita. Je v nejlepším zájmu každé země. Žádná země se z pandemie nedokáže vymanit sama očkováním. Čím déle bude nerovnost v očkování přetrvávat, tím více příležitostí bude mít tento virus k šíření a vývoji způsobem, který nemůžeme předvídat ani mu zabránit,“ vyzval Ghebreyesus.
Vědecký týdeník Science pak ve svém úvodníku upozornil, že zatímco v zemích s vysokými příjmy je plně očkováno 66 procent obyvatel, v zemích s nízkými příjmy je plně chráněno jen 2,5 procenta obyvatel. V době, kdy lidé v bohatých zemích dostávají třetí dávky, tak více než 3,5 miliardy lidí stále čeká na tu první.
